Hlavní obsah

Šachový Turek: Jak jeden falešný mechanický automat oklamal celou osvícenskou Evropu

Foto: text: Sofia Peréz, foto: https://chatgpt.com

Automat šachista v historickém salonu

V roce 1770 Evropa uvěřila, že budoucnost právě usedla k šachovnici. Mechanický automat přezdívaný Turek porážel císaře i učence a vypadal jako myslící stroj. Jenže za leskem ozubených kol se neskrývala inteligence, ale skrytý člověk.

Článek

V roce 1770 zažil dvůr rakouské panovnice Marie Terezie nefalšovaný úžas, když uherský vynálezce Wolfgang von Kempelen poprvé představil svůj nejnovější triumf mechaniky. Před zraky udivené aristokracie usedla k  šachovnici dřevěná figurína v exotickém orientálním oděvu, která plynule pohybovala rukou, přikyvovala hlavou při šachu a s naprostým přehledem porážela jednoho lidského soupeře za druhým.

Tento stroj, kterému se okamžitě začalo říkat Turek, se bleskově stal celoevropskou senzací. V  osmnáctém století, kdy lidstvo teprve začínalo objevovat fascinující sílu složitých hodinových strojků, působil tento automat jako absolutní zázrak z daleké budoucnosti a jako hmatatelný důkaz, že člověk dokázal stvořit mechanický rozum.

Celá tato mistrovská iluze byla přitom od počátku postavena na dokonalé souhře inženýrství, psychologie a jevištního umění. Kempelen před každou partií rituálně otevřel všechna dvířka velké dřevěné skříně, pod kterou Turek seděl, aby diváci mohli podrobně nahlédnout dovnitř.

Lidé viděli jen hustou spleť ozubených kol, mosazných pák a složitých pružin, což v  nich vyvolalo neotřesitelný pocit, že jakýkoli podvod je v tomto prostoru technicky nemožný. Pravda však byla podstatně prostší, protože uvnitř kabinetu se nacházel rafinovaně vytesaný pohyblivý prostor, ve kterém byl po celou dobu ukrytý živý, drobný šachový velmistr.

Ten sledoval pohyby figur na desce pomocí důmyslného systému magnetů a  celého Turka ovládal zevnitř pomocí pák.

Turek tak úspěšně kočoval po světových metropolích celá desetiletí a partii proti němu odehrál například Benjamin Franklin nebo dokonce samotný francouzský císař Napoleon Bonaparte. Osvícenská Evropa byla tehdy doslova posedlá pokrokem, vědeckými objevy a sílou lidské racionality, takže publikum vidělo přesně to, co v rámci svého optimismu vidět chtělo.

Lidé obdivovali technickou složitost ozubených kol, ale byli tak zaslepení touhou spatřit zrod umělé mysli, že zcela přehlédli přítomnost živého člověka ukrytého v útrobách stolu. Podvod tak přežil dlouhé generace a stal se vůbec prvním velkým technologickým klamem založeným výhradně na lidské potřebě uctívat mechanické napodobeniny.

Tento příběh z osmnáctého století je neuvěřitelně aktuálním varováním i pro dnešní moderní dobu, kdy s otevřenými ústy sledujeme překotný vývoj algoritmů a umělé inteligence.

Znovu totiž stojíme před identickou psychologickou pastí jako tehdejší diváci a často neumíme rozlišit mezi skutečným hlubokým porozuměním a pouhou přesvědčivou, mechanickou imitací.

Turek nám po staletích připomíná, že ty největší a  nejúspěšnější iluze lidských dějin nevznikají v momentě, kdy moderní technologie reálně překoná lidské schopnosti. Vznikají mnohem dříve – vteřinu poté, co my sami bezhlavě uvěříme, že se to už stalo, a začneme obdivovat pouhé stíny na stěně.

Další zajímavé články najdete na mém blogu: Sofiepíše

Zdroje:

  • Historie mechanických automatů: Odborná studie z archivů Smithsonian Institution o technické konstrukci a historii Kempelenova šachového Turka.
  • Psychologie technologických klamů: Analýza v časopise IEEE Annals of the History of Computing zaměřená na vnímání umělé inteligence a iluzí od 18. století po současnost.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz