Článek
Když se řekne Karel May, většina lidí si vybaví Vinnetoua, Old Shatterhanda, koně Ilčiho, medvědobijku a nekonečné prérie Divokého západu.
Jen málokdo si ale představí muže, který sedí u psacího stolu v německém Sasku a celý tento svět vytváří bez toho, aby ho kdy skutečně viděl.
May totiž Ameriku neznal z vlastních cest. Znal ji z knih, map, encyklopedií a vlastních představ.
A právě v tom spočívá jeden z nejpodivnějších příběhů světové literatury.
Nejdřív si vymýšlel život. Potom příběhy
Karel May se narodil roku 1842 v chudé rodině tkalce v saském Ernstthalu. Vystudoval učitelství a nějaký čas skutečně učil. Kariéra ale dlouho nevydržela.
Po aféře s kapesními hodinkami svého spolubydlícího přišel o povolení učit a postupně se dostal do série krádeží a podvodů. Celkem strávil ve vězení téměř osm let.
A jeho schopnost vymýšlet si identity byla pozoruhodná.
Když byl v roce 1870 zadržen v tehdejších Čechách, tvrdil například, že se jmenuje Albin Wadenbach a je majitelem plantáží na Martiniku. Policisté mu zprvu dokonce uvěřili. Teprve následná komunikace se saskými úřady odhalila, kdo ve skutečnosti je.
Za tento a další delikty nakonec dostal čtyři roky káznice ve Waldheimu.
Tam se jeho život začal obracet úplně jiným směrem.
Ve vězení ještě Vinnetou nebyl
Tady vzniká kolem Karla Maye jedna z nejrozšířenějších legend.
Často se vypráví, že právě ve vězení začal psát své slavné příběhy o Divokém západě.
Jenže tak jednoduché to není.
May byl z Waldheimu propuštěn v květnu 1874. Teprve potom začal pracovat jako redaktor a spisovatel. V roce 1875 se objevily jeho první významnější dobrodružné texty a právě tehdy se na scéně objevil také předchůdce pozdějšího Vinnetoua.
V povídce Old Firehand z roku 1875 už vystupuje Vinnetou jako náčelník Apačů.
Jenže pozor.
Nebyl ještě takový, jakého známe z pozdějších knih.
Původní Vinnetou byl mnohem drsnější. V rané verzi dokonce skalpuje nepřátele a kouří doutníky. Z udatného, téměř nadpozemsky ušlechtilého náčelníka, kterého známe z pozdějších příběhů, se stal až postupným vývojem.
Jinými slovy: Vinnetou, kterého známe, nebyl hotový od první stránky. Karel May si ho postupně vytvořil.
Největší podvod ale přišel až později
Mayovi začaly jeho příběhy vydělávat peníze a jeho sláva rostla.
Jenže nestačilo mu být slavným spisovatelem.
Začal kolem sebe vytvářet vlastní legendu.
Tvrdil, že je ve skutečnosti Old Shatterhand. A nebyla to jen metafora.
V dopise z roku 1897 napsal doslova, že je skutečně Old Shatterhandem nebo Karou ben Nemsím a že to, co vypráví, sám prožil.
May se dokonce nechával fotografovat v kostýmu svého hrdiny.
A aby byla iluze dokonalá, pořídil si i zbraně spojené s Old Shatterhandem. Jeho sbírka zahrnovala například slavnou medvědobijku a henryovku. Tyto předměty potom veřejnosti prezentoval společně se svou stylizovanou podobou dobrodruha.
Nebyla to tedy jen hra s fantazií.
May začal mazat hranici mezi sebou a vlastní literární postavou.
Dokonce si pojmenoval dům po svém hrdinovi
V Radebeulu si nechal svůj dům pojmenovat Villa Shatterhand.
Zlatý nápis na fasádě dával návštěvníkům jasně najevo, že tady žije slavný cestovatel a dobrodruh.
Jenže žádný Old Shatterhand samozřejmě neexistoval.
A jeho skutečný tvůrce se většinu života od amerických prérií nacházel tisíce kilometrů daleko.
Je na tom něco téměř komického.
Karel May vytvořil fiktivního muže, který měl být zkušeným cestovatelem, lovcem a znalcem Ameriky.
A potom začal svůj vlastní život zařizovat tak, aby vypadal jako život tohoto muže.
A pak konečně odjel do Ameriky
V roce 1908 se stalo něco, co působí skoro jako poslední kapitola románu.
Karel May se konečně vydal do Ameriky.
Bylo mu přes šedesát.
Jenže ani tehdy se nestalo to, co by člověk čekal.
May se nedostal do Texasu, Arizony ani do Nového Mexika. Nenavštívil slavné oblasti, které popisoval ve svých knihách. Jeho cesta vedla přes New York, Albany, Buffalo a k Niagarským vodopádům. Několik týdnů strávil také v Massachusetts.
Na skutečný Divoký západ se tedy nikdy nepodíval.
A přesto o něm napsal desítky příběhů.
Jeho znalosti pocházely především z četby geografických a etnologických děl, map a dalších dostupných pramenů.
To, co miliony čtenářů považovaly za autentické vzpomínky zkušeného cestovatele, bylo z velké části výsledkem obrovské představivosti a schopnosti pracovat s informacemi.
Jeho skutečný život byl skoro stejně neuvěřitelný jako jeho knihy
Na Mayově příběhu je možná nejzajímavější to, že jeho minulost a jeho literární hrdinové představují téměř dokonalý protiklad.
Skutečný May byl několikrát ve vězení.
Old Shatterhand byl dokonalý hrdina.
Skutečný May byl usvědčený podvodník.
Old Shatterhand byl čestný a spravedlivý.
Skutečný May se potýkal s vlastní minulostí.
Jeho literární hrdina působil, jako by nikdy neudělal chybu.
A přesto právě tento muž dokázal vytvořit příběhy, které přežily více než sto let.
Vinnetou byl dokonce jiný, než si ho pamatujeme
Možná největším překvapením je samotný vývoj Vinnetoua.
V prvních textech nebyl oním téměř svatým hrdinou, kterého později známe. Jeho charakter se postupně měnil a May z něj vytvořil stále ušlechtilejší postavu.
Nakonec z něj udělal symbol přátelství, cti, tolerance a míru.
A právě tady se celý Mayův příběh obrací naruby.
Muž, který měl za sebou krádeže, podvody a vězení, vytvořil jednoho z nejčistších hrdinů evropské dobrodružné literatury.
Možná si tím vytvořil svět, ve kterém chtěl sám žít.
Nakonec zůstaly knihy
Karel May zemřel 30. března 1912 v Radebeulu.
Jeho minulost nezmizela. Kritici i novináři se jí zabývali a kolem jeho osoby vznikaly spory a polemiky. Jeho literární sláva však přežila všechny skandály.
A tak po něm nezůstal příběh zločince, který se neúspěšně snažil stát hrdinou.
Zůstal po něm Vinnetou.
Postava, která nikdy nežila, ale pro několik generací čtenářů byla skutečnější než mnoho skutečných lidí.
A možná právě proto je Karel May dodnes tak fascinující.
Nevymyslel jen Divoký západ. Vymyslel si také vlastní život – a nakonec přesvědčil obrovskou část světa, že v něm opravdu žil.
Pokud vás příběh zaujal, další najdete na mém blogu: https://sofiepise.cz/category/cesky/historie/
Zdroje k článku
- Karl-May-Museum Radebeul – Biography & Works
Základní životopis: dětství, učitelská dráha, krádeže a podvody, téměř osm let ve vězení, začátek spisovatelské kariéry a vznik raného Vinnetoua. - Karl-May-Gesellschaft – chronologie 1875–1881
Potvrzuje, že se Vinnetou poprvé objevil v příběhu Old Firehand v říjnu 1875. - Karl-May-Gesellschaft – Winnetou
Velmi užitečný zdroj k vývoji postavy. Popisuje předchůdce Vinnetoua Inn-nu-woha a následný vývoj postavy v Old Firehand a dalších textech. - Karl-May-Gesellschaft – Inn-nu-woh
Potvrzuje, že Mayův text Inn-nu-woh, der Indianerhäuptling pochází z roku 1875 a že jeho přepracovaná verze vyšla roku 1878 už pod názvem Winnetou. - Karl-May-Gesellschaft – Old Firehand
Primární text původního Old Firehand z roku 1875/76. Hodí se jako zdroj přímo k tomu, jak Vinnetou v prvním textu skutečně vystupuje. - Mayovky na Internetu – český životopis Karla Maye
Tady je konkrétně uvedena epizoda z Valkeřic, kde se May vydával za Albina Wadenbacha, majitele plantáží na Martiniku, a následný trest ve Waldheimu v letech 1870–1874. - Karl-May-Verlag – Karl May in Amerika: Fantasie und Wirklichkeit
Výborný zdroj k jeho cestě do USA v roce 1908. Potvrzuje, že mu bylo 66 let, cesta trvala necelých šest týdnů a týkala se především východního pobřeží USA – tedy že se na skutečný Divoký západ nepodíval.
