Článek
Skandální nález u newyorské řeky
Byl červen 1841, když se New Yorkem začala šířit děsivá zpráva. Mladá dívka Mary Cecilia Rogers, známá jako „krásná prodavačka doutníků“, záhadně zmizela. O pár dní později bylo její tělo nalezeno v řece Hudson. Měla teprve 20 let a díky své kráse a šarmu byla celebritou a zákazníci proudili do obchodu jen proto, aby ji spatřili. Její smrt se proto okamžitě stala senzací, která plnila noviny celé měsíce.
Nejasné okolnosti smrti
Případ byl od začátku obestřen záhadami. Byla zavražděna, nebo se stala obětí nešťastné náhody? Na jejím těle byly nalezeny známky násilí, ale vyšetřování se táhlo a přinášelo víc otázek než odpovědí. Objevovaly se různé teorie – od únosu a znásilnění po tragickou nehodu při potratech, které byly v té době nezákonné a prováděly se potají.
Přítel Mary se nakonec údajně přiznal, že měl s jejím zmizením něco společného, ale jeho výpovědi byly zmatené a nikdy se plně nepotvrdily. Případ tak zůstal neuzavřený, plný dohadů a nejasností.
Poe a jeho fascinace případem
Edgar Allan Poe, už tehdy známý autor hororů a mysteriózních povídek, sledoval kauzu s obrovským zájmem. Vražda krásné mladé ženy, která fascinovala společnost, byla přesně jeho šálkem kávy. Rozhodl se případ zpracovat literárně a vtáhnout do něj svou slavnou postavu – geniálního detektiva Auguste Dupina.
V roce 1842 tak vyšla povídka „Tajemství Marie Rogêtové“ (The Mystery of Marie Rogêt). Poe v ní přenesl skutečnou vraždu Mary Rogers do Paříže a přejmenoval oběť na Marii Rogêt. Tvrdil, že jeho detektivní metoda založená na logice a analýze dokáže odhalit skutečného pachatele, i když se případ odehrál ve skutečnosti.
E. A. Poe z této tragédie vytvořil literární skvost.
Literární detektiv a skutečné zločiny
Poe byl přesvědčen, že literatura může rozplést i realitu. V povídce detailně rozebírá zprávy z novin, hypotézy a možné scénáře. Jeho detektiv Dupin postupuje krok za krokem, analyzuje motivy a okolnosti a čtenář má pocit, že skutečně sleduje vyšetřování v přímém přenosu.
Poeova verze měla odhalit, že Mary/Maria se stala obětí násilníků, kteří ji přepadli. Tato teorie se skutečně shodovala s některými závěry vyšetřovatelů, jenže definitivní důkaz nikdy neexistoval. Přesto byla povídka fascinujícím pokusem propojit realitu a fikci.
Proč případ tak rezonoval?
Mary Rogers byla v 19. století jednou z prvních žen, které by se daly označit za „celebrity“ jen díky své kráse a popularitě. Muži ji obdivovali, ženy jí záviděly a tisk o ní psal. Její tragická smrt tak působila jako drsná připomínka, že i „hvězda“ může skončit v bahně řeky.
Kombinace krásy, násilí, sexuality a tajemství byla pro noviny neodolatelná. Případ se stal senzací podobnou dnešním mediálním honům na skandály celebrit. Poe využil tuto posedlost veřejnosti naplno.
Odkaz, který přetrval
I když se skutečná vražda Mary Rogers nikdy definitivně nevyřešila, zůstala nesmazatelně zapsaná v dějinách literatury. Inspirovala celý žánr a stala se předchůdcem Sherlocka Holmese i dalších slavných detektivů.
Osud Mary tak ukazuje, jak tenká je hranice mezi tragédií a uměním, mezi smrtí mladé ženy a nesmrtelností na stránkách literatury.
Vražda Mary Rogers alias Marie Rogêt zůstává záhadou, která fascinuje už víc než 180 let. Poe z ní udělal literární klenot, ale skutečnou pravdu o tom, co se stalo u řeky Hudson, už se asi nikdy nedozvíme. A možná právě proto nás tento příběh nepřestává děsit i přitahovat.
https://rozbor-dila.cz/marie-majerova-zivotopis/
https://poestories.com/read/marie-roget
https://www.eapoe.org/works/mabbott/tom3t001.htm
