Být sám sebou je a není problém

Být sám sebou je a není problém. Být sám sebou nebude problém pro vás samotné. Proto to velmi doporučuji. Být autentický je přidaná hodnota. Protože jste ve svém světě, který má své pravidla.

Být sám sebou ale pro druhé je problém. A pokud je to problém pro ostatní, kteří vás obklopují, pak je to i váš problém, protože se s tím musíte potýkat. Chcete-li být tedy sám sebou, připravte se na to, že potřebujete mít odvahu. Odvahu ale i sílu.

Naučit se bruslit mezi energiemi toho, co k vám patří a co ne. Taky je to skvělé cvičení pro empaty. Zrovna empaté jsou nejzranitelnější část populace. Mohou mířit vysoko ale taky mohou často spadnout. No ono je totiž druhá strana nepodrží. Jsou ten problém.

Jak z toho ven, je být sám sebou a často sám se sebou. Tehdy se to opravdu naučíte. Kdy mluvit, kdy nemluvit. Kdy konat, kdy nekonat. Kdy vyrazit, kdy stát. Prostě najdete svůj vnitřní kompas. Bez něho to prostě nepůjde.

Jak najít vnitřní kompas? No, na to vám dát návod nemohu ani nechci, to je vaše práce. Jenom si prosím uvědomte, zda jste empat, zda jste blázen, nebo zda jste sám sebou. Nese to svá úskalí, které musíte znát.

Blázni to mají velice jednoduché, oni se těmi ostatními nejméně zabývají. Empaté se to naučí, ale až po mnoha pádech. Kdy si teprve uvědomí, že jsou empaté a naučí se, jak se k sobě přistupovat. A lidé, jež jsou sami sebou, jsou se sebou prostě už smíření.

A protože už jste v životě ledacos zažili, vaším kompasem jsou vaše zkušenosti. Pokud je umíte dobře navnímat. Zda víte, co se ve vás odehrává. A co z toho je a není vaše. Pokud to vaše není, když se toho vzdáte, odejde to snadno.

Když to ale vaše je, musíte se s tím umět vyrovnat. Pokud se potkáte se svým stínem, svou hloubkou, svým nekonečnem. Svým temnem, či dobrem Vše máte v nějakém svém balíčku zážitků. A vy si jenom dnes vyberete, co si přejete zažívat. (Ale to ostatní, co si nevyberete, ve vás stejně je. Důležité si toho být pouze vědomý a přiznat to.) Prostě nebojovat s tím, co se mi na sobě nelíbí, přijat to, přiznat to. A pak to netlačí do podvědomí.

Tak to může být jednoduché. Když se nechci hádat. Tak to dělat nebudu. A když nechci neustále běhat mezi má dáti dal, tak to také dělat nebudu. Když nechci druhým vyhovět, tak se potřebuji postavit sám za sebe. A tam nikdo jiný nestojí.

Jste tam jenom sami za sebe. Ono, jak je to s tím umíráním. Tam taky nejdete za ruce, že jo? Dohromady. (V ojedinělých případech, pokud nejste schopni jít po svých dál. Je to drsné, ale ono to tak prostě je.)

Sebou si berete svou zkušenost. Co jsem mohl vykonat, zda jsem to zhodnotil, a nebo neměl konat. To si pak uděláte takovou účtenku jenom sami sobě. Nikdo vás nesoudí a nehodnotí, problém je, že tady na zemi se nosí, že to tak je správně.

Hodnotit, řešit co by měl ten druhý dělat a nedělat. Ale každého vůle. A taky zodpovědnost. A když se vrátíme k tomu, co je na tom ten problém. Problém na tom je, že se druhým nelíbí, když jste někde jinde. Když s nimi netáhnete za ten provaz.

Jenomže proč pořád tahat za pravou stranu a nebo za levou stranu. Proč si mám vybírat? Vyhovím jednomu a zklamu druhého. A tady je ta odpověď. Nezklam sám sebe, protože sobě se budeš zodpovídat. Zase to je jednoduché, ale už složité vykonat.

Být věrný sám sobě.

To konání odlišuje od toho, zda jsem pro sebe good a nebo ještě mám pořád málo. (Nejsem dost). Co s tímto? To je na zváženou. Chci to? Nechci? Pro koho je to problém. Pro mne, nebo druhé? Když si budete klást otázky, najdete odpověď pro sebe.

A ano, tady ten bod je důležitý. Když umím nacházet odpovědi pro sebe, nepotřebuji potvrzení od druhých, že jdu tam, kam chce má duše. A když tam jdu, už se nestarám, kolika lidem se to líbí a kolika lidem se toto nelíbí. Není to totiž jejich život ani jejich věc.

Zhodnoťte prosím pouze, v jaké kvalitě se nacházíte a zda jste si dovolili, žít to co chce váš osobní rádce. Vaše duše. A pokud to nevíte, začněte s ní promlouvat. A nemyslete si, že to neumíte. Že neumím meditovat. Že mám bloky. Že nevím, co s tím ani jak.

Otevři oči. Otevři si je. A podívej se do světa, je tvým zrcadlem. Zda to, co žiješ, je to pěkné, co jsi snil. A pokud to tak není, je pouze ve tvých rukách to stvořit. Jak mluvit tedy se svou duší? Položte si otázku a pak na to přijdete. Třeba se k vám nějak sama přihlásí.

Sunwise