Voda proti zemi: jak hurikán Mitch utopil Střední Ameriku

Těžko hledat hurikán, který by na mapě postupoval tak pomalu a přitom napáchal tolik škody jako Mitch. Vznikl nad velmi teplou vodou jihozápadního Karibiku, zesílil do extrému a potom se u pobřeží Hondurasu téměř zastavil. Největší tragédii nepřinesl vítr, ale dny vytrvalého deště, které spustily záplavy a sesuvy půdy v hornatém terénu Střední Ameriky.

Mitch se zformoval jako tropická deprese 22. října 1998 a během čtyř dnů se stal hurikánem páté kategorie. V maximu dosáhl 155 uzlů (≈ 180 mph) a minimálního tlaku 905 mb – nejnižšího, jaký byl kdy v Atlantiku v říjnu naměřen. Poté se u severního pobřeží Hondurasu pohyboval rychlostí menší než 4 uzly, což znamenalo „mlýnek na vodu“: srážky se kumulovaly na návětrných svazích a řeky vystoupily z břehů. Oficiálně bylo v Hondurasu zaznamenáno až 35,9 palce (≈ 912 mm) srážek ve městě Choluteca.

Dohra byla děsivá. NHC (National Hurricane Center) odhaduje bilanci na 9 086 obětí, převážně v Hondurasu a Nikaragui, což řadí Mitch mezi vůbec nejsmrtelnější atlantské bouře novodobé historie. V učebnicích meteorologie proto Mitch zůstává varováním: kategorie na stupnici podle větru neřekne celý příběh – rozhodující může být pomalý postup, terén a voda.

Základní princip: hurikán je teplotní motor. Teplý oceán ohřívá a zvlhčuje vzduch těsně nad hladinou. Ten stoupá, pára v něm kondenzuje a uvolní teplo, které zvedne další vzduch. Vznikne kolotoč bouřek, který si sám přisává nový teplý a vlhký vzduch od moře. Když se to rozběhne nad dostatečně teplou vodou a vítr „nekrájí“ bouřky ve výšce, systém se zorganizuje do tropické bouře a pak hurikánu.

Co přesně měří: Je to pětistupňová škála, která hodnotí pouze maximální stálý vítr hurikánu, a to jako 1-minutový průměr větru měřený ve výšce 10 metrů na otevřeném prostranství. Nezahrnuje déšť, velikost bouře ani přívalovou vlnu.

Kategorie 1 znamená, že hurikán má stálý vítr 74–95 mph (64–82 uzlů), tedy zhruba 119–153 km/h. Očekává se poškození střech a stromů a výpadky proudu, ale obvykle ne rozsáhlé strukturální škody.

Kategorie 2 odpovídá 96–110 mph (83–95 kt), zhruba 154–177 km/h. Škody jsou větší — výraznější zásahy do střech, oken a delší výpadky infrastruktury.

Kategorie 3 (tzv. major hurricane) začíná na 111–129 mph (96–112 kt), tedy 178–208 km/h. Tady už mluvíme o devastujících škodách: mnoho budov s vážně poškozenou střechou, dlouhá neobyvatelnost některých oblastí. „Major“ jsou všechny bouře od kategorie 3 výš.

Kategorie 4 představuje 130–156 mph (113–136 kt), přibližně 209–251 km/h. Následky bývají katastrofické: rozsáhlá poškození konstrukcí a velmi dlouhé přerušení dodávek energií.

Kategorie 5 je vše od 157 mph (≥137 kt) výše, tedy 252 km/h a víc. To je úroveň, kdy celé čtvrti mohou být dlouhodobě neobyvatelné.

Důležité omezení: Stupnice říká hodně o větru, ale málo o vodě. Nejvíc životů přitom často bere přívalová vlna a povodně z deště. Proto americká meteorologická služba od roku 2017 vydává samostatná varování na storm surge (Storm Surge Watch/Warning) a NHC k bouřím publikuje i další mapy dopadů. Kategorie ≠ celkové riziko.

Wilma je měřítkem extrému. Dosáhla rekordně nízkého tlaku 882 mb — nejnižšího v dějinách Atlantiku — a krátce měla miniaturní oko o průměru jen ~2 námořní míle. To je mimořádná kombinace kompaktního jádra a extrémního prohloubení (rapid deepening). NHC ten rekord potvrzuje v oficiální zprávě o hurikánu Wilma.

Mitch dosáhl 155 kt (≈ 180 mph) a 905 mb, což z něj dělá jeden z nejintenzivnějších říjnových hurikánů v Atlantiku vůbec. Jeho „síla na papíře“ (vítr/tlak) byla o něco menší než u Wilmy, ale dopady v terénu byly devastující hlavně kvůli pomalému pohybu a extrémním srážkám.

Mitch se po dosažení maxima nad jihozápadním Karibikem na celý týden pohyboval rychlostí pod 4 uzly, prakticky „mlel“ vodu u pobřeží Hondurasu a Nikaraguy. Tak pomalý postup nad teplým mořem znamenal extrémní, vícedenní lijáky — oficiálně až 35,9 palce (≈ 912 mm) v honduraské Cholutece. V hornatém reliéfu Střední Ameriky se srážky hromadily na návětrných svazích a měnily říční údolí v proudy bahna a kamení.

Bilance lidských ztrát byla mimořádná: NHC uvádí zhruba 9 086 obětí, převážně v Hondurasu a Nikaragui; Mitch tak patří mezi nejsmrtelnější atlantické cyklóny moderní doby. Zpráva NHC výslovně zdůrazňuje, že smrtelný účinek způsobil déšť, bleskové povodně a sesuvy, nikoli samotný hurikánový vítr.

Nejtragičtější epizoda přišla v Nikaragui na svazích sopky Casita: pět dnů intenzivních dešťů uvolnilo masivní kolaps svahu, který se proměnil v lahar (bahnotok) a pohřbil celé vesnice v oblasti Posoltegy. Odhady mluví o více než 2 000 obětech z této jediné události. USGS detailně popisuje objem sesuvu i mechanismus, který spustily srážky spojené s Mitchem.

Infrastruktura a hospodářství utrpěly škody, jaké region dlouho nepamatoval. Honduras přišel o desítky procent zemědělské produkce, zničeny byly silnice i mosty, v Nikaragui byly desítky tisíc domů poškozeny či zničeny a stovky tisíc lidí zůstaly bez přístřeší. Humanitární zprávy OSN/ReliefWeb z listopadu 1998 popisují kolaps dopravy, přerušení zásobování a masivní zemědělské ztráty napříč regionem. (Ekonomické odhady škod se v odborné literatuře pohybují v řádu 6–8,5 mld. USD.)

Proč byla voda horší než vítr? Mitch ukazuje, že kategorie podle větru nepostihuje celý risk. Kombinace mimořádně pomalého postupu, orografie (hřbety s výškami až ~3 000 m) a křehké infrastruktury proměnila tropickou cyklónu v katastrofu povodní a sesuvů. NHC to v závěru své zprávy formuluje jasně: „těžké deště způsobily bleskové povodně a sesuvy, které zabily tisíce lidí“.

Zdroje: AL131998_Mitch.pdf

How do hurricanes form?

Saffir-Simpson Hurricane Wind Scale

nhc.noaa.gov/data/tcr/AL122005_Katrina.pdf

Pokud Vás mé články baví, nezapomeňte mě sledovat, protože vydávám každý den alespoň jeden článek. Budu rád za každý příspěvek do diskuze a největší radost mi samozřejmě udělá příspěvek pro podporu mé tvorby. Díky.