Článek
Měkouši, neoblíbené dárky
Znáte to také? Babičky posílají zprávy, nebo volají, co mají pořídit vašim drobečkům k Vánocům. My, praktické maminky, navrhujeme především oblečení, kterého není nikdy dost a okamžitě v duchu lustrujeme dětskou skříň – čeho je dostatek a co je potřeba dokoupit. Někteří prarodiče přání rodičů vyplní a nachystají dětem tzv. měkký dárek neboli neoblíbeného měkouše. Jiné babičky si to raději udělají po svém a pořídí dětem dárek podle sebe, tedy takový, který potěší jejich dětskou dušičku. Další to dokážou zkombinovat, a kromě měkouše dokoupí nějakou menší hračku. V každém případě měkké dárky neboli měkouši, nejsou u dětí moc oblíbené. A pokud ano, je to spíše výjimka.
Měkouši a malé děti
U nás tomu nebylo jinak. Když bylo dětem do pěti, šesti let, byly měkouši naprosto zbytečné a přehlížené dárky. Sice pomohly vytvořit pořádnou „hromadu“ dárečků, ale jakmile došlo na rozbalování, staly se téměř neviditelnými. Děti je osahaly a buď rovnou odhodily nerozbalené stranou, nebo je rozbalily a se slovy „hm, hadry“, je odložily. Dcera jednou dokonce pohledem zhodnotila šaty, které Ježíšek donesl, a zkonstatovala, že jsou „fakt fujky“. Byly jí asi tři roky. Přesto jsem se nikdy nevzdala a každý rok pod stromeček pár měkoušů nadělím.
I když mají děti mnohem raději dárky v tvrdých obalech, krabicích a podobně, mají i měkouši své místo. Uklidním vás, ta nenávist k měkkým dárkům nebude trvat dlouho. A přijde doba, kdy budete nakupovat pouze měkouše. Kdy budou těmi nejžádanějšími dárky, a ještě vám bude chybět nakupování hraček, knížek nebo sad na společné tvoření.
Dárky v tvrdých krabicích jsou zkrátka oblíbenější
Puberta přeje měkoušům
Moje děti už pomalu dozrávají do věku, kdy jsou měkouši téměř žádaní. Synovi je sedm, dceři devět. I když se každý rok ještě těší i na nějakou tu hračku, měkké dárky již neignorují. Možná je to i tím, že oblečení nakupuji přesně podle jejich vkusu – u syna je to hlavně sportovní oblečení se jmény oblíbených fotbalistů. Oblíbení jsou ale i měkouši ukrývající nové povlečení nebo osušky. Opět s obrázky nějaké pohádky nebo dětských hrdinů. Možná je to ale i tím, že už jsou zvyklí, že Ježíšek každý rok něco takového přinese.
Pokud si však vzpomenu na své vlastní dětství a dospívání, časem se staly měkouši opravdu ty téměř nejoblíbenější dárky. Píšu téměř, protože v mém případě je dokázaly překonat ještě tvrďoši ukrývající knihy. Ty jsou dodnes mojí velkou láskou, a když mi babička volá, jestli už jsem „psala Ježíškovi“, vím, že si mám objednat knížky pod stromeček, které si u ní rozbalím. Ano, i já se o Vánocích stále proměňuji v dítě, které se s nadšením třese na tvrdé dárky.
V pubertě však většina dětí přeladí své požadavky na oblečení a doplňky, díky kterým budou cool a díky nimž je budou kamarádi obdivovat. Ještě si živě pamatuji, když jsem vždy po Vánocích přišla do školy celá v novém a navzájem jsme si se spolužačkami hodnotily a obdivovaly nové módní kousky.
Peklo v podobě letáků s hračkami
Jestliže máte děti, které stále touží po hračkách, dejte si pozor na letáky a katalogy s hračkami. Objevují se zcela nenápadně a nepochopitelně ve školkách, školách nebo v družinách na chodbě a žádnému dítěti neuniknou. Moje děti, když poprvé tento katalog objevily, začaly okamžitě vymýšlet seznam hraček, které nutně potřebují a které Ježíšek prostě MUSÍ přinést. Využila jsem tedy jejich představivosti a vymyslela drobnou kreativní činnost. Tehdy ještě neuměly číst, a když si nakreslily, jakou hračku chtějí, moje fantazie na rozluštění bohužel nestačila. A tak jsem navrhla, aby si požadované hračky vystřihly a nalepily na papír s tím, že ho dáme do obálky a uložíme za okno pro Ježíška.
Jak to dopadlo? Každý měl asi deset oboustranně polepených A4 papírů, které jsme museli vložit do velké obálky, neboť ta malá byla jako výsměch. A já pak musela složitě vysvětlovat, že to neznamená, že jim Ježíšek přinese opravdu všechny dárky, které si vybrali. Od stolu totiž několikrát zaznělo: „Koukej, ségra, co jsem si od Ježíška objednal!“
