Článek
Petr byl v kanceláři tak trochu legenda. Ne proto, že by byl nejhlasitější nebo nejvýraznější, ale protože během online porad vždycky přesně věděl, kdy zapnout mikrofon a kdy ho naopak vypnout.
Když někdo ve firmě omylem mluvil do vypnutého mikrofonu nebo naopak nechal slyšet půlku domácnosti, Petr jen klidně poznamenal:
„Zkontroluj si mute.“
Ten den měl ale Petr důležitou poradu s vedením firmy. Zapnul kameru, upravil si košili a tvářil se profesionálně, jako vždycky. Na obrazovce se postupně objevovali kolegové, šéf i finanční ředitel.
Porada začala.
Po chvíli diskuse o číslech a rozpočtech se Petr na moment opřel v židli. Myslel si, že má vypnutý mikrofon. A protože mu zrovna v hlavě uvízla melodie z reklamy, začal si tiše pobrukovat.
„Jooogurt… jemný a krééémový…“
Pak přidal i druhý hlas.
„…každé ráno, každý den…“
Na obrazovce se několik kolegů začalo nenápadně usmívat. Někteří sklopili oči, jiní se snažili tvářit vážně.
Petr si mezitím dál spokojeně zpíval reklamní refrén.
Po dobré minutě se ozval šéf.
„Petře, pěkný refrén,“ řekl klidně.
„Ale možná nám řekni i něco k tomu rozpočtu.“
Petr ztuhl.
Podíval se na obrazovku. Pak na mikrofon.
Nebyl vypnutý.
Na pár vteřin nastalo absolutní ticho. A potom se z reproduktorů ozval výbuch smíchu téměř celé firmy.
Od té doby má Petr v podpisu každého pracovního e-mailu malou poznámku:
Specialista na finance a doprovodné vokály.
