Článek
Hana vešla do soudní síně s kabelkou přitisknutou k boku. Olga ji při předávání práce viděla jen tři dny. Tehdy na všechno odpovídala: Já si to radši napíšu.
Majitel firmy Roman Vacek jí přikývl. Hana se posadila na místo pro svědka a kabelku postavila mezi boty.
„Jakou práci ve firmě vykonáváte?“ vyzvala ji soudkyně Lucie.
„Jsem referentka obchodní podpory.“
Olga otevřela desky tak prudce, až jí list sklouzl na podlahu. Její advokátka ho zvedla.
„A co děláte během běžného dne?“
„Ráno otevřu objednávky. Rozdělím je mezi auta, zavolám řidičům, jestli platí časy. Když něco přibude, předělám trasu.“
Olga přestala rovnat papíry. Přesně takhle by svou práci popsala ona.
Nová pracovní náplň
Olga se domáhala určení neplatnosti výpovědi pro nadbytečnost. Ve firmě pracovala devět let. Vacek tvrdil, že po zavedení programu zrušil místo dispečerky a potřeboval člověka na získávání zákazníků. Hana podle něj obsadila jinou pozici.
„Paní žalobkyně zaměňuje drobné provozní úkony za celou pracovní náplň,“ řekl. „Objednávky už zpracovává systém.“
„Sám je rozdělí mezi auta?“ zeptala se Lucie.
„Má tu možnost.“
„Ptám se, jestli ji využíváte.“
„Postupně se to zavádí.“
Olga se naklonila k advokátce. „To říkal i v zimě.“
Vacek ji slyšel. „Kdybyste každou změnu nepovažovala za útok, mohli jsme být dál.“
„Potřebujeme popsat provedenou změnu,“ přerušila ho Lucie. „Vaše vzájemné hodnocení odložíme.“
Před sebou měla rozhodnutí firmy o zrušení místa, výpověď a obě pracovní náplně. Firma předložila také rozpisy, záznamy objednávek a korespondenci k přijetí Hany. Strany se s nimi seznámily před jednáním.
Lucie s Vackem prošla jejich pořadí. V březnu přijal Hanu s nástupem na poslední tři pracovní dny června. Potom podepsal rozhodnutí, podle kterého mělo místo dispečerky od července zaniknout díky automatizaci. Následovala Olgina výpověď. Koncem června předala práci a odešla.
V Hanině pracovní náplni stálo vyhledávání zákazníků, příprava nabídek a péče o obchodní vztahy.
„Kolik nabídek jste připravila?“ zeptala se Lucie.
Hana se podívala na Vacka. „Samostatně žádnou.“
„A vyhledávání zákazníků?“
„Na to jsem se zatím nedostala. Od sedmi chodí objednávky. V deset musím mít hotové rozvozy a pak řeším změny. Nabídky dělá pan Vacek.“
„Kdy jste se dozvěděla, že budete rozdělovat auta?“
„Už při přijetí. Dostala jsem to e-mailem.“
Lucie vzala list ze složky. Vacek zprávu poslal před rozhodnutím o zrušení místa. Hana měla od července převzít každodenní plánování rozvozů po Olze. Obchodní úkoly měly přicházet podle volné kapacity.
„Počítal jste už tehdy s tím, že provoz převezme ona?“
„Musel jsem mít jistotu, že auta vyjedou.“
„Ale vy jste nastoupila kvůli obchodu,“ obrátil se k Haně. „To vám snad bylo řečeno.“
„To ano. Jenže rozvozy dostaly přednost.“
Hana svírala lem rukávu. Olga přestávala vidět člověka, který se s Vackem předem domluvil proti ní.
Kdo rozděluje auta
Advokátka ukázala svědkyni záznam zářijové objednávky. Hana potvrdila své uživatelské jméno i změny: vložila dvě zastávky, přesunula zásilku k jinému řidiči a domluvila pozdější převzetí.
„To program nenavrhl?“ zeptala se Lucie.
„Ne. To jsem udělala já. Takových věcí je každý den několik.“
Vacek si sundal brýle. „Dřív se objednávky přepisovaly ručně. Teď přijdou přímo od zákazníka. To snad nějaká úspora je.“
„To nerozporujeme,“ řekla advokátka. „Ale přímý příjem objednávek běžel už před výpovědí mé klientky.“
Vacek potvrdil, že formulář fungoval od zimy. Automatické rozdělování vozidel však zůstávalo vypnuté.
„Neseděly nám návaznosti,“ vysvětlil. „Řidiči mají různá omezení, zákazníci mění časy. Muselo se to hlídat.“
Advokátka položila vedle zářijového rozpisu květnový. U stejných zákazníků se opakovaly stejné úkony. Jen místo Olgina jména bylo na novějším listu Hanino.
Vacek si oba přitáhl a řekl, že papír neukazuje všechno.
„Proto se ptáme i vás,“ odpověděla Lucie. „Jakou podstatnou část plánování po odchodu žalobkyně převzal program?“
Vacek položil rozpisy zpátky. „Pořád se to upravuje.“
Hana byla ve firmě čtvrtý měsíc. V záznamech dál plánovala běžný provoz. Nešlo jen o zásahy při poruše nebo mimořádné objednávky.
Olga popsala tři dny zaučování. Ukazovala Haně kontakty, řazení zastávek i postup při vrácené zásilce. Také jí Vacek napsal, aby předala kompletní denní provoz pro nepřerušené pokračování od července.
„Proč jsem měla předávat celou práci, když už neměla být potřeba?“
„Protože jste znala zákazníky,“ odpověděl Vacek.
„Takže potřebovali člověka, který bude dělat to, co já.“
Olga měla připravenou i větu o levnější náhradě. Říkala ji doma a bývalým kolegům. Když se však Lucie zeptala, zda zná Haninu mzdu, zavrtěla hlavou.
„To jsem si domyslela. Jinak jsem tomu nerozuměla.“
„Držme se tedy toho, co víme,“ řekla Lucie.
Vacek začal vysvětlovat, že Olga obtížně přijímala změny a hádala se s řidiči. Nový člověk firmě prospěl. Jeho zástupce k němu pootočil hlavu.
„Výpověď jste odůvodnil zrušením pracovního místa,“ připomněla Lucie. „Neřešíme, s kým se vám pracuje příjemněji.“
„Tak snad můžu firmu přizpůsobit tomu, co potřebuju.“
„Zjišťujeme, co jste skutečně změnil.“
Při závěrečných vyjádřeních Hana seděla v zadní lavici. Vacek trval na tom, že provozní výpomoc měla být přechodná. Březnové pokyny však počítaly s úplným převzetím plánování a červnové předání i další provoz tomu odpovídaly.
Lucie žalobě vyhověla a určila výpověď za neplatnou. V odůvodnění spojila pokyny k přijetí Hany s rozpisy, záznamy objednávek a předáním. Důkazy ukazovaly, že už před výpovědí Vacek připravoval převzetí Olginy práce novou zaměstnankyní. Následný provoz tento plán potvrdil. Tvrzený zánik práce v důsledku popsané automatizace doložen nebyl.
Olga držela desky zavřené. Celé léto si říkala, že chce jen prokázat, jak to bylo. Teď se jí vybavil také návrat do místnosti, kde by Vacek seděl za stejnými dveřmi.
Na chodbě Hana čekala u okna. Vacek kolem ní prošel se svým zástupcem a zamířil ke schodům.
„Já při nástupu nevěděla, proč odcházíte,“ řekla Hana Olze. „Řekl mi jen, že se mění provoz.“
„Nemusela jsi vědět, co ti neřekl.“
Hana přikývla. „Vyčítáš mi, že tam pořád pracuju?“
„Ne,“ odpověděla Olga. Na kávu ji ale nepozvala.
Když se Hana vydala za Vackem, zazvonil jí telefon. Ohlásila se názvem firmy, chvíli poslouchala a pak řekla, že rozvoz upraví, jakmile dorazí do kanceláře. Olga jí ustoupila z cesty.
