Článek
KELTOVÉ
Po období paleolitu a prvního osídlení rakouského území, následovalo období doby měděné, doby bronzové a doby železné. V době železné se objevují první keltské kmeny a keltská kultura. Právě keltové zakládají ve 2. stol. př.n.l. federaci zvanou Noricum. Založili i další známá města, například Linec. Keltové se postaraly o rozvoj vojenství, zemědělství, a především pak řemeslnou výrobu a obchod. Ač přes veškeré úspěchy se Keltům nepodařilo vytvořit jednotný stát a museli čelit tlaku jižních Římanů a severních Germánů. Nakonec se jejich politická moc začala rozpadat.
Do tohoto období patří i známá halštatská kultura.
ZAČÁTEK ŘÍMSKÉ NADVLÁDY
Původně měla Římská říše severní hranici ve východní oblasti Alp. Zabezpečena byla vojenskou kolonií Aquileia a také norickým královstvím (keltské Noricum). Hranice se rozkládala na území východního Tyrolska, Korutan, Salcburska, Horního Rakouska jižně od Dunaje, severní a střední část Štýrska a Dolního Rakouska až po hřbet Vídeňského lesa.
Ale římský císař Octavian-Augusta chtěl větší impérium. Kolem roku 15 př.n.l. proto dal příkaz obsadit Noricum a vytvořit z něj stejnojmennou římskou oblast. Keltové zde nadále zůstávali a vládli, ačkoliv moc spadala pod Římskou říši. Noricum bylo vlastně římským protektorátem.Jediné Noricum se při obsazování obešlo bez krvavých povstáních. V ostatních oblastech byla povstání potlačena násilnou deportací Keltů. K nové provincii Noricum poté přibyla provincie Raetia a Panonie. Až za vlády císaře Claudia byla keltská vláda zrušena.
Mapa římských provincií
PROVINCIE A MĚSTA ŘÍMANŮ
Nejdůležitější cesta spojující vojenské opěrné body říše se táhla od Castra Regina (Řezno), Castra Batava (Pasov), Lentia (Linec), Vindobona (Vídeň), přes Gerulatu (na území dnešní Bratislavy) až po Aquincu a Óbudu (oblasti v dnešní Budapešti).
Rakousko bylo v době nadvlády Římanů rozděleno do tří hlavních římských provincií-Noricum, Raetia a Panonie.
Noricum bylo nejrozlehlejší, rozkládalo se na území Rakouska, jihovýchodního cípu Bavorska a části Slovinska. Tato provincie byla významná kvůli ložiskám rudy a díky solným dolům. Mezi významná města této provincie patřilo město Lentia (název byl převzat od Keltů a jedná se o dnešní Linec) a Iuvavum (dnešní Salcburk, kde jsou dodnes patrné stopy od Římanů). Provincie Raetia zahrnovala dnešní východní a střední Švýcarsko, Lichtenštejnsko, jižní Bavorsko a jihovýchodní Bádensko-Württembersko, včetně oblastí Vorarlberska a Tyrolska. Poslední provincie Panonie se rozkládala na území dnešního západního Maďarska, Slovinska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Srbska a části Rakouska. Panonie zahrnovala dvě velice významná města – Vindobona (Vídeň, kde bylo nalezeno mnoho římských památek jako jsou hroby či vojenské stavby) a známé římské město Carnuntum. Obě tato významná města byla založena na základech nejdříve vojenského tábora a poté římské osady.
Stavebním materiálem ke stavbě měst a domů, býval nejčastěji kámen a cihly. Větší budovy měli lázně, a dokonce i ústřední topení.
Centrem města bylo vždy tzv. fórum (pravoúhle tržiště se správními budovami kolem). Takové prvky nalezneme v Rakousku dodnes. Na okraji města býval amfiteátr s divadly nebo i veřejné lázně, například Bad Deutsch-Altenburg (Carnuntum) či Baden u Vídně (Aquae).
Historické město Carnuntum
Carnuntum je dnes považován za nejzachovalejší archeologické naleziště římského města na území dnešního Rakouska. Nachází se v blízkosti Bratislavy, autem cesta trvá asi 30 minut. Z Brna tam dorazíte ani ne za dvě hodinky a kupříkladu z Vídně je to přibližně 50 minut autem. Návštěvníci mají možnost se na chvíli přesunout do dávné doby antických Římanů a poznat jejich dřívější způsob života.
Jak již bylo řečeno, nejdříve bylo toto město vojenským táborem a poté i osadou. Za dob největší slávy tu kotvila dunajská flotila, protože Carnuntum leží nad soutokem řeky Dunaje s Moravou. Bývalo zde velké tržiště, kde se obchodovalo ve velkém (obchody s výrobky jako olej, víno, keramika, sklo, med, divoká zvěř, také otroci a jantar).
Dnes tu nalezneme muzeum Carnuntinum, kde jsou k vidění věci ze života starověkých Římanů a umožní nám nahlédnout, jak se tu tenkrát žilo. Dále jsou zde k vidění rekonstruované římské domy, lázně a ulice. Nachází se tu i amfiteátr s gladiátorskou školou a Pohanská brána.
ŘÍMSKÉ CESTY A SILNICE
Rozvoj řemeslné výroby a obchodu vedl také k rozvoji obchodních cesta celkově silnic. Cesty měly pevný povrch a označené byly milníky(římská míle = 1479 metrů). Všechny cesty také byly vždy směrovány do centra – odtud pochází rčení „všechny cesty vedou do Říma“. Římané budovali také mosty a akvadukty, které umožnily rozvoj obchodu a komunikace. Některé trasy jsou dodnes využívány. Římské městské systémy (vodovody, kanalizace) byly inspirací pro moderní inženýrství.
ZÁKLADY PRÁVA A LATINA
Latina jako jazyk římské správy a kultury ovlivnila vývoj evropských jazyků – i němčina má mnoho latinských výpůjček. Latinské výrazy se dodnes používají v právu, medicíně, vědě a teologii.
Římské právo položilo základy moderního právního systému – principy jako presumpce neviny, smluvní právo, psané zákony a právní precedenty. Rakouská právní tradice, zejména v období Habsburků, čerpala z římského práva (např. Corpus Iuris Civilis).
Zajímavostí také je, že díky Římanům do Rakouska poprvé přišlo křesťanství. Římané obecně byli velice tolerantní k různým náboženstvím. Nicméně ke konci s jejich upadajícím vlivem a mocí mizelo i křesťanství. Na svůj vzestup muselo opět vyčkat.
Zdroje:
Dějiny Rakouska, V. Veber, M. Hlavačka, P. Vorel, M. Polívka, M. Wihoda, Z. Měřínský, NLN, Praha, 2002
https://www.dolni-rakousko.info/dunajsky-limes
https://www.carnuntum.at/en/history/history
