Článek
Dot-com bublina a nejistý začátek století
Na konci 90. let panoval ve Spojených státech silný optimismus spojený s nástupem internetu. Investoři očekávali, že nové technologické firmy zásadně změní ekonomiku, a jejich akcie proto rychle rostly.
V roce 2000 se ukázalo, že řada technologických společností nemá udržitelný obchodní model. Tudíž se hodnota akcií prudce propadla a mnoho firem zaniklo. Následovala krátká recese a růst nezaměstnanosti. Událost zároveň ukázala, že americká ekonomika je stále více závislá na finančních trzích a očekávání investorů.
Levné úvěry a růst nemovitostí
Po ochlazení ekonomiky snížila centrální banka úrokové sazby, aby podpořila hospodářský růst. Levné půjčky vedly k rychlému rozšíření hypoték a prudkému růstu cen nemovitostí. Banky začaly poskytovat úvěry i klientům s nižší bonitou a vznikl rozsáhlý trh s rizikovými hypotékami.
Rostoucí ceny bydlení podporovaly spotřebu domácností a posilovaly dojem trvalé prosperity. Ekonomika rostla, nezaměstnanost klesala a finanční sektor se dále rozšiřoval.
Finanční krize 2008
V roce 2008 se ukázalo, že část hypoték není splatitelná. Ceny nemovitostí začaly klesat a finanční instituce držící rizikové cenné papíry se dostaly do problémů. Kolaps investiční banky Lehman Brothers vyvolal globální finanční krizi.
Nezaměstnanost prudce vzrostla, banky omezily poskytování úvěrů a spotřeba domácností klesla. Vláda a centrální banka se snažily stabilizovat finanční systém, podpořit ekonomickou aktivitu a snížit úrokové sazby téměř k nule. Krize výrazně oslabila důvěru veřejnosti ve finanční sektor.
Postkrizové oživení ekonomiky
Po roce 2010 se americká ekonomika postupně zotavovala z dopadů finanční krize. Nízké úrokové sazby podporovaly investice i spotřebu. Nadále se rozšiřovaly digitální služby, internetový obchod i platformy zprostředkující dopravu a další služby, což se odráželo i v růstu akciových trhů.
Současně se proměňoval charakter práce. Vedle tradičního zaměstnání přibývalo krátkodobých kontraktů a práce na zakázku, často zprostředkované online platformami. Pro část pracovníků to znamenalo větší flexibilitu, ale i menší jistotu příjmů a benefitů. Ekonomika byla výkonnější než před krizí, zároveň však více závislá na vývoji finančních trhů a technologických společností.
Stabilní růst a napjatý pracovní trh
Ve druhé polovině desetiletí pokračoval hospodářský růst a nezaměstnanost postupně klesala na nejnižší hodnoty za několik desetiletí. Firmy začaly mít potíže s hledáním pracovníků a rostl tlak na zvyšování mezd. Spotřeba domácností zůstávala silná a ekonomiku podporovaly i daňové změny přijaté na konci desetiletí.
Současně se však prohlubovaly rozdíly mezi jednotlivými sektory. Technologické a finanční společnosti rychle zvyšovaly zisky, zatímco tradiční průmyslové obory rostly pomaleji. Růst cen akcií a nemovitostí posiloval majetek domácností, ale zároveň zvyšoval citlivost ekonomiky na případné zpomalení.
Ke konci desetiletí se proto stále častěji objevovaly obavy, že dlouhé období levných peněz a rychlého růstu může vést k přehřátí ekonomiky. Tento vývoj však přerušila nečekaná událost na počátku roku 2020.
Pandemie a náhlé zastavení ekonomiky
Na jaře roku 2020 zasáhla Spojené státy pandemie covidu-19 a ekonomická aktivita se během několika týdnů prudce propadla. Omezení výroby, služeb i cestování vedla k rychlému nárůstu nezaměstnanosti a poklesu spotřeby. Nejvíce postiženy byly služby, doprava a gastronomie.
Vláda i centrální banka reagovaly rozsáhlými podpůrnými programy. Domácnosti získaly přímé finanční příspěvky, firmy přístup k mimořádným úvěrům a úrokové sazby byly opět sníženy na velmi nízkou úroveň. Cílem bylo zabránit hlubší recesi a udržet ekonomickou aktivitu do doby, než bude možné obnovit běžný provoz.
Ekonomika se začala zotavovat rychleji, než se původně očekávalo. Oživení však doprovázely problémy v dodavatelských řetězcích a nedostatek některých výrobků, což postupně vedlo k růstu cen.
Inflace a zpřísnění měnové politiky
Po odeznění pandemie se ekonomická aktivita rychle obnovila, ale současně začaly výrazně růst ceny. Kombinace vysoké poptávky, omezené výroby a problémů v dopravě vedla k nejvyšší inflaci za několik desetiletí. Zdražovaly především energie, bydlení a doprava, což se výrazně promítlo do životních nákladů domácností.
Centrální banka proto postupně přistoupila ke zvyšování úrokových sazeb. Cílem bylo zpomalit růst cen i spotřeby, zároveň však zdražily úvěry a hypotéky. Ochlazení pocítil zejména trh s nemovitostmi a investice firem.
Ekonomika tak vstoupila do období pomalejšího růstu. Nezaměstnanost zůstávala relativně nízká, ale vyšší náklady na financování i běžný život omezovaly spotřebu domácností a měnily chování podniků.
Současná podoba americké ekonomiky
V polovině 20. let 21. století se ekonomika postupně uklidnila, i když růst už nebyl tak rychlý jako v předchozích letech. Vyšší úrokové sazby zpomalily investice i trh s bydlením a domácnosti začaly opatrněji nakládat s výdaji. Inflace postupně klesala, avšak ceny nájmů a řady služeb zůstaly výrazně vyšší než před pandemií.
Důležitou roli si nadále udržoval technologický sektor, který podporoval rozvoj digitálních služeb a automatizace. Zároveň rostl význam energetiky a domácí výroby, což souviselo se snahou o větší ekonomickou soběstačnost a menší závislost na zahraničních dodavatelích.
Americká ekonomika tak vstoupila do další etapy. Zůstávala výkonná a inovativní, ale více závislá na úrokových sazbách, finančních trzích a globálním vývoji než na tradiční průmyslové výrobě.
Použité zdroje:
investopedia.com: Understanding the Dotcom Bubble: Causes, Impact, and Lessons
federalreservehistory.org: The Great Recession
congress.gov: Inflation in the U.S. Economy: Causes and Policy Options
bea.gov: Economic Analysis
imf.org: World Economic Outlook
investopedia.com: How the Federal Reserve Devises Monetary Policy
