Článek
Základem všeho je myšlenka, když uvěřím, že to bude dobré, tak to bude dobré. Čemu věřím, tomu jsem. O rozvíjení významu našich slov a myšlenek, k jejich uskutečňování.
Jestli-že trpíme na negativní vzorce, negativní myšlenky a živíme další tím, že se na ně soustředíme, zákonitě nás dovedou k tomu - na co myslíme. Proto, když hledáme uzdravení, základem všeho je věřit, že to možné je. Z toho důvodu nám asi bylo vnuknuto už od mládí, že je něco neřešitelné, nekonečné nebo nevyléčitelné. Ve skutečnosti je ale vesmír multidimenzionální. Tedy se přizpůsobuje našemu uvažování a smýšlení. Proto jsou někteří lidé úspěšní a jiní ne. Záleží na tom, jaký si vybrali přístup. A co proto dělali, aby své myšlení dosáhli na poli hmoty.
Jít si pomalu svým tempem za svým cílem. Z toho důvodu potřebujeme objevovat svou sílu, svou moc sami nad sebou a zjistit, že kdo by nás měl důvod nebo schopnost ovlivňovat, když to sami nepřipustíme? Takto se projevuje síla ducha v nás, v člověku. Pokud si nepřipustíme, že mají ti druzí pravdu, můžeme žít tu vlastní pravdu. Tedy se i uzdravit ze zákeřné choroby, protože to ti druzí uvěřili tomu, že je např. neléčitelná. Ale já pro sebe takovou myšlenku nechovám a nerozvíjím. Tak čeho bych měla dosáhnout? Jenom toho, čemu věřím sám/a.
Ale uvěřit je to podstatné, vnímat a cítit, že je reálné a uskutečnitelné. Často máme pochyby, protože jsou nám vkrádány myšlenky pochybnosti. Že jsou věci, které nezměníme. Řekněte to ale bláznu a sami uvidíte, že jeho smýšlení je osvobozeno od představ těch ostatních. Proto blázen může uskutečňovat svůj druh svobody svého vlastního uvažování. A dosahovat cílů nebo té své vnitřní svobody. A proto může být šťastný, protože sám sebe neokrádá o vsugerování věcí mu nepřirozených.
Proto si u výchovy svých dětí dejte velmi záležet na tom, jak je svými přesvědčeními ovlivňujete, případně srovnáváte či manipulujete. Dítě ve svém jádru má podstatu vše uvěřitelnosti a je velmi nebezpečné jim vštěpovat myšlenky charakteru - to nejde, to nedokážeš, to je nesmysl a podobně.
Blázen totiž svému světu věří, a proto ho i žije. Bez ohledu na to, co si o tom myslí ti ostatní. A k těm nemocem? Není žádná nemoc nevyléčitelná, protože by popírala myšlenku vesmíru, že je sám o sobě nekonečný. A ve své podstatě všeho možné. Ale věci v něm, které nemají pravou podstatu konečné jsou. Proto se říká, že vše jednou pomine a člověk má usilovně pátrat po tom, co je ve vesmíru to, co nepomíjí. To je totiž pravá skutečnost.
Tolik k tomu, zda dosáhneme svých úspěchů či ne. Záleží to na naší neoblomné víře v sebe a své pohnutky, přesto, že nevíme, zda dosahujeme těch opravdových. Těch neměnných. To takzvané Já jsem. Óm Só Ham. Základem každé mantry.
Tvořím já sám a tím pádem nade mnou nemá nikdo další odpovědnost a moc. Za své tvoření si nesu zodpovědnost vlastní. I za to, kterým myšlenkám uvěřím. Proto je dnes nezbytné je velmi třídit. Hlavně ty, jež nám byly pouze vsugerované, protože v našich částech se pak snaží nás naprosto ovládat a nebo dokonce i paralyzovat. Je to ten strach z toho, že mne potkalo něco děsivého. Co udělá mysl ale blázna? Řekne si, že je to pouhá myšlenka a je schopen ji vyměnit za něco pohodlnějšího. Přinejmenším života schopného.
Z toho důvodu se takový blázen nezaobírá tím, co se kde děje ve světě. Protože ví, že si přitahuje k sobě ty věci, které očekává a žít chce. Tak buďme na chvíli těmi blázny a uvěřme, že změny možné jsou, když si vzpomeneme sami na to, co jsme v životě chtěli doopravdy. Ne to, co nám bylo od malička vsugerováváno. My musíme vědět uvnitř sebe, co od života a od sebe a své duše chceme. A kam nás vede. A to je na tom to pěkné. Objevování sám sebe.
Sunwise
