Článek
„Bez ní můžeš pracovat jinde. Já bez ní můžu zavřít,“ řekl Viktor.
Viděla jsem zaschlou hlínu u knoflíku jeho manžety. Dřív jsem mu ji před schůzkou se zákazníky odrolila. Teď jsem si přisunula kabelku k nohám.
„Proto mi ji nemůžeš nechat za zamčenými dveřmi.“
Soudkyně Lucie nás zastavila.
„Čí je pec, pane žalovaný?“
„Niny. To jsem nikdy nepopíral.“
„A proč jí ji nevydáte?“
„Protože jsme to rozjeli spolu.“
Pec jsem koupila za úspory ještě předtím, než Viktor pronajal bývalou opravnu. On měl prostor, já vybavení a několik zákaznic. Na jaře jsme začali pořádat sobotní keramiku. Nájem jsme platili napůl, příjmy dělili po odečtení nákladů.
Po poslední účastnici jsme zůstávali v dílně. Jedli jsme nad pracovním stolem a plánovali další termíny. Viktor chtěl vlastní značku. Já si chtěla ověřit, zda mě uživí keramika.
„Takže společné podnikání jste plánovala,“ řekla Lucie.
„Mluvili jsme o něm. Ale dohodli jsme se na zkoušce do konce srpna.“
Viktor se zasmál. „Na zkoušku jsme přece nemalovali celou dílnu.“
„Náklady na malování jste si rozdělili?“
„Ano.“
„Dluží vám z nich žalobkyně něco?“
„Ne. O peníze nejde.“
To jsem od něj slýchala od září. Kdykoli jsem nabídla termín odvozu, odpověděl stejně. Přitom jsem už měla zaplacenou zálohu na přepravu a domluvené místo v jiné dílně. Tam bych pracovala sama, bez sobotních kurzů.
„Nina lidem slibovala pokračování,“ řekl.
Vytáhl vytištěný příspěvek s naší fotografií. Stáli jsme před otevřenou pecí a já držela první povedenou mísu. Pod snímkem bylo napsáno, že se těšíme na další setkávání.
„To jste psala vy?“ zeptala se Lucie.
„Ano. V květnu.“
„A kdy jste oznámila, že končíte?“
„V červenci. Osobně a potom i zprávou.“
Lucie přečetla naši domluvu: do konce srpna dokončíme vypsané kurzy, vyúčtujeme náklady a pec si odvezu. Pod tím byla Viktorova odpověď, že je to škoda, ale rozumí.
Čekala jsem, že řekne, že tehdy nerozuměl všemu. Místo toho ukázal na jinou zprávu.
„Tady píše, že mi s dětmi ráda pomůže.“
Poslala jsem ji v červnu, když přišel s nápadem na podzimní kroužek. Odpověděla jsem, že pokud spolu zůstaneme, ráda připravím první lekci.
Lucie přečetla i začátek věty.
„Máte pozdější dohodu, že žalobkyně bude podzimní kurzy učit nebo že vám na ně ponechá pec?“
„Podepsanou nemáme.“
„Ani ústně jsme se tak nedomluvili,“ řekla jsem.
„Tvrdíte, že vám později výslovně přislíbila pokračování?“ obrátila se Lucie k Viktorovi.
„Výslovně ne. Měl jsem za to, že mě v tom nenechá.“
Potom se otočil ke mně. „Ty jsi neslyšela, co všechno jsem kvůli tomu zařizoval?“
Slyšela. Mluvil o tom celé léto. Když jsem řekla, že mě víc zajímají vlastní zakázky, nabídl mi další kurzy pro dospělé. Říkal, že mi tím pomůže. Já v tom viděla další soboty, které už nebudou moje.
Lucie se vrátila ke dni plánovaného odvozu.
Po několika marných pokusech jsme měli přijet poslední zářijové pondělí. Přepravce jsem zrušila ještě cestou. Viktor mi napsal, že mě do dílny nepustí. Pec vydá, až s ním odučím šest měsíců od října do března.
Zprávu nepopřel.
„Chtěl jsem, aby přijela a promluvila se mnou.“
„Přijela jsem,“ řekla jsem. „Mluvil jsi se mnou přes zavřené dveře.“
Viktor přeložil fotografii na polovinu.
Lucie mu uložila pec vydat. V odůvodnění oddělila naše vyrovnané společné náklady od mého vlastnictví. Domluva skončila v srpnu a další ponechání pece ani výuka dohodnuty nebyly. Viktorovy objednané kurzy na tom nic neměnily.
Při odvozu už byly dveře otevřené. Viktor stál stranou, zatímco dva pracovníci chystali pec k přepravě. Na zdi visely nové nízké police. Na jedné osychali hlinění ježci s příliš dlouhými bodlinami.
„Ty police jsem dělal sám,“ řekl.
Přejela jsem po hraně jedné z nich. Byla hladká, pečlivě obroušená.
„Jsou hezké.“
„Ve středu přijdou zase.“
Čekala jsem, že navrhne ještě jedinou lekci. Neřekl nic. Ani já jsem nenabídla, že zůstanu, než najde někoho jiného.
Pracovník se zeptal, které vypalovací desky patří k peci. Ukázala jsem mu je a pomohla mu zabalit první. Za zády jsem slyšela Viktora přerovnávat dětské výrobky. Než jsem vyšla za pracovníky, otočila jsem se. Držel jednoho ježka za podstavec a hledal mu místo mezi ostatními.
