Článek
Doba, kdy se přes den porcovaly obří státní podniky, v šeru nočních klubů a nevěstinců vznikal úplně jiný typ impéria.
Byznys, který do té doby fungoval jen v utajení v bytech pod dohledem tehdejší StB, se ze dne na den stal legální, extrémně výnosnou fabrikou na peníze.
Na vrcholu mnohde nestáli jen drsní muži se zlatými řetězy, ale často velmi inteligentní, pragmatické ženy. Říkalo se jim „Madame“. Jednou z nich byla i paní Helena, žena s vizáží středoškolské profesorky, která v té době vedla jeden z nejluxusnějších podniků nedaleko německých hranic. Její zpověď ukazuje, že řídit dům hříchu vyžadovalo víc než jen tvrdou ruku. Vyžadovalo to dokonalou psychologii a schopnost přežít v džungli.
Podnikání bez pravidel a tašky plné marek
Když v roce 1991 Helena otevírala svůj první klub, zákony v podstatě neexistovaly. Prostituce nebyla legální, ale ani nelegální. Vše se pohybovalo v obří šedé zóně. Začátky byly divoké. Kluby rostly podél silnic E55 jako houby po dešti, ale Helena vsadila na jinou klientelu. Cílila na bohaté rakouské a německé podnikatele, pro které bylo tehdejší Československo levným rájem.
Peníze tehdy netekly přes účty. Všechno se platilo v hotovosti, nejlépe v německých markách. Helena vzpomíná, že na konci každého víkendu seděla v kanceláři a do sportovních tašek rovnala statisíce marek. V té době to byly peníze, za které se daly koupit celé ulice ve městě.
Jenže s obřím ziskem přicházelo i obří riziko. Podniky jako ten její byly neustálým terčem vydírání ze strany organizovaného zločinu. Platit výpalné byla tehdy nutnost, pokud člověk nechtěl, aby mu podnik do rána vyhořel.
Uplácení policie jako provozní náklad
Udržet takový byznys v chodu znamenalo mít dobré vztahy na těch správných místech. Helena na rovinu přiznává, že úplatky pro místní policii a úředníky nebyly vnímány jako zločin, ale jako běžný provozní náklad, podobně jako platba za elektřinu nebo nákup drahého alkoholu na bar.
Spolupráce fungovala dokonale
Když se chystala razie z krajského města, Helena dostala echo o několik hodin dříve. V klubu se uklidilo, nezaevidované dívky dostaly na ten večer volno a když policie dorazila, našla jen legálně zapsané zaměstnance a klidný bar. Na oplátku vysoce postavení úředníci a policisté dostávali v klubu ty nejlepší služby zcela zdarma. Byl to uzavřený kruh tiché tolerance, který vyhovoval všem stranám.
Jak se z obyčejných dívek stávaly stroje na peníze
To nejzajímavější a zároveň nejsmutnější na celém byznysu však nebyly peníze, ale lidské osudy. Helena tvrdí, že devadesátá léta zlomila morálku mnoha rodin. Do jejích klubů nechodily dívky z ulice. Často to byly studentky vysokých škol, zdravotní sestry nebo mladé matky samoživitelky, které v tehdejší divoké ekonomice nedokázaly vyžít z běžného platu.
Helena měla pro výběr dívek přísný systém. Hledala ty, které měly jasnou motivaci — dluhy, touhu po vlastním bydlení nebo potřebu uživit rodinu. Věděla, že takové dívky budou pracovat nejtvrději.
V klubu panoval přísný režim. Žádné drogy, zákaz alkoholu ve službě a stoprocentní profesionální přístup ke klientovi. Zpočátku plaché a vyděšené dívky se pod jejím vedením během několika měsíců změnily v sebevědomé ženy, které přesně věděly, jak z chlapů vytáhnout poslední marku. Mnohé z nich si za rok práce vydělaly na několik bytů v Praze.
Konec zlaté éry
Všechno ale jednou končí. S příchodem nového tisíciletí, zavedením eura a zpřísněním zákonů divoká devadesátá léta skončila. Trh se kultivoval, klientela zestárla a byznys se přesunul z velkých svítících klubů u silnic do privátů a na internet.
Helena svůj podnik prodala v roce 2002. Dnes žije jako nenápadná důchodkyně na českém venkově a nikdo z jejích sousedů netuší, jakou moc a tajemství tato starší dáma kdysi držela ve svých rukou.
Pohled na devadesátá léta nočních klubů ukazuje, že svoboda tehdy nepřinesla nejen možnosti…
Zdroje, z kterých jsem vycházela při psaní článku.
-Kniha: „Devadesátky“ – Jaroslav Kmenta (podrobně popisuje tehdejší šedou zónu, polosvět na pohraničí a propletenec byznysu s policií).
-Článek: „Divoká devadesátá: E55 jako symbol tehdejšího pohraničí“ – Archiv Seznam Zprávy / Paměť národa (historické rešerše o tom, jak v klubech končily ženy kvůli ekonomické transformaci).
-Dokumentární cyklus: „Polosvět“ (Česká televize) – konkrétně díly věnované nočním klubům, prostituci a neexistující legislativě na začátku 90. let.
