Článek
Davidovi se ten den rozbil starý dodávkový vůz přímo na kraji města. Motor naposledy zakašlal, ztichl a už se nerozjel. Seděl za volantem a bezradně zíral na kapotu. Telefon měl skoro vybitý a práce, na kterou vezl materiál, měla začít za necelou hodinu.
Zkusil zavolat dvěma známým. Jeden byl zrovna na důležité schůzce, druhý neurčitě slíbil, že se ozve později. David si povzdychl a opřel hlavu o volant. Ticho v kabině bylo tíživé.
Nakonec vytočil poslední číslo. Honza.
Nebývali v poslední době moc v kontaktu. Každý měl svou rodinu, svou práci, své starosti.
„Ahoj, co se děje?“ ozvalo se na druhé straně.
David krátce vysvětlil situaci a dodal: „Jestli nemáš čas, v pohodě, zkusím odtahovku.“
„Kde přesně jsi?“ zeptal se Honza.
„Na staré silnici u lesa.“
„Počkej tam. Už jedu.“
David se podíval na displej telefonu. Baterie klesla na dvě procenta a pak obrazovka zčernala. Seděl u krajnice a upřímně ani nedoufal, že se něco stane. V dnešní době se každý omlouvá za nedostatek času.
Asi za dvacet minut se ale v dálce objevila známá světla. U krajnice zastavilo auto a z něj vystoupil Honza s lanem přes rameno a termoskou v ruce.
„Tak co, mechaniku,“ usmál se. „Vypadá to, že dneska tvou práci zachráníme společně.“
Odtáhli dodávku do servisu a pak spolu chvíli stáli u silnice, zatímco slunce pomalu vycházelo, Davida v kapse tížil vybitý telefon, ale vnitřně cítil nečekaný klid.
Pointa
Skutečný přítel se nepozná podle toho, jaké píše komentáře na sociální sítě nebo kolik dává „lajků“. Pozná se podle toho, kdo se v úterý brzy ráno sebere, hodí lano do kufru a přijede, když mu řeknete, že jste v úzkých.
Víte, komu byste dnes mohli zavolat, kdyby se vám zastavil svět? A vědí oni, že vy byste pro ně udělali totéž?
