Článek
Je to místo plné kontrastů, barevné ulice Havany, staré americké vozy a lidé, kteří se usmívají, i když v obchodech často nic není. Kuba je země, kde se nedostatek proměnil v soudržnost a omezení v kreativitu. Jak se žije tam, kde štěstí nemá cenovku a největší bohatství se počítá v přátelích, ne v penězích?
Havana je barevná jako karneval a unavená jako dlouhý den bez oběda. Ulice tu mají v sobě rytmus, který člověka nakazí ještě dřív, než si stihne uvědomit, že chodníky jsou plné děr a omítka opadává z domů. Z domů, které pamatují doby, kdy ekonomika ostrova rostla a turisté sem jezdili s kufry plnými dolarů.
Sedím s Miguelem u malého plastového stolu před barem, kde se rum lije rychleji než nové cihly na stavbě. Má vyšisované tričko, silné ruce a oči, v nichž se mísí radost i únava. Mluví klidně, skoro zpívavě. „My tu nic nemáme,“ řekne a pokrčí rameny. „Ale máme všechno, co opravdu potřebujeme.“ Za jeho zády hraje staré rádio salsu, motor šedesát let starého „americano“ kašle do rytmu a kolem se míhají ženy s úsměvem, který dokáže zapomenout na všechny starosti světa.
Na Kubě se realita nikdy nebere až příliš vážně. Fronta na kuře je společenskou událostí. Když není kuře, je rýže. Když není rýže, je rytmus a sousedka, která z tašky vytáhne kousek chleba navíc. Přídělový systém tu funguje od roku 1962 a na některých místech připomíná spíš muzeum minulosti než moderní ekonomiku. Ale místní lidé dokázali přetavit nedostatek ve sdílení a sdílení ve způsob života.
Miguel ukazuje směrem k nemocnici, kde pracuje jeho sestra. Každý den zachraňuje lidi s technikou, která má svůj zenit dávno za sebou. Výplata jí sotva pokryje účty. „Je bohatá,“ řekne najednou. „Protože když někomu zachrání život, cítí se jako milionář.“ Na chvíli se odmlčí a dodá: „Naše peníze nejsou papír. Naše peníze jsou lidé.“
Je těžké tomu věřit, když projíždíte vedle domů, které drží pohromadě víra a provizorní dráty, ale Miguel to myslí vážně. V zemi, kde světová politika uzamkla vývoj a embargo brání přístupu k technologiím i základním věcem, si lidé našli způsoby, jak zaplnit prázdná místa hudbou, komunitou, nadějí.
Havana skrývá i jiný příběh o tom, jak kdysi byla ekonomickým srdcem Karibiku. V padesátých letech tu bylo bohatství, které si dnes místní dokážou představit už jen podle vyprávění svých prarodičů. Casino, americký dolar, obchodní centra plná zboží. Dnes? Turismus je hlavním zdrojem příjmů. A i ten čas od času zakolísá.
Možná proto mají Kubánci zvláštní sílu. Když život není k smíchu, oni si ho rozesmějí. Když dojdou peníze, přijdou přátelé. A když někdo potřebuje rameno, nikdy nezůstane sám. Večer se ulice znovu zaplní. Z kytary se ozve pár tónů, někdo začne tancovat a starosti se odsunou na druhý den. U Malecónu, kde vlhký vítr přináší sůl z oceánu a romantiku i pro ty, kteří nemají ani peso navíc, moře šumí stejně jako před sto lety. Nic a přece všechno se změnilo.
Miguel se zadívá do dálky a roztáhne ruce, jako by chtěl obejmout celý ostrov. „Podívej,“ říká, „takhle vypadá život, když víš, že štěstí není v obchodech.“ V jeho hlase není hořkost, jen hluboké vědomí toho, co v životě dává smysl.
Kuba se neptá, kolik kdo vydělává, nebo jestli má nejnovější telefon. Kuba se ptá: umíš se smát, když se nedaří? Umíš sdílet, i když máš málo? Umíš tančit s prázdnou lednicí?
Možná je to otázka, kterou bychom si měli položit všichni. Na ostrově, kde se tolik věcí nedá koupit, se člověk přistihne, že zjišťuje, kolik z těch „nezbytností“ vlastně vůbec nepotřebuje.
A když nad tím začnu přemýšlet ještě víc, dojde mi, že Miguel má pravdu. Štěstí nemusí být hlučné, drahé ani dokonalé.
Někdy stačí jen hudba, která zní i tehdy, když život mlčí.
A otázka, která zůstává pro všechny.
Kuba se neptá světových politiků ani ekonomů.
Kuba se ptá nás:
Opravdu jsme bohatí?
Nebo jsme jen zapomněli tancovat, když se nedaří?
A než člověk odpoví, ozve se kytara, buben, smích.
Noc se znovu rozzáří barvami.
A příběh pokračuje…
Autorka: Sofia Peréz
Cestuji, ptám se, pozoruji. Hledám příběhy, které stojí za to říct, z ulic, z hranic i z míst, o kterých jen šeptáme.
Zdroj:
🔗 Kurzy.cz – Kuba: ekonomika, HDP, inflace a demografické údaje Kurzy
�� CiberCuba – projekce turismu a ekonomické trendy CiberCuba
🔗 CiberCuba – srovnání investic do turismu vs. veřejných služeb CiberCuba
🔗 Reuters – ekonomické ukazatele a propad nákladní dopravy Reuters
🔗 Havana Times – analýza turismu, cukru a energie Havana Times
🔗 Le Monde – demografická změna a exodus obyvatel Le Monde.fr
