Článek
V médiích se poslední týdny řeší případ auditu využívání pracovních počítačů na Ministerstvu zdravotnictví. Dokonce se na Seznamu dostaly názory čtenářů z diskuze do samostatného článku na Fórum čtenářů.
A úředníci tam převážně dostali co proto. Protože co Čech to pracant a ano bezpochyby každý z nás, ať dělá jakoukoliv práci je přesvědčen, že ji dělá dobře a hlavně je přesvědčen, že práci to ho druhého by zvládnul levou zadní a s prstem v nose. To už je taková česká povaha. Najednou je tu tolik pracantů co se nikdy nepodívali v práci na známky dětí do Bakaláŕe, nikdo si nepouští internetové rádio a přitom pracuje, nikdo si nepřečetl zprávy - bezpochyby jsou i tací a čest jim, nemálo komentujících ale vzpomínalo, že dřív, myšleno za komunistů se jinak v továrnách makalo. Tak ti ať si pustí v titulku zmiňované ŠPIPRAMO - špionáž pracovní morálky, kterou prováděl ve svém volném čase plukovnik v.v. Semerád (Jiří Sovák) a jeho kamarád Cyril (František Filipovsky) - traktorista Kuna (Václav Sloup) dluží družstvu 5000,- Kč, protože prospal ve třech měsících 90 hodin. V dalším díle si dokonce nakrade z JZD a postaví celý traktor a soudruzi s nim po zásluze zatočí. Série se točila v roce 1976;1981 a 1986.
A střih a čteme článek na Seznam zprávy - Šmírování úředníků na Ministerstvu zdravotnictví - a závěry externí firmy Ryant - kdo kolik hodin prokrastinoval, kolik procent sledoval videa či fb a dokonce, že za rok by tak neposlušní úředníci státu prohospodařili 21 000 000. I ta výstupní zpráva eDetektiv je ne nepodobná notysku pana Semeráda. Uteklo 50 let a kam jsme se posunuli? Tenkrát to byla komedie, dneska je to spíš tragikomedie.
Napadlo někoho z těch kteří ten audit zadali, jak se cítí zaměstnanci, kdo z nich zná práci řadového referenta, seděl na přepážce na sociálce, na recepci nebo v archivu? Na Ministerstvu zdravotnictví by člověk čekal, že vedení resortu, spíš zadá průzkum Národnímu ústavu duševního zdraví, aby zjistil kolik hodin je reálně lidský mozek schopen udržet pozornost a člověk být výkonný. V Anglii tyto výzkumy mají a i u nás se mimo státní úřady velmi dbá na wellbeing zaměstnanců. Asi se na úřadech nedočkáme relaxačních zón nebo minigolfu a jiných vymožeností soukromých firem. A to i když mnohdy úředníci pracují pod mnohem větším tlakem a ti co pracují s veřejností jsou mnohdy i fyzicky napadáni, často se bojí říct kde pracují. A o rozdílech ve finančním ohodnocení nemá smysl ani psát. Možná i proto se fronty na práci ve státní správě opravdu nestojí. Ztratit důvěru zaměstnanců je velmi snadné, stejně jako rozbít práci těch, kteří se snažili vybudovat z Ministerstva zdravotnictví bezpečný, přívětivý úřad - místo kde chcete pracovat pro lidi a pro stát. A věřte, že na úřadech pracuje mnohem víc srdcařů než prokrastinátorů.
Je to náhoda, že v posledních měsících stále častěji slýcháme, že úředníci jsou paraziti, že je potřeba je kontrolovat, že je třeba snižovat jejich stavy, znevažovat jejich práci, nebo je to něčí záměr. Kdo ví, ve své pracovní historii jsem totiž zažila i to, že se v jedné polostátní firmě tak dlouho snižovaly stavy, samozřejmě řadových úředníků, až hrozilo, že bude víc nadřízených než lidí na práci. I tak může dopadnout vnější placený audit a jejich doporučení. Těžko říct jaké tenkrát bylo zadání, těžko říct jestli se někdy někomu podaří vyřešit, že prostě někdy vám přijde 50 klientů a jsou tři přepážky málo a jiný den nepřijde nikdo, že při uzávěrce účetní padají na pusu a třeba ve mzdové účtárně po výplatě máte chvíli oddech a o výplatách nebo o daních se nezastaví. Některé profese to tak mají. Hasiči taky čekají na výjezd a snad po nich nikdo nechce aby zakládali požáry, jen proto, aby měli stálý trvalý výkon.
