Článek
Na fotografii měl Radim moje zahradnické rukavice. Byly mu malé a tehdy jsme se tomu smáli. Položila jsem snímek před sebe.
„Tady mu ten skleník nevadil.“
Lucie si fotografii prohlédla. „Žalobce svou pomoc nepopírá. Potřebujeme zjistit, na čí půdě skleník stojí a co jste si o jejím užívání dohodli.“
Radim žádal odstranění přesahu na jeho parcelu. Jenže zadní stěnu nešlo odříznout. Musela bych konstrukci celou rozebrat a sestavit jinde.
„Koupila jsem zahradu až k plotu,“ odpověděla jsem. „Pan Kříž mi ji tak ukázal. Radim věděl, co stavíme. Ozval se teprve, když jsem mu ji odmítla prodat.“
„Chtěl jsem ji pro dceru,“ řekl Radim. „To s hranicí nesouvisí.“
„Nabídku jsi mi dal v květnu. Geodet přišel v červnu.“
„Potřeboval jsem zjistit přesně, kudy hranice vede.“
Lucie obrátila plánek ke mně. Starý drátěný plot byl zakreslený přerušovaně. Hranice parcely vedla před ním, přes zadní část skleníku. Když mi ji geodet ukazoval na zahradě, čekala jsem, že Radim řekne, že už to stačí. Stál ale u svého ořešáku a nechal mě hádat se s cizím člověkem.
„Rozporujete výsledek vytyčení?“ zeptala se Lucie.
„Já nejsem geodet.“
„Ptám se, jestli máte jiný podklad pro polohu hranice.“
Ukázala jsem na fotografii. „Mám souseda, který mi tam pomáhal stavět.“
„K té pomoci se dostaneme. Nejdřív vaši kupní smlouvu.“
Vytáhla jsem ji z desek. Na první straně byla částka, kvůli které jsem prodala auto a začala jezdit do práce autobusem. Dál byla čísla parcel a výměra. Přílohu s plánem jsem při podpisu viděla. Přesto jsem si zahradu představovala tak, jak jsem ji prošla s panem Křížem: od branky podél rybízu, za kůlnou doprava a kolem plotu zpátky.
„Prodávající vám prodal tuto parcelu,“ řekla Lucie. „Sporný pruh je součástí sousední. Máte další listinu, podle které smíte užívat i ten?“
Zavrtěla jsem hlavou. Radim si posunul židli a já po něm vyjela.
„Proč jsi mi to neřekl, když jsme dávali střechu?“
„Věděl jsem, že Kříž ten kus užívá. Myslel jsem, že jste si řekli, jak to je.“
„A když jsi zjistil, že ne?“
„To jsem zjistil až letos.“
Lucie nás zastavila. „Oba jste předpokládali, co řekl někdo třetí. Ten člověk dnes přišel.“
Pan Kříž vešel s bundou přes ruku. Při prodeji působil vyšší. Tehdy mi ukazoval, kam svítí slunce ráno a kde se drží voda. Teď si složil bundu na kolena a potvrdil, že zahradu užíval až k plotu.
„Patřila vám celá plocha uvnitř?“ zeptala se soudkyně.
„Ne. Zadní kus mi půjčil Radimův otec. Na záhony. Plot tam byl starší, nechtěli jsme ho přesazovat.“
Slyšela jsem vrčení ventilace. Nejspíš běžela celou dobu.
„Vy jste věděl, že není váš?“
„Samozřejmě. Vždyť jsem ho nekupoval.“
„Ale mně jste řekl, že prodáváte všechno uvnitř plotu.“
Podíval se na Lucii. „Ukazoval jsem jí zahradu tak, jak jsem ji měl. Ve smlouvě je správná výměra.“
„Ptá se na vaše slova při prohlídce.“
„Možná jsem to tak řekl. Myslel jsem, že když tam bude dál zahrada, nic se nezmění.“
Chtěla jsem mu připomenout, jak označil místo za kůlnou za nejlepší pro skleník a radil mi přivést tam vodu. Místo toho jsem řekla jen: „Já za to zaplatila.“
Lucie se ho zeptala, jestli mi předal nějakou dohodu o vypůjčeném pruhu. Nepředal. Ani mi neřekl, že část uvnitř plotu patří sousedovi.
„Takže to udělal špatně on,“ řekla jsem. „A já mám bourat.“
„Váš vztah s prodávajícím dnes nerozhodujeme. Musíme dokončit spor s vlastníkem sousední parcely.“
Radim potvrdil, že po převzetí pozemku proti užívání nic neměl. Když jsem objednala skleník, přišel pomoct, protože synovi nedali volno v práci.
„Řekl jste žalované, jak dlouho tam skleník může zůstat?“ zeptala se Lucie.
„Ne. O délce jsme nemluvili.“
„O žádných podmínkách,“ doplnila jsem.
„To je pravda.“ Díval se na fotografii s rukavicemi.
„Mohl jsi mě zastavit dřív.“
„Mohl. Ale já ti to tehdy nechal užívat. Teď ten kus potřebuju zpátky.“
Lucie otevřela dopis ze spisu. Radim mi jej poslal po vytyčení. Oznámil, že další užívání už nechce dovolit, a požádal o uvolnění pruhu do konce srpna. Nabídl pomoc s přesunutím skleníku. Přiložená byla i moje odpověď: nic stěhovat nebudu, koupila jsem to až k plotu.
„Proč jste nenavrhla jiný termín?“
„Nechtěla jsem uznat, že je to jeho. A uvnitř jsem měla rajčata.“
Lucie se obrátila k Radimovi. „Tři roky jste ji nechal užívat půdu a pomáhal jí se stavbou. To nepřejdeme.“ Potom se podívala na mě. „Z čeho ale odvozujete oprávnění nechat tam skleník dál?“
Odkázala jsem znovu na jeho pomoc. Žádný příslib konkrétní doby jsem uvést neuměla. Ani jsem o svolení nežádala; myslela jsem, že stojím na svém.
Radim na další otázku přiznal, že po odmítnutí odkupu přestal chtít nechat pozemek v dosavadním stavu. Dcera by zahradu využila celou, kdežto on chtěl aspoň rozšířit prostor pod ořešákem.
„Takže to spolu souvisí,“ řekla jsem.
„Odmítnutí prodeje mohlo změnit jeho ochotu vám vycházet vstříc,“ odpověděla Lucie. „Tím ale ještě není doložené vaše právo užívat pruh bez časového omezení.“
Rozhodnutí mi uložilo odstranit přesah skleníku ze sousedovy parcely vymezené v podkladech k vytyčení. Lucie rozlišila vlastnictví a dosavadní svolení k užívání. Radimova pomoc dokazovala, že o stavbě věděl a souhlasil s ní. Neukázalo se však, že mi zaručil užívání na určitou dobu nebo trvale; další svolení výslovně odvolal a požádal o uvolnění. Kupní smlouva pruh nezahrnovala a pan Kříž mi další oprávnění nepředal. Na rozebrání a přesun mi soud ponechal čas. O penězích zaplacených prodávajícímu se nerozhodovalo.
Před budovou mě Radim došel. Nabídka za zahradu prý pořád platí a skleník bych při prodeji mohla nechat stát.
„Neprodám,“ odpověděla jsem a vydala se na zastávku.
Po doručení písemného rozhodnutí jsem se synem domluvila přesun, abychom jej stihli v uložené lhůtě. Přijel s akumulátorovým šroubovákem. Vybrali jsme květináče, sejmuli střechu a desky skládali na deku. U jedné mi ukázal promáčklinu.
„Ta už takhle byla?“
„Radimovi tehdy ujela ze štaflí. Chytil ji, než spadla.“
Syn ji položil na ostatní. Po konstrukci zůstal obdélník slehlé hlíny. Na své straně jsem přeměřila místo mezi kůlnou a rybízem. Skleník se tam vešel, ale musela jsem obětovat celý záhon. Syn držel konec metru a čekal.
Přestřihla jsem provázky označující řádky a vytáhla první kolík.
