Článek
Než stačíte sáhnout po vypínači, abyste rozsvítili světlo, uvědomíte si, že žádná elektřina neexistuje. Ocitli jste se v roce 1346, v éře vrcholného středověku za vlády krále Karla IV. Pro moderního člověka, zvyklého na absolutní komfort jednadvacátého století, by takový skok v čase nebyl žádným romantickým dobrodružstvím. Byl by to brutální, šokující a okamžitý boj o holé přežití, ve kterém by průměrný obyvatel dnešního města sežral hned první týden strachu a bezmoci.
Prvním drsným nárazem do vaší reality by byla naprostá absence elektřiny a spolehlivého vytápění. Jakmile v osm hodin večer padne na středověké město černá tma, život se absolutně zastaví. Jediným zdrojem tepla a světla v kamenných domech je otevřené ohniště nebo krby, ze kterých se nonstop valí dusivý černý kouř, ze kterého pálí oči a hrozně se kašle. Žádné zateplení, žádná plastová okna.
V místnostech je permanentní chlad, vlhko a průvan, který zalézá hluboko pod kůži. Druhou a ještě děsivější fackou by pro vás byl pohled do kuchyně. Žádné lednice neexistují. Jídlo se nedá nijak uchovat čerstvé. Maso se požírá v polorozpadlém stavu, mléko zkysne během pár hodin a chléb je plný kamínků z mlýnských kamenů a plísně. Selský rozum vám sice říká, že máte hlad, ale s každým polknutím středověké stravy hrajete ruskou ruletu s těžkou otravou nebo parazity.
Primitivní hygiena čtrnáctého století byla hlavní příčinou bleskového šíření infekcí, proti kterým tehdejší společnost neměla žádnou obranu.
Třetím a definitivním hřebíčkem do pomyslné rakve by byla naprostá absence moderní medicíny a léků. Představte si, že vás po třech dnech v chladu rozbolí zub nebo chytnete silný kašel. Žádný ibalgin, žádná antibiotika. Pokud se v zubu vytvoří hnisavý absces, infekce se během pár dní rozšíří do čelisti a vy umíráte v hrozných bolestech na otravu mozku.
Když se při chůzi po špinavé ulici škrábnete o rezavý hřebík, tetanus nebo sněť vám zlikvidují tělo zaživa. Jedinou pomocí tehdejších felčarů bylo pouštění žilou nebo přikládání horkého oleje do otevřených ran, což utrpení nemocného jen bleskově zkrátilo. Bez moderní lékařské vědy a sterilního prostředí je lidský život neuvěřitelně křehký a každá banální oděrka znamená rozsudek smrti.
Bez moderních léků a antiseptických přípravků byla i ta nejmenší zdravotní komplikace pro člověka fatální záležitostí.
Dnes v jedenadvacátém století bereme tekoucí teplou vodu, plnou ledničku, splachovací záchod a krabičku léků v šuplíku jako naprosto samozřejmé a nudné pozadí našich životů. Stěžujeme si na pomalý internet, špatné počasí nebo zpoždění vlaku. Pohled do reality roku 1346 nám dává užitečnou facku a vrací nám ztracený selský rozum. Ukazuje nám, že to, co my dnes považujeme za běžný standard, by pro tehdejší panovníky představovalo ten největší možný luxus, který si nedokázali koupit za všechny své zlaté poklady. Naše rozmazlená generace by ve středověku zkrátka neměla šanci přežít ani pár dní.
Drsná krása kamenných staveb v sobě ukrývala svět, kde lidský život visel na vlásku každý den a přežití záviselo jen na náhodě.
Tento příběh volně pracuje se skutečnými historickými postavami, reálnými rody a autentickými místy našich dějin. Jeho cílem však není doslovný výklad učebnic dějepisu, ale především zpříjemnění vašeho dne u dobré kávy.
Použité zdroje:
- Ian Mortimer: Průvodce prapodivným středověkem (každodenní realita 14. století)
- Historické studie o hygieně a úmrtnosti městského obyvatelstva, Historický ústav AV ČR
- Epidemiologické výzkumy a dějiny středověkého lékařství v Evropě
