Článek
Zdravím vás, milí čtenáři, na tento článek jsme si museli chvíli počkat. Neboť i se mnou se děly různé věci. Poslední čas jsou témata zhuštěné, planety v naší oběžné dráze na nás působí, na slunci jsou erupce, měli jsme tu růžovou magnetickou podívanou. Záři Autory na místech, které běžně nepozorujeme. Je to asi tak, že změna našich magnetických pólů se posouvá…
Vědecká fakta a důkazy se nám málo objevují, zato jaká hromada událostí ve světě, to můžeme dnes počítat i na sekundy. Zemětřesení na islandských ostrovech během jednoho dne v řádu přes tisíc otřesů. Někde se valí ze země pára, jinde utíkají delfíni před dalšími katastrofami.
Běžně známe skutečnost, že zvířata cítí a vnímají děje na zemi lépe než my lidé. A i proto je dobré se pozorováním přírodních dějů řídit. Dnešní článek je ale o našem soukromí. O tom, co se to tu na zemi děje, se jenom lehce dotkneme.
Domnívám se, že vše, co děláme prostřednictvím internetu nebo počítače, je tak nějak veřejné. Můžeme se hádat, zda je to soukromý majetek, nebo majetek společností, v nichž tvoříme stávající obsah. Tak daleko nevidíme, ale když se to vezme logicky, napadnutelné hackery je téměř všechno. A i když máme nějaké právní omezení, jako je GDPR, stejně se tam někdo umí dostat. A nebo dostane, či dokonce celou věc vlastní. Příklad? Internetové kabely pod mořem, aneb podcast na webu zjistivic.cz 25 – Podmořské datové dálnice.
Tedy ty naše strachy, že někdo uvidí náš obsah, jsou asi dost zbytečné. Protože jsou reálné. Na nás je zodpovědně tyto záležitosti vlastně používat. Dnes se domnívám, že i obsah mého počítače je případně dohledatelný a prohledatelný. Je to možné. Když zapnu svůj počítač, tak prostě vidím skutečnost, kolik programů detekuji, že jsou tam nějak navíc. Tyto programy něco si stahují, někam se připojují apod.
Sice nechápu, proč to někoho zajímá. Zřejmě jde o pocit moci a kontroly nad ostatními. Dnes jsou tak vymožené technologie, o kterých nic nevíme, že mi tady můžete říkat, ne to není pravda, to je tvoje schíza. No, věřte nebo nevěřte, žádná schíza to není, tyto technologie existují. Právě díky rychle rostoucím požadavkům ve společnosti a růstu AI se můžeme něco domnívat, ale skutečnost už nepopřeme. Kdyby chtěli a oni chtějí, ví na nás úplně vše. Mají na to prostě technologii a nemyslím tím nově umělou inteligenci, ta se vyrábí k tomu, aby komunikovala, sloužila a pomáhala. Za oponou toho co víme a co je nám překládáno se dějí jiné další děje, o kterých vědět nemáme.
Dělají to pro reklamy a pro peníze. Kupují si naše data a informace a dělají to velmi sofistikovaně a dlouho. Takže vy máte za to, že někdo a něco odhadlo co budete kupovat, ale algoritmus má vás přečtené až do Silvestra. A možná i dál. Probíhá jakoby takzvaná myšlenková kontrola populace. Aby jste se někam nezvrhli. Aby to mohl někdo řídit, omezovat, kontrolovat, vychovávat, zařizovat. Možná ovládat nebo vlastnit, zmocnit se a tak. Když se touto tematikou budete zabývat hlouběji, zjistíte, že ta hloubka taky nemá možná dna.
Uveďme si příklad: platíte v obchodech kartou a tyto data už několik let někdo (organizace) sbíral a platil si za to, že ví, co běžně nakupujete. Na to pak dělali akce a prodejní nabídky. Dnes je to mnohem dál, algoritmy vyhodnocují o co máte zájem při procházení vašeho sledování na internetu. Každý pomyslně žijeme nyní v jakési bublině, kde máme souhrn informací dělaný na míru. A ten druhý, který sleduje stejné sítě má zcela ojedinělé informace. Proč? Jeho balíček obsahu je algoritmicky automaticky nabízený bez vlastní volby procházení. Vyskakují na vás reklamy, nabídky a přinejmenším to náš mozek přesycuje. I když je nečteme a rolujeme, stejně nás to jistým způsobem ošizuje, otravuje. Sociální sítě jsou tím už prostě známé. Vidíte to v praxi všichni. Myslím na nové auto a do pěti minut mi běží na sociálních sítích reklama na auta. Mám doma psy, tak mi na přehrávači hudby běží další reklama – na krmiva pro psíčky. A tak je to nekonečné. Vlastně nás reklama zásobuje všude kam vejdeme, nejen do obchodu, do rádia, do média, prostě reklama kam se podíváš. Mne to vyloženě obtěžuje, ale nebudu jim to platit dvakrát, reklamu – kterou si zaplatila společnost, jež ji vydala a nebo peníze za to, že ty reklamy odmítám sledovat. To snad nemyslí ani vážně, že?
A dokonce i byznys, který nemá zcela čisté záměry se řídí heslem, prodáme jim, co my chceme aby kupovali. No ale my na to skáčeme, my tam klikáme, my to kupujeme. My se tím nechali totálně obalit. Proč to píšu je jenom jedna věc, proč se to děje věc jiná. Oni kteří vlastní všechny tyto součásti a zdroje se nám tak trošku vysmívají. A možná právě hackeři dělají si tu práci, že nám dávají najevo jak snadno jsou tyto data zranitelné.
Dnes si prostě musíme zvyknout na skutečnost, že svět je otevřený a přístupný. A i když máme nějaké své práva a hranice, pro ně to tolik neznamená. Ze zkušenosti víme, kolik toho už stihli napáchat, zlikvidovat, diskriminovat. Poukázat na konspirace, aby jste se nemuseli těmito tématy vůbec zaobírat. Prostě váš mozek vyhodnotí – špatná manipulativní informace, nemám se tím zaobírat. Tak s manipulacemi je to přesně takto. Kolektivní povědomí lidstva samo vyhodnocuje, čemu věřit chce a čemu nechce a pak se tak i chová.
Dokonce i bez ověřování názorů. Prostě se jede na jedné vlně. Málo kdo umí vystupovat z této role, a když vystoupí, je jakoby proti všem. Proti názoru celkového vědomí. Proč to tak je, protože ta energie v poli, které převyšuje množstevní populace je obrovská. A toho se dá velmi snadno zneužívat. Aniž by o tom populace něco věděla. Do teď se to tak dělo běžně. Dnes jsou tyto věci už ale také otevřené. A kdo chce, umí vyhledávat jak informace tak i povědomí o tom, co je to ta manipulace vlastně.
Lépe řečeno nám tu stále něco organizace a společnosti předhazují, protože my máme ten svůj kolektivní názor. Bohužel ale i toto se mění a neuplyne dlouhý čas a bude tu možná ještě větší zmatek než byl. Protože v takovém zmatku a chaosu se davy lidí dají lehce ovládat. No dnes se to děje, co budeme tvořit zítra není jasně zřejmé.
A co my tedy můžeme s tím dělat? Skoro nic a možná taky všechno. S vědomím, jak se věci mají nebudete překvapeni. Nebudete šílet a nepoběžíte kupovat zásoby, protože vás opět někdo parádně napálil a vystrašil. Taky se zbavíte davové šílenosti a horečky. Protože si budete stát za tím svým. Když přišly karantény - tak jak se strašilo že nebude v zásobě dost jídla a někteří vybírali obchody, nakupovali jak v horečkách a s rouškami, no to bylo ale divadlo. Během jednoho týdne jste si ochranné rukavice nesehnali za běžných 250 korun, ale ani ne do měsíce stály dvojnásobek. Hustý, že jo.
Možná začneme více přemýšlet a uvažovat a nenecháme se druhými tak snadno napálit a likvidovat. Naše psyché a naše duše. Protože o ty tady taky jde a to nám dříve nedocházelo. Si mne nebudete prostě kupovat, jsem nezávislá přemýšlející samostatná jednotka. Protože to je mé právo. A s tímto nastavením a vlastními hranicemi nikdo další nemá moc vás uzurpovat, používat vaše data proti vám beztrestně. Máme přece GDPR.
Toto je hra budoucnosti. Jak moc dovedeme chránit sami sebe. Své know how. Cokoliv a věřte mi, co se povídá a nepovídá není tak důležité. Důležité jsou vždy jenom naše skutky a činy. Protože ty jsou nejvíce viditelné. A přenastaví naše dosud běžné standarty ve společnosti. Náš čin? No v tomto případě jde o toto – zjisti si o tom mnohem víc. Pátrej, sleduj, zkoumej, vyhledávej, sdílej, vytvoř si tu námahu.
Tak nemějte strach a obavy o své data, protože dnes je to fakt jedno. Když by někdo moc chtěl a uměl to, tak už je stejně má. A vy s tím nic nezmůžete. Ale pokud jste připraveni a vaše úmysly jsou prosté zákeřného chování, není důvod, aby po vás někdo šel. A možná z tohoto důvodu vzniklo GDPR. Aby ti, kteří pochybují o svém majetku a vlastnictví se měli jak hájit u soudu a dožadovat svého práva.
Naše společnost se mění, paradigma i standarty se mění. My se měníme všichni, protože i planety jsou v pohybu a tlačí na nás, abychom se sebou něco dělali. Co tedy máme dělat? Být vnímavý, pozorný, události sledovat na pozadí, diskutovat, komunikovat, spolupracovat? Nějak se v tom trochu vyznat a trošku více synchronizovat. Všímat si, co se to děje v naší přírodě.
Co si mám tedy z tohoto článku vlastně odnést? Přestaňte mít obavy a strach o své data a budoucnost, tvoříme ji tak či tak. Čím vědomější (přehlednější a jasnější) u toho budou naše myšlenky i kroky, tím zřetelnější budoucnost uvidíme. Vím, co dělám, nemůžeš mne překvapit:-)
Sunwise
