Článek
Českého lva za nejlepší scénář a režii si odnesl Jiří Mádl. Jeho snímek Vlny se zároveň stal nejlepším filmem roku 2024. Dobový film zobrazující doposud utajené příběhy novinářů Československého rozhlasu z konce 60. let proměnil celkem šest nominací, což je pro Jiřího Mádla neskutečný úspěch.
Jiří Mádl se mohl stát hokejistou
Věděli jste však, že se Jiří ve filmovém světě vůbec pohybovat nemusel? Ve skutečnosti byl tenhle všestranně nadaný umělec z jižních Čech zapálený do úplně jiného oboru. Jiří byl totiž od malička vášnivě posedlý ledním hokejem a jeho obrovským snem bylo zahrát si prestižní NHL. V roce 2003 si ale bohužel ošklivě zlomil ruku, a tak se mu naděje na sportovní kariéru začaly rozplývat.
K jeho první velké roli ve Snowboarďácích ho následně přivedla především iniciativa jeho maminky, která s ním vyrazila do Prahy na casting. Mádl si ale prý věřil, že roli získá. Sebevědomí mu totiž nechybělo zejména proto, že pocházel z hokejového prostředí, kde si každý hráč musí věřit.
Po mnoha zajímavých hereckých rolích se Mádl rozhodl vystudovat scenáristiku na Newyorské filmové akademii, odkud si přivezl také námět na svůj první vlastní film. Ten přišel v roce 2014. Jeho režisérský debut s názvem Pojedeme k moři získal mnoho ocenění po celém světě.
Mádl rozvlnil šoubyznys s filmem Vlny
O deset let později jeden z nejpopulárnějších herců představil další scénáristický a režisérský počin v podobě celovečerního filmu Vlny, který se odehrává během událostí pražského jara a následné invaze vojsk Varšavské smlouvy v prostorách Československého rozhlasu.
Na tento film vyrazilo do českých a slovenských kin dohromady 1 milion diváků. Ačkoliv Vlny nedostaly od českých kritiků jedinou cenu, byly velmi blízko k nominaci na letošní Oscary. K tomu nyní proměnily celkem šest ze čtrnácti nominací na galavečeru Českého lva.
Když se tedy nad tím vším zamyslíme, můžeme považovat Mádlův nemalý kariérní úspěch za opravdu velmi inspirativní příběh. Kdyby se tehdy vážně nezranil a kdyby s maminkou nejel do Prahy na casting Snowboarďáků, kdoví, kde by mu byl v dnešní době konec. Třeba bychom ho znali jako českého profesionálního hokejistu, který se dostal do vytoužené NHL. Třeba by hrál ještě nějakou dobu hokej a pak si stejně našel k filmovému světu cestu. Věřím ale, že by si šel cílevědomě za svým, ať už by jeho kroky směřovaly kamkoliv.
Zdroj: Novinky.cz, Hospodářské noviny
