Technologický sektor v šoku: S&P 500 zažívá prudký propad

V pondělí 27. ledna 2025 zaznamenal americký akciový trh jeden z nejprudších propadů posledních měsíců. Klíčový index S&P 500 oslabil o 1,8 %, což se výrazně dotklo technologického sektoru. Největší ztráty však utrpěl Nasdaq Composite, který zaznamenal propad o 3,3 %. Naproti tomu Dow Jones Industrial Average, který je více zaměřen na tradiční průmyslové odvětví, posílil o 0,3 %.

Tato volatilita na trhu je připisována především nejnovějším zprávám o pokroku Číny v oblasti umělé inteligence. Čínské firmy, podporované vládními dotacemi a obrovskými investicemi do výzkumu, začínají překonávat americké lídry, což vyvolává obavy o dlouhodobou udržitelnost dominance USA v technologickém sektoru.

Za propadem amerických technologických akcií stojí zejména čínský startup DeepSeek, který nedávno představil svůj nový model umělé inteligence s označením V3. Tento model je nejen výkonnostně na úrovni stávajících špičkových řešení, jako je GPT-4 od OpenAI, ale jeho provozní náklady jsou údajně o 40 % nižší.

DeepSeek je podporován rozsáhlými investicemi čínské vlády, která si klade za cíl stát se globálním lídrem v oblasti AI do roku 2030. Vývoj tohoto modelu byl možný díky státním grantům a inovacím v oblasti polovodičů, kde Čína dohnala technologické zpoždění. Odhaduje se, že DeepSeek získal na výzkum a vývoj přes 10 miliard dolarů během pouhých tří let.

Američtí technologičtí giganti, jako jsou Microsoft, Nvidia a Alphabet (Google), čelí zvýšenému tlaku ze strany investorů, kteří očekávají odpověď na čínské pokroky. Akcie Microsoftu se během pondělního obchodování propadly o 2,5 %, zatímco Nvidia, která je klíčovým hráčem na poli vývoje AI hardwaru, ztratila 4,1 %.

„Čína dokazuje, že dokáže nejen držet krok, ale také inovovat rychleji a levněji,“ uvedl ekonomický analytik Mark Rosenberg. „Americké firmy budou muset přehodnotit své investice a soustředit se na efektivitu. Bez toho bude těžké konkurovat.“

Jedním z klíčových faktorů úspěchu čínských společností je pokrok v oblasti polovodičů. Čínské firmy, podporované vládními programy, dokázaly obejít sankce na dovoz amerických technologií a vyvinout vlastní pokročilé čipy. Tyto čipy umožňují vyšší výkonnost AI systémů při nižší spotřebě energie.

Tento posun má negativní dopad na americké výrobce čipů, jako jsou Intel, AMD nebo Qualcomm. Akcie těchto společností zaznamenaly prudký pokles, což odráží obavy investorů z rostoucí čínské konkurence.

Současná situace vyvolává zásadní otázky o budoucnosti americké ekonomiky. Přestože USA stále drží většinu klíčových patentů a výzkumných kapacit, čínský pokrok ukazuje, že technologická dominance již není samozřejmostí.

Američtí politici proto volají po větších investicích do výzkumu a vývoje, zejména v oblasti umělé inteligence a polovodičů. Někteří odborníci dokonce navrhují zavedení nových legislativních opatření, která by zvýšila ochranu amerických technologií před zahraniční konkurencí.

Zatímco rivalita mezi USA a Čínou v oblasti umělé inteligence nabírá na intenzitě, odborníci varují před riziky spojenými s touto soutěží. „Místo toho, aby se AI stala nástrojem pro řešení globálních problémů, hrozí, že se změní na zbraň v geopolitickém boji,“ uvedla profesorka ekonomie Lin Wang z Pekingské univerzity.

Podle ní by měla být klíčovým cílem mezinárodní spolupráce, která zajistí, že vývoj AI bude ku prospěchu celé společnosti, a ne pouze nástrojem mocenských her.

Propad S&P 500 a technologického sektoru zdůrazňuje, jak citlivý je trh na geopolitické změny a technologickou konkurenci. Zatímco USA čelí nové výzvě ze strany Číny, budoucnost umělé inteligence a její vliv na globální ekonomiku zůstávají otevřenou otázkou.

Jaká by měla být strategie USA a amerických technologických firem tváří v tvář rostoucí čínské konkurenci? Měla by se AI stát nástrojem pro globální spolupráci, nebo bude sloužit k upevnění mocenských pozic jednotlivých států? Kdo by měl nést odpovědnost za udržení rovnováhy?