Článek
Příběh o tom, že ty nejdůležitější věci v životě si musíme vypěstovat sami.
Jednoho dne jsem vešel do nenápadného obchůdku na rohu zapadlé ulice. Za pultem nestál prodavač, ale tichý, klidný anděl. Rozhlédl jsem se kolem a cítil zvláštní posvátno.
„Co se tu vlastně prodává?“ zeptal jsem se udiveně.
Anděl se usmál: „Najdete tu všechno, co může člověk od Boha dostat.“
Překvapeně jsem zvedl obočí. „A kolik to stojí? Na kolik mě vyjde takové štěstí?“
„Nic,“ odpověděl anděl. „U nás se neplatí. Stačí si jen přát.“
Začal jsem si fascinovaně prohlížet regály. Byly plné věcí, které v běžných obchodech nenajdete: lahvičky neochvějné víry, balíčky naděje, krabičky s odpuštěním, sáčky plné trpělivosti, radosti i hluboké pokory. Po chvíli váhání jsem přistoupil k pultu.
„Chtěl bych lásku… hodně lásky. A také odpuštění. Přidejte mi prosím upřímnost, vytrvalost a určitě i víru. A kdyby to šlo, přibalte i štěstí pro mě a mé blízké.“
Anděl beze slova začal všechno pečlivě balit. Po chvíli mi podal balíček. Podíval jsem se na něj a zůstal v šoku. Byl tak malý, že se mi skoro ztrácel v dlani.
„To je všechno?“ zeptal jsem se zklamaně. „Všechno to štěstí a láska se vešly do tak malé krabičky?“
Anděl se znovu usmál, tentokrát s hlubokým pochopením v očích:
„Ano. U nás totiž nedáváme hotové plody. Nabízíme jen semínka.“
V tu chvíli mi to došlo. To nejdůležitější: ta skutečná práce: teprve začíná.
Pointa
To nejcennější v životě nedostanete jako hotový produkt, který stačí rozbalit. Život vám dává jen příležitosti, suroviny a semínka. Je pak jen na vás, kolik času, trpělivosti a péče jim věnujete. Štěstí, láska i vnitřní klid jsou plody, které rostou z toho, jak se k těmto semínkům chováme každý den.
Jaké semínko jste dnes zapomněli zalít?
