David Weingartner: hlas X-Left to Die, který ztichl příliš brzy

David Weingartner nebyl jen frontman kapely X-Left to Die. Mnozí si ho pamatují i díky soutěžím, kde dokázal, jaký mimořádný a oslnivý talent v něm dřímal. V roce 2012 zaujal diváky v Hlasu Česko Slovenska a ještě předtím v roce 2010 v soutěži Robin Hood – Cesta ke slávě, kde se umístil na druhém místě. Ale již před tím si v roce 2009 splnil sen mnoha muzikantů, kdy si s X-Left to Die zahráli jako předkapela Marilyna Mansona v Brně, kde jsem tenkrát také byla a jejich koncert byl prostě boží.

Sobota 20. září 2025 pro mě byl výjimečný den. V Chomutově se konal vzpomínkový koncert věnovaný člověku, který byl duší X-Left to Die – Davidu Weingartnerovi, zpěvákovi, který tragicky odešel před deseti lety. Byl to zážitek, který se vepíše hluboko do srdce a zůstane tam.

David pro mě nebyl jen zpěvák, kterého jsem znala pouze z koncertů a CD. Poznala jsem ho osobně, vzhlížela k němu a hlavně jsem ho měla ráda jako člověka. Teď jsem se měla postavit na pódium, zpívat písničky, které s kapelou složil a podával je svou nezaměnitelnou energií. Byl to neuvěřitelně krásný a silný zážitek zároveň. Zpívat po Davidovi není vůbec jednoduché a všichni účinkující na chomutovském koncertě jsme si to zkusili. Myslím, že můžu mluvit za každého z nás, všichni jsme byli nervózní a plni obav, jestli to zvládneme.

David měl velký hlasový rozsah, technickou jistotu a barevný rejstřík, který se nedá jen tak napodobit. A navíc měl něco, co se naučit nedá – charisma, kouzlo osobnosti, onen zvláštní magnetismus, díky kterému se z publika stávalo jedno velké srdce, bijící v rytmu, který udával.

Když jsem poprvé slyšela X-Left to Die, bylo mi čtrnáct let. Byla jsem v pubertě a  hledala jsem sebe, svůj svět, něco, co mě pohltí a bude mě provázet. A našla jsem. Jejich hudba mi vždy připadala syrová, opravdová, plná emocí a Davidův hlas mi pokaždé připomněl, že hudba může být víc než jen tóny, že může být zpovědí, výkřikem i útěchou.

Nyní jsem stála na pódiu, v sále, který byl do posledního místa vyprodán. Cítila jsem napětí, emoce a velká očekávání. Atmosféra by se opravdu dala krájet. Nebylo to jen o hudbě, bylo to o vzpomínkách, o přátelství a o tom, jak moc může jeden člověk ovlivnit desítky, stovky, možná i tisíce životů.

Tyhle okamžiky patří k jeho příběhu. Ale ten nejdůležitější příběh, ten který si neseme my, kteří jsme ho znali, je ten osobní. Jeho smích, jeho energie, jeho způsob, jakým dokázal vtáhnout lidi do světa hudby. Na koncertě se sešli všichni, kteří ho měli rádi. Nechyběla jeho přítelkyně Adélka, bratr Jirka, kluci z kapely, kamarádi i kolegové muzikanti. Každý z nás do toho dal na pódiu všechno – pot, krev, ale hlavně srdce. Nebylo to jen vystoupení, byla to pocta. Pocta se vším všudy. Lépe to dopadnout prostě nemohlo.

Ten večer v Chomutově mi připomněl, proč jsem hudbu začala milovat. Není to o slávě, o potlesku… To člověka šťastným neudělá. Je to o tom, co si v sobě každý z nás nese. Je až neuvěřitelné, jak moc může jeden hlas, jeden člověk, změnit životy ostatních. A David to dokázal.

https://bandzone.cz/xlefttodie

https://www.facebook.com/xlefttodie/