Článek
Psy miluji, ale nepořádek po nich nesnáším
Možná si někdo řekne, že zbytečně přeháním. Jenže jsou věci, které mi zkrátka vadí a nedokážu nad nimi mávnout rukou. Jsem velká milovnice psů. Každý den vyrážím na procházky se svými čtyřnohými parťáky a naprostou samozřejmostí je pro mě mít u sebe sáčky na psí exkrementy. Nikdy bych neodešla od místa, kde se můj pes vykakal, aniž bych po něm uklidila. Beru to jako projev slušnosti vůči ostatním lidem. Vím, že takových pejskařů je spousta. Bohužel ale existují i tací, kteří si myslí, že se jich to netýká. Právě kvůli nim pak doplácejí všichni ostatní.
Jediný krok zkazil celé ráno
Před několika dny jsem spěchala na důležitou schůzku. Stačil ale jediný nepozorný krok a bylo po dobré náladě. Šlápla jsem do čerstvého psího hovínka. V tu chvíli jsem měla chuť se otočit a vrátit domů. Boty se mi naštěstí podařilo alespoň provizorně očistit, ale příjemný začátek dne byl pryč. Celou cestu jsem přemýšlela nad tím, proč někdo nedokáže věnovat pár vteřin tomu, aby po svém psovi uklidil.
Nejvíc mě trápí, když na to doplácejí děti
Podobnou zkušenost nemám jen já. Moje mladší dcera už několikrát přišla domů s botami, ve kterých měla hovínko hluboko zašlapané v podrážce. Kdo někdy čistil dětské boty s hlubokým vzorkem, ten ví, že je to práce na dlouhé minuty. A i když je důkladně vydrhnete, stejně máte pocit, že je ještě několik dní cítíte. Není to nic, co by člověk chtěl po návratu domů řešit.
Když mobil dostane přednost před slušností
Nedávno jsem při venčení potkala mladou slečnu se psem. Celou dobu měla oči přilepené k telefonu a okolí jako by nevnímala. Její pejsek se vykakal přímo vedle chodníku. Čekala jsem, že vytáhne sáček a uklidí po něm. Nestalo se nic. Pořád jen sledovala displej telefonu. Nakonec jsem ji slušně oslovila a upozornila ji, že by měla po svém psovi uklidit. Podívala se na mě velmi otráveně a jen odsekla, že u sebe nemá sáček. Pak se otočila a odešla. Hovínko samozřejmě zůstalo tam, kde bylo.
Má vůbec smysl někoho upozorňovat?
Podobných situací jsem zažila už mnoho. Vždy přemýšlím, jestli mám něco říct, nebo raději mlčet. Jednou jsem byla svědkem toho, jak jeden muž velmi slušně upozornil jiného pejskaře, aby po svém psovi uklidil. Místo omluvy se dočkal jen nadávek a celá situace málem skončila fyzickou potyčkou. Právě proto si pokaždé říkám, jestli to vůbec stojí za to. Na jedné straně nechci mlčky přihlížet tomu, jak někdo znečišťuje veřejný prostor. Na druhé straně nestojím o konflikt s člověkem, který neumí přijmout ani obyčejnou slušnou připomínku. Přitom řešení je tak jednoduché. Stačí mít u sebe sáček a několik vteřin času. Díky tomu budou chodníky čistší, děti si nebudou nosit nepořádek domů na botách a poctiví pejskaři nebudou házeni do jednoho pytle s těmi nezodpovědnými.
Co si o tom myslíte vy? Má smysl upozorňovat majitele psů, kteří po svých mazlíčcích neuklízejí, nebo je lepší se podobným konfliktům raději vyhnout?
👇 Napište do komentářů svůj pohled a sdílejte článek – možná tím otevřete důležité téma i pro ostatní.
Přečtěte si také: Tchyně nám zasahovala do vztahu tak dlouho, až jsme se rozešli
Přečtěte si také: Po dvaceti letech se vrátil muž, na kterého jsem zapomněla
