Článek
Kniha Petr Parléř potěší milovníky umění i památek
Petr Dvořáček je velmi zkušený spisovatel, který má na svém kontě celou řadu skvělých knih nejen o umění, ale i s tipy na nejkrásnější památky, které stojí za návštěvu. Já jich mám od něj doma hned několik, i když dosud mezi ty nejvíc TOP patřila jeho kniha Kostely. Nyní vyšla (opět u nakladatelství Grada) novinka – Petr Parléř, a ta mi samozřejmě nesměla doma chybět. Nejen proto, že je právě od pana Dvořáčka, ale i proto, že Petr Parléř a jeho dílo (popř. dílo jeho huti) patří mezi mé nejoblíbenější (ještě mu tedy velmi zdatně sekunduje Jan Blažej Santiny Aichel, o němž mimochodem také pan Dvořáček napsal knihu).
Autor dělí knížku na několik kapitol. V těch prvních se věnuje hlavně postavě Petra Parléře, jeho dětství, vzdělání a praxi, kterou nabíral především při stavbách jeho otce. Petr pochází z Gmündu, proto jej někdy můžeme najít i pod tímto označením. U nás se však zaběhlo jméno Parléř, což znamená něco jako polír, tedy vedoucí stavební huti. Petr Parléř však byl mnohem více – zastával pozici políra, architekta i kameníka, dnes bychom řekli spíše sochaře. A ve všem vynikal.
Autor velmi pečlivě popisuje i jednotlivé fotografie
Zkušenosti Petra Parléře a počátky jeho díla
Autor nás postupně seznamuje s tím, jak si jej Karel IV. Vybral, aby pokračoval na chrámu sv. Víta v Praze po výjimečném Matyášovi z Arrasu. Tehdy mu bylo kolem 23 let, což dnes považujeme za velmi mladý věk na tak obrovský a náročný úkol. Jenže si musíme uvědomit, že Petr se pohyboval v tvůrčím prostředí už od dětství a nejspíš už od útlých let byl pověřován menšími úkoly. Jeho praxe tak byla mnohem bohatší, než tomu je u dnešních odborníků a umělců. Díky tomu nejen zdatně navázal na dílo svého předchůdce, ale také zvolil odvážný koncept, jak jej dokončit, a dokonce jej v mnohém předčil.
Neuvěřitelné je spíše to, kolik toho za svůj život dokázal vybudovat, i když je pravda, že ne vše je dílem jeho samotného, ale i jeho huti. Autor už v popisu jeho života a díla věnuje pozornost stavbám, jako je Kutná Hora, kostel v Kolíně a mnoha dalším. Podrobněji se na ně však zaměřuje ve druhé části knihy, která dělí kapitoly podle jednotlivých staveb a ty dopodrobna rozebírá. Tak se dozvídáme, co skutečně dělal Petr Parléř a co nejspíš umělci z jeho huti, kde měl pokračovatele a jaké, nebo co ovlivňovalo stavbu jeho děl. Zajímavé např. bylo, že chrámy a kostely, které dělal, nesměly přehlušit velkolepost a slávu chrámu sv. Víta. Ten měl navždy zůstat naprosto výjimečný, což se také stalo.
Autor se věnuje nejen životu architekta, ale i jeho dílu
Obrazový doprovod pro lepší po chopení i potěchu oka a duše
Tato kniha není samozřejmě jen o textu a popisech. Autor využívá spoustu architektonických pojmů, které nemusí být každému známy. Proto vnímám jako nesmírně důležitou i obrazovou část knihy. Ta není oddělena, ale postupně mezi texty doplňuje veškeré informace, a díky kvalitním popiskům nám pomáhá pochopit, o čem autor v knize píše. I lajk si tak snadno uvědomí, co jsou fiály, kružby, vimperky, chrliče a další zdobení nebo architektonické prvky na stavbách Petra Parléře. Díky fotografiím si také můžeme uvědomit, že spoustu z toho vlastně známe, jen jsme nebyli dosud schopni to dobře pojmenovat nebo zařadit. Po přečtení této knihy už jistě každý pozná, co je dílem Petra Parléře a jeho huti a naučí se najít specifické prvky pro jeho dílo.
Jsem moc ráda, že Petr Dvořáček tuto knihu napsal a stejně jako z knihy Kostely jsem jí naprosto nadšená. Co mi v knihovně chybí, je jeho kniha Santini, kterou si co nejdříve dokoupím, protože po ní toužím už dlouho. Příjemně naladěná knihou Petr Parléř už déle odolávat nevydržím. A pokud hledáte tip na dárek pro milovníka umění, architektury, památek nebo cestování, pak je kniha Petr Parléř určitě skvělou volbou.
