Článek
O čem je kniha Smrková Tišina
Zatímco druhý díl - Borůvková roklina je psán spíše jako detektivka, s mrtvolou od samého začátku a s vyšetřováním, Smrková Tišina je skutečně spíše thriller, jak je označeno na obálce.
Hlavního hrdinu zde nehledejte. To je možná to, co mi na knize nesedlo. Bylo zde až moc lidí a až moc jmen. Postupně sledujeme dva páry - Emu a Richarda a Sašu s Jakubem, jak vyrazili na Šumavu na dovolenou. Na čundr ale jel i Rudolf se svými kamarády, a Mára s dalšími dvěma kluky. Všechny skupinky sledujeme v jednotlivých kapitolách na přeskáčku.
Zpočátku to vypadá jako vyprávění o fajn výletech a dovolených. Dokud se skupinky nezačnou potkávat a nezačnou se dít divné věci. Je možné, že v temných šumavských hvozdech straší, nebo mají někteří z výprav halucinace? Nebo je mezi nimi někdo, kdo se jim snaží ublížit?
Vyprávění s temnou šumavskou atmosférou
I když to může vypadat, že se mi do rukou dostala klasická vyvražďovačka, není tomu tak. Mezi stromy se válí mlha a probleskuje modrý svetr záhadného houbaře. Mladí lidé se porůznu straší místními pověrami a nevědomky v sobě vyvolávají obavy. Snadno pak někteří z nich vidí za každým keřem nebezpečí. Jenže pak se objeví zraněný muž, kterého nikdo nezná. A ve Smrkové Tišině leží v lese dokonce mrtvola. Komu patří? Proč muž zemřel?
Jedno se musí autorce nechat. Pachatele jsem začala tušit až u samého závěru. Bylo mi sice jasné, že člověk, kterým se snažila čtenáře zmást, vrahem nebude. Nebo ano? Proč ale dotyčný zemřel a kdo to má na svědomí, to mě napadlo až ke konci.
Tato kniha je psána skutečně spíše jako thriller (narozdíl od Borůvkové rokliny). Autorka nás do děje vtahuje velice pozvolna. Dobrou polovinu knihy jsem měla pocit, že se tam nic neděje. To byl možná „kámen úrazu“, neboť v její navazující knize bylo napětí od samého začátku.
Co mě nadchlo, je temná šumavská atmosféra. Tu umí autorka navodit dokonale. Je vidět, že místa dobře zná. S jejím vyprávěním máte pocit, že Šumavou procházíte krok za krokem, cítíte vůni mechu a jehličí, vidíte před sebou lákavé borůvky, a tu a tam vás za rukáv chytí ostružiní.
Jsem ráda, že jsem si knihu Smrková Tišina přečetla až jako druhou, přestože se jedná o první díl. Pokud bych ji četla jako první, nejspíš bych už po Borůvkové roklině nesáhla. A to by byla velká škoda.
Hodnocení: 65 %
Knihu Smrková Tišina vydaly Knihy Dobrovský v edici Vendeta.
