Článek
Když se řekne české strašidlo, většině z nás se vybaví hastrman pod hladinou rybníka, Bílá paní na zámeckých chodbách nebo čert s řetězem v ruce. Málokdo už ale ví, že naše země byla domovem mnohem děsivějších bytostí, jejichž původní podoba nemá s pohádkovými ztvárněními nic společného.
Klasické pekelné bytosti
Čerti patří k nejznámějším strašidlům vůbec. V lidových představách nešlo o roztomilé pekelníky z pohádek, ale o skutečně děsivé bytosti s kopýtky, rohy a ocasy, které trestaly hříšníky. Jejich úkolem bylo odnášet do pekla duše těch, kteří za svého života příliš hřešili. Naštěstí se s nimi dalo často vyjednávat. Pokud jste byli chytřejší než oni, mohli jste si zachránit duši.
Hejkal patří mezi nejstrašidelnější lesní bytosti. Tento duch přebývající v hlubokých lesích napodoboval lidský hlas a volal na pocestné. Když jste mu odpověděli, zatáhl vás do svého doupěte. Nejčastěji se zjevoval v podobě lesní světlonoše nebo ohnivého mužíka.
Polednice je bytost, kterou známe především z Erbenovy balady. Tato ošklivá ženská postava s nůší hadů přicházela v pravé poledne a trestala neposlušné děti i lenivé hospodyně. Její výskyt byl nejčastější na rozhraní polí a lesa.
Vodní a lesní bytosti
Hastrman je dnes známý jako vodník z pohádky Princezna ze mlejna, původně šlo o mnohem nebezpečnější stvoření. Hastrmani byli malí, zelení mužíčci s červenýma očima a blankytným oblečením. Topili lidi a jejich duše ukládali do džbánků. Tyto chycené duše pak vydávaly zvuky podobné bublání vody.
Divoženky byly nahaté ženské bytosti s dlouhými vlasy a rybíma očima. Na rozdíl od lesních víl nebyly vůbec přátelské. Pokud se některá zamilovala do člověka, znamenalo to pro něj téměř jistou smrt.
Můra je méně známé, o to děsivější strašidlo. Tato noční můra v podobě staré ošklivé ženy s hadíma očima a dlouhými drápy sedávala lidem na hrudník a způsobovala noční děsy a úzkosti. Odtud pochází dnešní slovní spojení „noční můra“.
Nadpřirozené přízraky
Bílá paní je nejznámější hradní strašidlo. Nejslavnější z nich je rožmberská Bílá paní, jejímž předobrazem byla Perchta z Rožmberka. Obcházela chodby s klíči za pasem a věštila budoucnost. Když se usmívala, čekala vás šťastná událost, když měla černé rukavice, blížilo se neštěstí. Podobné přízraky najdeme na mnoha hradech, například na Pernštejně, Rožmberku, Telči či v Českém Krumlově.
Černá paní na rozdíl od své bílé kolegyně věští vždy jen smrt a neštěstí. Na hradě Buchlově se zjevuje dáma oděná do černých šatů s tváří zahalenou černým závojem. Její příběh sahá do roku 1582, kdy byl na svém panství zavražděn hradní pán.
Bezhlavý rytíř patří k nejrozšířenějším českým strašidlům. Jeho sochu najdete dokonce i vedle budovy pražského magistrátu. Tento přízrak sťatého rytíře bloudí po hradech a zámcích a hledá svou ztracenou hlavu.
Tajemné a záhadné bytosti
Šotek je rošťácké strašidlo, které rádo lidem škodilo. Pletl koně, zamotával hřívy, přeléval vodu z nádob a dělal další neplechy. Na rozdíl od čerta nebyl spojený s peklem, ale působil spíše jako neposedný duch domácí.
Permon je duch horníků, který sídlí v podzemních štolách a dolech. Tato bytost chránila horníky, ale také je trestala, pokud nedodržovali pravidla své práce. Jeho domovem jsou především hornické oblasti Krušných hor a dalších revírů.
Fext patří mezi nejméně známá, ale velmi zajímavá strašidla. Jde o nesmrtelného vojáka, který nemohl být zabit běžnými zbraněmi. Tato bytost pochází z vojenského prostředí a její pověsti se tradují především v posádkových městech.
Divoký hon je skupinové strašidlo, noční procesí duchů, kteří se řítili krajinou a strhávali s sebou všechny, kdo jim přišli do cesty. Tento fenomén zná celá Evropa, v českých zemích měl svá specifika. Kdo uslyšel řev psů a troubení, měl raději zůstat doma za zamčenými dveřmi.
Strašidla nežijí jen na hradech
Naše země je skutečně plná nejrůznějších strašidel. Praha sama o sobě hostí desítky nadpřirozených bytostí, od Golema v Staronové synagoze přes duchy na Karlově mostě až po tajemné bytosti v podzemních chodbách.
Některá strašidla se specializovala na konkrétní místa nebo činnosti. Bludičky lákaly pocestné do močálů, vodníci číhali u každého rybníka a řeky, lesní žínky sváděly muže do záhuby.
Ať už na ně věříte nebo ne, tato strašidla jsou nedílnou součástí našeho kulturního dědictví. Možná právě proto, že jsme jim přestali věřit, se s nimi dnes už nesetkáváme. Nebo se jen lépe schovávají?
Které strašidlo vám nahání největší hrůzu? A znáte nějaké další, které v našem seznamu chybí? Podělte se s námi v diskuzi.
https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/strasidelna-tajemna-mista-v-cesku-cestovani-bytosti-vily-cert-bludicky.A241023_123939_po-cesku_hig
https://rf-hobby.cz/clanek/nejslavnejsi-ceska-strasidla-pojidaji-deti-stahuji-do-bazin-i-rozdavaji-poklady/
https://junior.rozhlas.cz/kviz-znate-ceska-strasidla-a-prizraky-8057504
