Článek
Andrea Kašpárková zažívá rok, který nechce zažít snad nikdo z nás. Manželka známého kuchaře Radka Kašpárka prodělala v únoru letošního roku infarkt mozku, poté musela podstoupit náročnou operaci srdce a následně čelit bolestivému rozchodu.
Aby toho nebylo málo, do nemocnice zamířil i její tatínek, který byl začátkem července převezen na ARO se zápalem plic. „Jeho srdíčko už rovněž nestíhalo. Následoval umělý spánek a nejhorší prognózy,“ svěřila se mi Andrea, která v té době prožívala bezesné noci plné strachu. Přesto věřila, že její otec nic nevzdá.
Otec Andrey Kašpárkové je na ARO
„On je ten největší bojovník. Sice mu museli udělat tracheostomii (chirurgicky vytvořený vývod průdušnice na povrch těla, který slouží k zajištění dýchacích cest a umožnění dýchání pozn.), nemůže mluvit, ale už zvládá dýchat sám. Je velká šance, že mu to vyndají z krku a bude zase mluvit,“ doufá Kašpárková, která je na pokraji svých sil.
„Je toho už moc, potřebovala bych vydechnout. Snad už mám vybráno,“ posteskla si statečná tmavovláska, jež zároveň vysekla poklonu své mamince. „A do toho se moje mamka stará o svoji mamku, které je 92 let, a bráchu. K tomu je denně u taťky. Mame silnou rodinu a maminka je také největší bojovnice,“ dodává.
Otec Andrey Kašpárkové s personálem Nemocnice Jindřichův Hradec
Veřejné poděkování primáři Lorencovi
Andrea Kašpárková mě požádala, zda by prostřednictvím tohoto článku mohla napsat veřejné poděkování nemocnici v Jindřichově Hradci a také panu primáři Vítu Lorencovi. Personál v tamní nemocnici vzal navíc jejího otce ven, za což je nesmírně vděčná.
Milý pane primáři Lorenci,
ani nevím, jak přesně slovy vyjádřit, co pro mě znamená, že je právě můj tatínek ve Vaší péči. Každý den, kdy ho vidím ležet na ARO, je pro mě těžký – a přitom vím, že právě díky Vám a Vašemu týmu zvládáme tohle období tak, jak to jde. Váš klid, lidskost a ochota vždycky odpovědět, vysvětlit a povzbudit znamenají pro naši rodinu strašně moc.
Vím, že se o něj staráte nejen jako o pacienta, ale jako o člověka – a právě to dělá obrovský rozdíl. Vidět, že je v rukou někoho, komu záleží, kdo hledá cesty, kdo bojuje spolu s ním, mi dává sílu. Můj táta je pro mě jeden z nejdůležitějších lidí v životě. A právě teď ho držíte nad vodou Vy. Děkuji Vám za všechno, co pro něj děláte – i za to, co děláte pro nás, i když to třeba ani netušíte.
