Článek
Je neděle 27. července ráno a já jsem na cestě za rodiči. V tu chvíli vidím na displeji svého mobilního telefonu, že mi volá Felix Slováček. Zvednu telefon a dozvím se, že Jirka Krampol v sobotu v podvečerních hodinách zemřel. V daný okamžik nemám slov. Jen si vážím si toho, že mi to řekl právě Felix, který byl spolu se mnou za Jirkou v nemocnici a poslední dny našeho milovaného Jiříka intenzivně prožíval. Nutno podotknout, že se Felixovi při pohledu na Jirku vybavily vzpomínky na nedávno zesnulou dceru Aničku.
Na úvod článku bych také ráda podotkla, že Jiřík nezemřel sám. Do poslední chvíle za ním chodili lidé, kteří ho měli rádi. Já jsem za ním byla naposledy v sobotu odpoledne čili pár hodin před jeho odchodem na věčnost. Už jsem cítila, že to je zřejmě naposledy. Láskyplně jsem ho políbila na čelo a v tichosti řekla pouhé„sbohem“.
Jiří Krampol mě vždy rozesmál
Fakt je ale ten, že se s Jirkou asi nikdy nedokážu nadobro rozloučit a vždy budu vzpomínat na jeho upřímnost, autenticitu a pověstný humor. Opravdu nebyla chvíle, kdy bych se s Jirkou nesmála. Je sice pravda, že ho v posledních letech trápily zdravotní problémy a častokrát jsem slyšela, že ho štve, jak se v médiích v souvislosti s jeho osobou neřeší nic jiného.
Český Belmondo si ale vždy dokázal udělat legraci sám ze sebe. Nezapomenu na to, jak se od srdce zasmál tomu, že jako „rakváč, který je připravený na to, až ho šoupnou do penálu“. Když jsme spolu vyrazili do kavárny, se smíchem řekl, ať mu přinesou jídelní lístek, nikoli úmrtí oznámení. Na tyhle momenty budu opravdu s úsměvem na tváři.
Jiří Krampol miloval život
Jiřík byl neskutečný bavič se srdcem na pravém místě. Když měl někoho rád, dal to náležitě najevo. Jeho láska byla opravdová a hřejivá. Jiřík miloval nejen své přátele a fanoušky, ale především miloval život. Možná proto zde strávil úctyhodných 87 let a navzdory vleklým zdravotním problémům bojoval ze všech sil, aby mohl žít co nejdéle. Byl to neskutečný bojovník a patří mu obrovský respekt. A já měla jsem to štěstí, že jsem ho měla možnost poznat takového, jaký opravdu byl. Úžasný, hodný, zábavný, lidský a vděčný. Děkuji, Jiříku, za vše.
