Napoleon Bonaparte: Muž, který chtěl ovládnout svět (a skoro se mu to povedlo)

Napoleon Bonaparte se narodil 15. srpna 1769 na Korsice, ostrově nedávno připojeném k Francii. Pocházel z nižší šlechty a díky stipendiu se dostal na vojenskou akademii ve Francii. Už jako mladý kadet vynikal inteligencí, neústupností a výjimečnou pamětí.

Revoluce ve Francii roku 1789 znamenala rozvrat starého režimu, ale pro mladého důstojníka to byla šance. Během několika let se vypracoval díky svému talentu i schopnosti využít chaosu. V roce 1796 dostal velení nad armádou v Itálii — a právě tam začala jeho cesta ke slávě.

V Itálii Napoleon oslnil svět. Porážel jednoho rakouského generála za druhým, s minimálními ztrátami a maximálním efektem. Vítězství přetavil v politickou moc, nejen doma ve Francii, ale i v očích celého světa.

V roce 1798 podnikl výpravu do Egypta. Tažení bylo částečně neúspěšné z vojenského hlediska, ale mělo obrovský kulturní dopad. Právě tehdy byla objevena slavná Rosettská deska, která později umožnila rozluštění egyptských hieroglyfů.

Roku 1799 Napoleon využil slabosti vlády (tzv. Direktoria) a provedl státní převrat. Stal se prvním konzulem Francie, prakticky diktátorem. V roce 1804 se korunoval císařem Napoleonem I., a to vlastní rukou. Symbolicky tak ukázal, že jeho moc nevychází z církve, ale z něj samotného.

Během několika let přetvořil Francii i Evropu. Zavedl napoleonský zákoník, reformoval školství, státní správu i ekonomiku. Jeho vize byla moderní, racionální a do jisté míry osvícená. Ale zároveň centralizoval moc, omezil svobodu tisku a tvrdě potlačoval opozici.

Mezi lety 1804–1812 Napoleon vládl největší části Evropy. Vítězil v bitvách u Austerlitzu, Jeny, Friedlandu a dalších. Vytvářel vazalské státy, dosazoval příbuzné na trůny a přetvářel staré monarchie k obrazu svému.

Avšak jeho vláda nebyla jen reformní. Byla i válečná. Miliony Evropanů trpěly ve jménu jeho ambicí. Válka s Velkou Británií trvala prakticky po celou dobu jeho panování, a kontinentální blokáda, kterou uvalil na britské zboží, ekonomicky dusila velkou část Evropy.

V roce 1812 Napoleon podnikl osudové tažení do Ruska. S půlmilionovou armádou přešel hranice, ale čekala ho zima, hlad, a strategie spálené země. Z Moskvy se sice stáhl jako vítěz, ale jen zlomek jeho vojáků se vrátil živý. Katastrofa v Rusku zlomila jeho legendu neporazitelnosti.

Následovalo povstání v Evropě. Spojené síly Pruska, Rakouska, Ruska a Británie ho porazily v bitvě u Lipska (1813) a donutili ho k abdikaci. Byl poslán do exilu na ostrov Elba.

Napoleon ale neutichl. V roce 1815 uprchl z Elby a vrátil se do Francie. Vstoupil do Paříže bez boje a lidé i armáda ho vítali jako hrdinu. Nastalo období sta dní, během kterých znovu převzal moc.

Vše ale ukončila slavná bitva u Waterloo, kde byl definitivně poražen koalicí pod vedením vévody z Wellingtonu. Tentokrát byl deportován mnohem dál, a to na ostrov Svatá Helena v jižním Atlantiku.

Na Svaté Heleně Napoleon trávil zbytek života v izolaci. Zemřel 5. května 1821 ve věku 51 let. Dodnes není jasné, zda podlehl rakovině žaludku, nebo byl pomalu otráven. Jeho tělo bylo v roce 1840 převezeno zpět do Francie a pohřbeno v Invalidovně v Paříži.

Napoleon zůstává dodnes rozporuplnou postavou. Byl to vojenský génius, který přepsal pravidla války. Vizionář, který modernizoval správu, školství a právo. Ale také tyran, který rozpoutal války po celé Evropě a bez milosti potlačoval odpor.

Jedno je jisté, jeho vliv na dějiny Evropy je obrovský. Ať už ho obdivujeme nebo kritizujeme, Napoleon Bonaparte patří k nejvýznamnějším postavám lidských dějin. Muž, který se z neznámého důstojníka stal císařem a symbolem epochy, která dodnes budí fascinaci i hrůzu.

https://www.dejiny.cz/francie/napoleon.html

https://www.stoplusjednicka.cz/imperator-v-soukromi-jaky-byl-napoleon-bonaparte-kdyz-zrovna-nebojoval

https://zivotopis.panovnici.cz/napoleon-bonaparte.php

https://zoom.iprima.cz/zajimavosti/napoleon-bonaparte