Článek
No, začněme od začátku. Brzo jsem ovdověla a zůstala s dvěma malými dcerami, které jsem sama za pomocí mých rodičů vychovávala. Snažila jsem se jim dát co nejlepší výchovu, vzdělání, materiální zajištění a nahradit tak chybějícího otce.
Z dcer jsem měla až donedávna radost. Obě jsou moc šikovné, vystudovaly vysoké školy, od starší dcery, která jako malá byla ta hubatější, často v opozici, mám dvě nádherná vnoučátka.
Druhá mladší dcera vždycky byla moc hodná, nekonfliktní a docela brzo si našla přítele, ještě když studovala střední školu. Její přítel měl dost komplikované rodinné vztahy a tak zapadl do naší rodiny tak, že k němu cítím skoro mateřský cit. Spolu byli celých 17 let, po ukončení studií dcery na VŠ společně založili firmu, rekonstruovali byt a budovali firmu. Před rokem přišel šok. Dcera se s přítelem rozešla, okolnosti raději nebudu popisovat, ale mohu jen říci, že se dcera začala chovat jako Jakyll a Hyde. Vzhledem k jejímu chování jsem s ní přerušila kontakt a moc se trápila tím, jak se chová. Příčinou všeho je ta skutečnost, že si dcera začala poměr se ženatým o 17 let starším mužem, notabene manželem její bývalé spolupracovnice a kamarádky, který má nevalnou pověst proutníka a pijana.
Skoro po roce jsem s dcerou navázala kontakt, avšak jsem jí striktně oznámila, že v žádném případě nikdy nepřijmu jejího nového přítele, který si na stará kolena léčí mužské ego, je amorální.
Dcera se snažila o to, abychom tohoto „přítele“ přijali do rodiny, což v mém případě je zcela nemožné a proto dcera se mnou moc nekomunikuje.
Jsem člověkem, který celý život se snaží pro své okolí a nejbližší být pomocníkem, jsem velmi tolerantní, ale v tomto případě jsem snad poprvé dokázala říci velké NE!!!! Sice jsem asi ztratila dceru možná napořád kdo ví nebo jak tajně doufám, okouzlení starším pánem podnikatelem pomine, najde si k sobě jiného partnera a pak jí moc ráda přijmu s otevřenou náručí.
