Článek
Když věda ztratí svědomí
Za celým projektem stál uznávaný dětský psychiatr Peter Neubauer, který měl za sebou výzkumy z oblasti vývoje dítěte a psychoanalýzy. Jenže tentokrát nešlo o akademické diskuze v laboratoři. Neubauer se rozhodl provést živý experiment, jehož etická rovina byla od počátku alarmující.
Ve spolupráci s adopční agenturou Louise Wise Services v New Yorku začal záměrně oddělovat jednovaječná dvojčata a trojčata hned po narození. Děti byly rozděleny do rodin různého socioekonomického postavení – bohatých, středních i chudých. Rodiče o existenci sourozenců nevěděli vůbec nic. Stejně tak děti.
Celý projekt byl oficiálně veden jako studie vlivu prostředí na vývoj osobnosti, tedy klasické „příroda vs. výchova“. Ve skutečnosti ale šlo o pokus, který by v dnešní době neměl šanci projít žádnou etickou komisí.
Všichni pod dohledem
Děti byly po adopci pečlivě sledovány. Psychologové a výzkumní asistenti je pravidelně navštěvovali, fotili, natáčeli, testovali motoriku, inteligenci i reakce. Všechny výsledky byly zaznamenávány do rozsáhlých dokumentací, ale veřejnost se k nim nikdy nedostala.
Rodičům bylo řečeno, že jde o běžnou součást výzkumu dětí v adopci. Nikdo z nich netušil, že jejich syn nebo dcera má někde identického sourozence, který žije úplně jiný život.
Experiment jako z Orwellova světa
Kolik dětí bylo do experimentu skutečně zapojeno? Dodnes se to přesně neví. Odhady hovoří o minimálně osmi párech dvojčat a jedné sadě trojčat. A právě trojčata Robert Shafran, Edward Galland a David Kellman se stala nechtěnými hrdiny tohoto temného příběhu.
Narodili se v roce 1961. Ihned po narození byli rozděleni. Každý z nich vyrůstal v jiné rodině, v jiných poměrech, s jinými pravidly a hodnotami. Teprve v devatenácti letech se náhodou znovu našli.
Když se bratři po letech setkali
V roce 1980 nastoupil Robert Shafran na vysokou školu. Jenže už při prvních krocích po areálu na něj začali neznámí lidé volat „Ahoj Eddy!“ a zdravili ho jako starého známého. Robert nechápal, co se děje. Netrvalo ale dlouho, než došlo k šokujícímu odhalení. Měl dvojníka. Ještě ten večer kontaktoval Edwarda Gallanda a zjistili, že jsou jednovaječná dvojčata.
Jenže příběh nekončil. Když se jejich příběh dostal do novin, ozval se i David Kellman. Nevěděl, že má dva bratry a oni nevěděli o něm. Trojčata byla znovu pohromadě po 19 letech odloučení.
Sláva, smích a temné stíny
Trojčata se rázem stala mediální senzací. Objevovali se v televizních talkshow, vystupovali ve filmech, otevřeli společně restauraci. Všichni si říkali, jak neuvěřitelné je, že i po letech žijí velmi podobně, mají stejné zvyky, smích, oblíbené značky i dívčí typy. Jak je možné, že genetika je tak silná?
Jenže pod povrchem se hromadilo něco mnohem temnějšího. Všichni tři měli v dospívání problémy s psychikou. Edward bojoval s depresemi. Později se objevilo podezření, že většina dětí zapojených do experimentu vykazovala zvýšené riziko duševních poruch, včetně bipolární poruchy a úzkostí.
Tragédie, která změnila všechno
V roce 1995 si Edward Galland vzal život. Bylo mu 33 let. Jeho smrt zasáhla nejen rodinu a přátele, ale i veřejnost. Média začala klást nepříjemné otázky: Byl jeho psychický stav důsledkem experimentu? Mělo smysl hrát si s lidskými životy kvůli vědecké zvědavosti?
Robert a David se po bratrově smrti postupně odmlčeli a distancovali od medializace. Jejich vztah se rozpadl. Trauma, které si nesli z odloučení v dětství, nikdy zcela nezmizelo.
Mezi dvojčaty může být cítit silné pouto.
Výsledky uzamčené do roku 2065
Dokumentace k experimentu byla uložena v archivu Yaleovy univerzity. Neubauer před smrtí rozhodl, že materiály budou utajeny až do roku 2065. Co přesně se v nich skrývá, nikdo neví. A ti, kterých se to týká, si pravdu možná nikdy nepřečtou.
Oživení pravdy na plátně
V roce 2018 vyšel oceňovaný dokument „Three Identical Strangers“, který příběh bratří zpracoval do děsivé a zároveň dojemné podoby. Diváci po celém světě žasli nejen nad šíleností experimentu, ale i nad neuvěřitelným osudem tří obyčejných chlapců, kterým věda ukradla dětství.
Věda bez etiky je nebezpečná
Příběh Neubauerova experimentu není jen o genetice a psychologii. Je o pýše vědy, která zapomněla na lidskost. O dětech, které byly zbaveny možnosti znát své sourozence. O rodičích, kteří byli podvedeni. A o světě, kde někteří lidé věří, že účel světí prostředky. To i tehdy, když ty prostředky znamenají rozdělené rodiny a zničené životy.
https://yaledailynews.com/blog/2018/10/01/records-from-controversial-twin-study-sealed-at-yale-until-2065/
https://archive.nytimes.com/www.nytimes.com/books/first/w/wright-twins.html?_r=1&oref=slogin
https://www.bbc.com/future/article/20220817-the-twins-who-were-split-up-at-birth
