Článek
Dnes sice chtějí mladí lidé dítě. Některé matky a jejich tikající hodinky. Jsou schopny udělat cokoliv, aby si splnily své sny. Stejně jako ženy i muži chtějí rodinu. Kdo by to nechtěl.
Ale uvědomujeme si, že to jsou stále naše touhy?
Že ty děti se rodí jako vlastní duše. Ale my je formujeme. Dáváme jim okovy. Chceme, aby byli takoví, jaký my jsme nedovedli. Cpeme do nich naše představy o životě. A stejně tak nevíme, co bude za týden, ne dokonce za pět let.
Ano dnes je mnoho trendů. Někteří rodiče si to již uvědomují. Ale co dál? S čím se budou potýkat vaše děti? Ve školce, ve škole, při vzdělávání, ve společnosti. V moderní společnosti. Budou mít nějaké slony, nosorožce? Budou existovat velryby? Budou žraloci a jiné zvířata?
Ba dokonce rostliny? Z nejvyšší hory světa se stal odpaďák. Tak to je ta úcta. Bažíme po informacích všeho druhu, ale obyčejně nebo normálně, to už žít nedovedeme. A naše předky vinit nemůžeme. Oni neměli ty možnosti co my. Neměli ty vědomosti. Nebyl internet.
Neřekl jim ChatBot všechny odpovědi hned. A kdo ví, zda má pravdu. Přeci jenom je to zase z něčí hlavy. Nemá duchovní spojení. Předkové jej měli. Rozuměli dešti, větru i vodě. My ne. My ne, a přesto si tu na něco hrajeme.
Možná to byli dávní předkové. Protože ani naše babičky už tomu moc nedávaly. Té moudrosti. Pohádky se nám ztratily. A děti sní. Dále sní. Ale s tablety.
Ať chceš, či nechceš dítě. Za horizont nikdo nevidíme. Všechno se děje právě teď. Jsi dnes šťastný, svobodný a naplněný? Aby jsi mohl vést své děti?
Sunwise
