Článek
Když si představíme vesmírný prostor, většina z nás si vybaví absolutní prázdnotu, chlad a ticho. Málokdo si ale položí otázku: Jak vlastně vesmír voní a jak tam chutná jídlo? Odpověď astronautů z agentur NASA i ESA je překvapivá – kosmos má totiž velmi specifické aroma, které nepřipomíná nic, co běžně potkáváme na Zemi.
Spálené maso a svařovací dým: Co cítí astronauti po návratu do stanice?
Přímo ve volném kosmu samozřejmě nos nezaregistruje nic, protože by to znamenalo sundat si přetlakovou helmu. Jakmile se ale astronauti po několika hodinách práce v otevřeném prostoru vrátí zpět do přechodové komory Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a zhasnou tlakové ventily, ucítí nečekaný závan.
Astronaut Tim Peake popsal tento zážitek jako směs sladkého, kovového zápachu připomínajícího ohňostroj nebo elektrický zkrat. Jiní velitelé misí jako Don Pettit či Scott Kelly nezávisle na sobě přirovnali vůni vesmíru k horkému kovu, dýmu ze svařování nebo spálenému hovězímu steaku.
Proč vesmír voní jako spálenina?
Vědci a chemici z NASA podrobili tento jev detailnímu výzkumu. Zjistili, že za charakteristickým zápachem stojí dva hlavní faktory:
- Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU): Ve vesmírném prostoru poletují zbytky zanikajících hvězd a meteoritů. Tyto organické sloučeniny se usazují na skafandrech a nářadí. Jakmile se v komoře smísí s kyslíkem a tlakem stanice, uvolní se aroma velmi podobné spálenému dřevu nebo grilovanému masu.
- Atomární kyslík: V nízké oběžné dráze Zemi obklopuje vysokoenergetický atomární kyslík. Ionty se přichytí na výstroj a po návratu do přechodové komory se sloučí na ozon. To vytváří ostrý, štiplavý a kovový zápach podobný vzduchu po vydatné letní bouřce nebo po bleskovém výboji.
Zajímavostí je, že NASA se v roce 2008 rozhodla tento zápach vědecky nasimulovat na Zemi. Najala odborníka na vůně Stevea Pearce, aby vytvořil parfém „Eau de Space“, který dodnes slouží k tréninku astronautů, aby je po prvním výstupu do vesmíru aroma v komoře nepřekvapilo.
Proč jídlo na oběžné dráze chutná nevýrazně?
Pokud byste s astronauty po náročné směně zasedli k obědu, možná by vás překvapilo, jak mohutně si jídlo dochucují. V mikrogravitaci totiž lidské tělo funguje úplně jinak než na Zemi.
Bez zemské přitažlivosti se tělesné tekutiny nesbírají v nohách, ale přesouvají se do horní poloviny těla a hlavy. Astronauti tak mají během prvních týdnů neustálý pocit napuchnutí a stálé silné rýmy. A protože velká část toho, co vnímáme jako „chuť“, je ve skutečnosti čichový vjem, stává se z jídla v kosmu poměrně nudná záležitost.
Tradiční pokrmy náhle chutnají nevýrazně a mdle. Z toho důvodu je na ISS obrovská spotřeba ostrého koření, česneku, tabasca, křenu a pikantních omáček. Cokoliv, co má výraznou chuť a dokáže probudit otupělé smyslové buňky, je mezi posádkou okamžitě pryč.
Až tedy příště ucítíte vůni při grilování nebo štiplavý vzduch po bouřce, vzpomeňte si, že přesně tyto chemické sloučeniny poletují tisíce kilometrů nad našimi hlavami.
