Článek
Nejdřív jsme si mysleli, že jde jen o pár tisíc
Nikdy bych nevěřila, že se něco podobného může stát v naší vlastní rodině. O podvodech slyšíme neustále, čteme o nich na internetu a občas se o nich mluví i v televizi, ale člověk má pořád pocit, že když bude dostatečně opatrný, jemu ani jeho blízkým se nic takového stát nemůže. U nás to začalo nenápadně. Manželova matka začala dostávat telefonáty od lidí, kteří působili velmi přesvědčivě. Něco jí nabízeli, něco vysvětlovali a dokázali s ní mluvit tak, že jim uvěřila. Vůbec jsme netušili, jak rychle se situace zhorší.
Přečtěte si také: Myslela jsem si, že jsem vyhrála. Ve skutečnosti mě okradli
Přečtěte si také: V seriálu jsem zahlédla naše ztracené album. Po letech se stalo něco neuvěřitelného
Tchyně žije sama a její důvěřivost začala být problém
Moje tchyně už není nejmladší a v poslední době na ní pozorujeme změny. Začíná mít problémy s pamětí a někdy působí, jako by úplně nechápala, co se kolem ní děje. Dříve byla samostatná a rozhodovala se sama za sebe. Nikdo z nás proto neměl pocit, že bychom ji měli kontrolovat nebo jí říkat, s kým může telefonovat. Jenže postupně jsme začali zjišťovat, že její důvěřivost se v kombinaci s horší pamětí stává velmi nebezpečnou.
První podvodníci z ní dostali peníze
První telefonáty se tvářily jako něco, co souviselo s jejími financemi a běžnými záležitostmi. Podvodníci na ni působili sebejistě a dokázali ji přesvědčit, že je potřeba něco zaplatit nebo vyřešit. Tchyně jim uvěřila. Když jsme se to dozvěděli, mysleli jsme si, že šlo o několik tisíc korun. Byli jsme naštvaní, ale zároveň jsme si říkali, že hlavní je, aby už nic dalšího neposílala. Tehdy jsme ještě netušili, jak velký problém před námi stojí. Další část příběhu je pro nás dodnes nepochopitelná. Tchyně začala kupovat různé vitamíny a přípravky pro svého manžela, který má Alzheimerovu nemoc. Podvodníci jí dokázali namluvit, že potřebuje právě jejich přípravky a že za ně musí zaplatit vysoké částky. Tchyně jim věřila natolik, že za některé věci utratila tisíce korun. Přitom jsme později zjistili, že podobné vitamíny by v lékárně stály jen několik stovek.
Nešlo jí vysvětlit, že ji někdo využívá
Když jsme se jí snažili vysvětlit, že se stala terčem podvodu, nechápala, proč to tak vidíme. Byla přesvědčená, že lidé, kteří jí volají, jí chtějí pomoci. Neviděla v jejich jednání nic podezřelého a měla pocit, že když jí něco nabídli po telefonu, musí jít o skutečnou službu nebo produkt. Právě v tom jsme začali vidět největší problém. Nestačilo jí pouze říct, aby byla opatrnější. Ona už totiž nedokázala vždy správně vyhodnotit, kdy je telefonát skutečným zájmem a kdy se ji někdo snaží připravit o peníze.
Přečtěte si také: Našla jsem u manžela cizí kalhotky. Pak přiznal, že má jinou
Potom přišel telefonát kvůli investicím
Mysleli jsme si, že po první zkušenosti bude opatrnější. Bohužel přišel další telefonát. Tentokrát šlo o investice. Někdo jí zavolal a přesvědčil ji, že může své peníze výhodně zhodnotit. Podvodníci na ni podle všeho působili velmi přesvědčivě a postupně ji dostali do situace, kdy začala věřit, že skutečně řeší investici. Pro nás bylo šokující zjistit, kam až to zašlo. Tchyně nakonec sama odešla do banky a vybrala větší množství hotovosti. Peníze potom předala lidem, kteří na ni čekali před jejím domem. Když jsme se to dozvěděli, nemohli jsme tomu uvěřit. Vůbec jsme nechápali, jak se mohlo stát, že žena, která celý život hospodařila s penězi, najednou předala tak vysokou částku cizím lidem. Jenže právě na tom je celý případ nejhorší.
Celkem přišla asi o půl milionu
Postupně jsme zjistili, že nejde o několik tisíc ani o jednu špatně pochopenou platbu. Celková částka se vyšplhala přibližně na půl milionu korun. Byli jsme v šoku. Zároveň jsme měli obrovský vztek, protože jsme věděli, že kdybychom o telefonátech věděli dříve, možná bychom dokázali něco udělat. Jenže některé věci už nešlo vrátit. Její děti se obrátily na policii a snažily se zjistit, kam peníze odešly nebo kdo je převzal. Problém byl v tom, že část peněz byla vybrána v hotovosti a předána osobně. Nebylo tedy možné jednoduše dohledat převod na konkrétní účet. Najednou jsme stáli před velmi nepříjemnou realitou. Peníze byly pryč a možnost jejich získání zpět byla velmi nejistá.
Nejhorší je, že tchyně nechápe vážnost situace
Kdyby si tchyně uvědomovala, co se stalo, možná by se s tím rodina dokázala lépe vyrovnat. Jenže ona má pocit, že přišla pouze o nějaké peníze a že se vlastně nic zásadního nestalo. Když jí připomínáme, kolik už ztratila, někdy tomu nerozumí. Nedokáže si spojit jednotlivé telefonáty dohromady a nechápe, že lidé, kteří jí volají, mohou sledovat jediný cíl. Dostat z ní další peníze. Od té doby jsme mnohem opatrnější. Tchyni jsme pořídili novou SIM kartu a snažíme se omezit možnost, že se k ní znovu dostanou lidé, kteří už vědí, že je důvěřivá. Opakovaně jí vysvětlujeme, aby nezvedala cizí čísla a aby nikomu po telefonu nesdělovala informace o svých penězích. Jenže když jí to vysvětlíme dnes, zítra už si nemusí všechno pamatovat. A právě to je pro nás nesmírně vyčerpávající.
Přečtěte si také: Dcera mi oznámila, že se chce odstěhovat k otci
Přečtěte si také: Bohatství změnilo moji sestru. Na naši rodinu se dívala shora
Nemůžeme ji hlídat každou minutu
Někdy si říkám, že bychom ji měli mít pod neustálým dohledem. Jenže to není reálné. Každý z nás má vlastní práci, rodinu a povinnosti. Nemůžeme být u ní celý den a kontrolovat každý telefonát. Zároveň ale víme, že ji nemůžeme nechat úplně bez kontroly, protože další podvod by mohl mít ještě horší následky. A tak se rodina snaží najít nějakou rovnováhu mezi její samostatností a bezpečím.
Těžké je připustit, že už potřebuje větší pomoc
Pro mě osobně je nejtěžší přijmout, že žena, kterou jsem vždy vnímala jako samostatnou, možná postupně ztrácí schopnost bezpečně rozhodovat o některých věcech. Nikdo nechce svému rodiči nebo tchyni říkat, že už si nemůže dělat všechno podle svého. Jenže v určité chvíli už nejde pouze o pohodlí. Jde o peníze, bezpečí a schopnost rozpoznat nebezpečí. A po tom, co přišla přibližně o půl milionu korun, už podle mě nemůžeme dělat, že se nic nestalo.
Podvodníci přesně vědí, na koho se zaměřit
Na celé situaci mě děsí také to, jak přesvědčivě dokážou podvodníci působit. Nevolají jako někdo, kdo se snaží člověka očividně oklamat. Naopak vystupují sebejistě, používají odborně znějící výrazy a dokážou v člověku vytvořit pocit, že mu právě oni pomáhají. U člověka, který má problémy s pamětí a úsudkem, je pak taková manipulace ještě nebezpečnější. Tohle je důležité říct. Tchyně není hloupá žena. Celý život se starala o domácnost, rodinu a finance a vždycky si dokázala poradit. Jenže věk a změny paměti mohou člověka dostat do situace, kdy začne věřit věcem, kterým by dříve nevěřil. Proto mě rozčiluje, když někdo řekne, že si za to může sama. Podle mě to není tak jednoduché.
Rodina teď řeší hlavně budoucnost
Nechceme jen čekat, jestli přijde další podvod. Snažíme se přemýšlet dopředu a najít způsob, jak tchyni ochránit, aniž bychom jí úplně vzali pocit samostatnosti. Zároveň se snažíme zjistit, jak nejlépe nastavit její každodenní fungování, aby nemohla během jediného telefonátu přijít o další velkou část svých úspor. Je to pro nás nová a velmi nepříjemná situace.
Nejvíc se bojím dalšího telefonátu
Přestože má novou SIM kartu a všichni jí stále opakujeme stejná pravidla, mám strach, že se někdo znovu pokusí ji kontaktovat. Stačí jeden telefonát, jeden přesvědčivý příběh a chvíle, kdy nebude nikdo poblíž. A peníze mohou být znovu pryč. Proto už nechci přemýšlet jen nad tím, co jsme měli udělat dříve. Musíme řešit, co uděláme nyní. Před tímto příběhem jsme měli pocit, že podvodníkům člověk prostě nenaletí, když je dostatečně rozumný. Dnes už to vidím jinak. Podvodníci mohou být velmi přesvědčiví a u staršího člověka, který začíná mít problémy s pamětí, může být riziko ještě mnohem větší. Nejde proto jen o to někoho jednou upozornit. Někdy je potřeba změnit způsob, jakým se o bezpečí člověka celá rodina stará.
Peníze už možná nezachráníme, ale další ztrátě chceme zabránit
Půl milionu korun je pro naši rodinu obrovská částka. Možná se část peněz podaří někdy získat zpět, možná ne. To už ale není jediná věc, kterou teď řešíme. Důležitější je, aby tchyně nepřišla o další úspory a aby se nestala obětí ještě horšího podvodu. A také aby pochopila, že naše snaha ji chránit není trest ani snaha řídit její život. Je to jen způsob, jak jí pomoci ve chvíli, kdy už sama některá rizika nedokáže rozpoznat. Celá situace mi ukázala, že pomáhat stárnoucím rodičům není vždy jednoduché. Člověk jim nechce vzít důstojnost ani samostatnost, ale zároveň musí někdy zasáhnout, když hrozí, že přijdou o celoživotní úspory. Nevím, jestli jsme všechno vyřešili správně. Vím ale, že od chvíle, kdy tchyně přišla o tak velkou část peněz, už nemůžeme předstírat, že jde jen o několik špatně uskutečněných nákupů.
Teď už nechceme čekat na další varování
Kdybych mohla něco změnit, chtěla bych, abychom si nebezpečí uvědomili dříve. Možná bychom měli o podobných věcech mluvit se staršími rodiči dříve, než se něco stane. Ne až ve chvíli, kdy zjistíme, že během několika telefonátů zmizely desetitisíce nebo statisíce. Protože když už peníze odejdou, může být pozdě. A někdy může být největším problémem právě to, že člověk, kterého se snažíme chránit, vůbec nechápe, proč se o něj tolik bojíme.
Myslíte si, že by rodina měla po takové zkušenosti staršího člověka více kontrolovat, nebo by měl mít i přes riziko právo rozhodovat o svých penězích sám?
👇 Napište do komentářů svůj pohled a sdílejte článek – možná tím otevřete důležité téma i pro ostatní.
Přečtěte si také: Život s partnerem po úrazu hlavy, který ztratil naši minulost
Přečtěte si také: Když zoufalství přinese nečekanou druhou šanci
