Článek
Oblast Egejské riviéry znám, tak jako celé (doslova) Turecko. Protože dcera v této oblasti ještě nebyla, rozhodla jsem se tentokrát pro egejskou část Turecka spolu s 5letou vnučkou, která ještě v moři nikdy neplavala. Bez větších obav jsem tedy vybrala oblast Bitez, kde jsem před několika lety byla v hotelu 3* Paloma a vše bylo bez problémů. Hotel Bitez Garden Life se pyšní hned 4*. Takže fajn. Recenze půl na půl. Ale je to Turecko, tak žádné obavy. Zkušenosti z více než 70 hotelů po Turecku mám, včetně 3* a 4* hotelů, a všude bylo čisto a vše bez problémů. No všechno je jednou poprvé, že? V pátek 10. července jsme tedy dorazily do hotelu s CK Blue Style. Nová budova recepce moc pěkná, vonící a pak vstup do samotného areálu…a nastal šok. Vše ulepené, omatlané a páchnoucí. Pokoj pro nás tři připraven tak, že postele byly vedle sebe bez průchozí uličky s přistýlkou a aby se tam vešly, noční stolky umístěny pod toaletku, a tedy bez možnosti použití, se šuplíky neotvíratelnými. Žádný úložný prostor. Dobře, rozhodly jsme se, že budeme bydlet s věcmi v kufru. A nastal další šok po otevření dveří do koupelny, která nás doslova ovanula nepříjemným zápachem. Plíseň všude, baterie, kterých jsme se štítily dotknout proto, že kromě špíny a rezu mohly upadnout. O WC raději nepíšu. To ostatně můžete posoudit sami. Protože jsem nechtěla spát s plísní u hlavy (já astmatik) a do pokoje jsme se nemohly vejít, hned druhý den jsme požádaly šéfdelegátku o výměnu pokoje. Podívat se s námi na pokoj jít odmítla, že prý nemá čas (prodávala výlety). Já se naivně domnívala, že i toto je její práce. Reklamační protokol odmítla podepsat, protože prý musí být pouze na tiskopisu CK. Z právního hlediska nesmysl. Byl nám nabídnut tedy jiný pokoj, který byl úplně stejný, což jsem odmítla zase já, nebylo to řešení. Ok, chtěly jsme jiný hotel či okamžitě odjet domů na vlastní nákldy. Ale prý by nám stejně nikdo žádně peníze nevrátil. Slova delegátky. Ještě se divila, proč vlastně chceme jiný pokoj. Nato se objevil pokoj větší (prý za normálních okolností s velkým příplatkem). Ale až od pondělí, byla sobota. A jiný hotel? Je víkend a cestovka má na výměnu 72 hodin, to znamená až tak před naším odletem. Ten jsem kvůli velikosti přijala. Jestli si myslíte, že nastala úleva, tak ta se nekonala.....samostatná chaloupka vypadající jako železniční zastávka, do jejíchž dveří si večer či v noci tu a tam někdo kopl. A to s malým dítětem opravdu chcete. Vše fungovalo opět tak napůl. Někde chybělo světlo, ba i postel (přistýlka), kterou donesli večer, dveře do koupelny nešly zavřít (zatahovačky držely na dvou bodech nahoře a vlály ve větru klimatizace). Nabídnutá vířivka nevířila (proč taky) atd. Posuďte sami. O prostředí hotelu darmo psát. Jen se divím, že se tam nikdo nezranil či neuklouzl, protože všude rozbité povrchy a voda a voda, neboť z neznámých důvodů, co je mokré, to je čisté, a tak bláto až do pokoje.
A já se opět ptám: Musíme si to, speciálně my Češi, nechat líbit? CK jistě dobře věděla, jaké pokoje pro své klienty nakoupila.
Jen podotýkám, že rozhodně nejsem rozmazlená, ale tohle jsem neviděla a nezažila ani v zapadlých vískách Ázerbájdžánu či Maroka (ale to je zase jiný příběh). A takovéto fotky jsem opravdu nikde nikdy nepořizovala, protože nebyl důvod.
Na Turecko rozhodně nezanevřu, protože země je nádherná a za uplynulých třicet roků mám jen pozitivní zkušenosti. Tedy až na tu poslední…
