Článek
Minulý rok jsem podnikla dvě sólo cesty na Bali a jedním z mnoha míst, která jsem navštívila, byly rýžové terasy Tegalalang. Ty se nacházejí 10 km severně od Ubudu a patří mezi nejfotogeničtější lokality na celém Bali.
V den, kdy jsem měla naplánovanou návštěvu, bohužel přinesl deštivé počasí, což je na fotkách vidět. Byla jsem trochu zklamaná, protože jsem si představovala, jak se brzy ráno procházím mezi rýžovými políčky a fotím je při východu slunce. Místo toho jsem se na místo kvůli intenzivnímu dešti dostala až ve čtyři odpoledne.
Rýžová políčka po dešti. Díky mrakům bylo světlo ideální na focení.
Bali jsem totiž navštívila v období dešťů, ale není se čeho obávat – celodenní déšť je tu spíše výjimkou. Obvykle prší krátce, intenzivně, a hlavně ve večerních či nočních hodinách. Mě silnější déšť zastihl jen v oblasti Ubudu, ale nakonec jsem za něj byla vděčná. Na jinak nejnavštěvovanější turistické atrakci Bali jsem téměř nikoho nepotkala – návštěvníky bych spočítala na prstech jedné ruky. Možná to nebylo ideální počasí na procházku, ale pro mě to byl nádherný zážitek, protože jsem si terasy mohla užít v naprostém klidu a udělat si fotky bez davů.
Díky březnovému období dešťů byla rýžová políčka doslova zářivě zelená, což ještě umocňovalo jejich kouzlo. Trochu menší radost mi dělalo, že jsem měla boty celé od bahna, ale s tím jsem počítala – ne všude se dá chodit po udržovaných stezkách. V jedné části jsem se dokonce brodila blátem, ale ani to mi nezkazilo náladu.
Jak funguje zavlažování rýžových teras?
Rýžová políčka v Tegalalangu jsou nejen krásná, ale i důmyslně navržená. Místní farmáři zde po staletí využívají tradiční zavlažovací systém subak, který je dokonce zapsán na seznamu UNESCO. Tento systém funguje na principu sdílené vody, která se přirozeně rozvádí z horských pramenů přes celou oblast pomocí malých kanálků a bambusových trubek. Zároveň nejde jen o technický systém, ale i o filozofii – subakje založen na balijském konceptu harmonie mezi lidmi, přírodou a duchovním světem
Vyjma rýžových polí se zde nachází i mnoho atrakcí – ikonické houpačky, proutěná hnízda a židle ve tvaru srdce pro dokonalé fotky nebo obří nápisy Love Bali, které sice dle mého působí kýčovitě, ale přesto se těší velké popularitě.
Vodní plocha tvarovaná do symbolu srdce určená pro romantické fotografie.
Ikonická houpačka
Procházka mi zabrala dvě hodiny, ale opravdu jsem nepospíchala. Hodně jsem fotila okolí a v jednu chvíli se schovávala před deštěm. Věřím, že bych zde dokázala strávit i mnohem delší čas – v okolí je totiž mnoho kaváren a restaurací s nádhernými výhledy na terasy.
Nakonec musím říct, že i když mi počasí nevyšlo podle představ, návštěva rýžových teras Tegalalang byla jedním z mnoha mých nejkrásnějších zážitků na Bali. Místo, které je obvykle přeplněné turisty, jsem měla téměř pro sebe – a to je na tak ikonickém místě opravdu vzácné.
Zdroj:
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Tegallalang
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Ubud
https://whc.unesco.org/en/list/1194/
