Článek
Ego za království nebeské
Proč se tak často necháváme koupit dost lacino? Zkusím vysvětlit, jak to myslím. Mezi námi se objeví někdo, kdo je dost hlasitý, urputný a je ochotný nám bez skrupulí slíbit cokoliv, jen aby získal naši podporu. Nabídne nějaké drobné výhody, které nikdy nehodlá dát ze svého. Naopak vše, co nám dá, jednou zaplatíme. Bude za tím nějaká daň, nebo náš krátkodobý zisk i s úrokem zaplatí ti, kdo přijdou po nás. Naše děti, blízcí přátelé, nebo kdokoliv, kdo si to nikterak nezasloužil.
Nám je to jedno, protože krmíme svoje aktuální potřeby a jsme líní nad tím přemýšlet nebo neochotní si připustit, že za to zaplatíme i s úrokem. Krmíme se nekvalitní potravou v akci místo toho, abychom šli do hloubky a dali naší duši to, co opravdu potřebuje. Naši vůdci dělají stejnou hloupost. Místo hledání potravy pro duši krmí svoje ego svou bezduchou manipulací svého okolí, touhou po moci a bohatství.
Přitom nejpřímější cesta ke štěstí a úplné duševní pohodě je nechat naše ego zemřít. Ať se utopí ve svých potřebách. Můžeme to sledovat s nadhledem a v naprosté harmonii toho, kdo už netrpí, když kritizují naše chyby a omyly. Vždyť těmi chybami se učíme a stáváme se lepšími lidmi, než jsme byli ještě včera. Ti, co jim to jejich ego nedovolí, musí stále bojovat. Přesvědčovat své okolí, že jsou borci a všemu rozumí, i když ve skutečnosti nerozumí ničemu a na vše mají tým poradců, nebo jen papouškují to, co jim přišlo jako dobrá myšlenka.
Ti, co už to mají srovnané, jsou v klidu, dobře spí s pocitem, že jejich lidská hodnota nikdy neklesne, ať na vás kdokoliv podnikne jakýkoliv špinavý útok. Jste borci, ať uděláte v budoucnosti tolik chyb, kolik zrovna bude potřeba, abyste se odrazili kupředu.
Povím vám o tom, jak jsem se jednou seznámil s ženou z Ruska. Byla milá, sympatická a krásná, i když nebyla vyloženě typ ženy, se kterou bych chtěl být, tak jsem jí chtěl dát šanci.
Po dvou hodinách na Petříně jsme si domluvili delší setkání. Protože na první schůzce zásadně nevytahuji nepříjemná témata, zeptal jsem se zprávou:
*„Před dalším setkáním bych si chtěl ujasnit jednu důležitou otázku. Jsi moc okouzlující žena, ale nemohl bych s tebou trávit čas, pokud máš v tomto ohledu jiný názor. Naši generaci za minulého režimu vždy učili, že Rusové jsou hrdý národ, ti, co se nebojí bojovat za to, co je opravdu důležité. Za mír, právo a bezpečí pro všechny. Tak mi řekni, proč jste si do čela vybrali toho největšího hlupáka, který dokáže jen krmit vlastní ego, ale ostatní nechá klidně hladovět nebo umírat? Protože jemu je to jedno, on to vydrží.“* Vzhledem k tomu, že žije v Čechách, čekal jsem, že se prohlásí za emigrantku z politických důvodů a bude ochotná o tom mluvit. Její ego jí však dovolilo jedinou reakci a tou bylo okamžité zablokování mého účtu.
Nebyl to z mé strany agresivní výpad. Vím, že dobří lidé jsou kdekoliv a hlupáka najdete také v každé zemi světa, a navíc my Češi nejsme z těch, co by první mohli hodit po někom kamenem. Vždyť naši prarodiče, možná i praprarodiče, si vybrali Klementa a my se též nemáme čím chlubit.
Jedno je jasné, vždy si můžeme přiznat, že jsme udělali chybu, a jít jinou cestou. Dovolme si být lidmi, co dělají chyby, a zároveň vědí o tom, že i v nich samotných je kousek Boha a jeho dokonalosti, kterou v sobě můžeme najít, pokud budeme hledat království nebeské místo plachtění se po potravě pro naše ego.
