Článek
Milana poznala na tanečním kurzu pro dospělé. Kamarádka ji přesvědčila, že nemusí sedět každý čtvrtek doma jen proto, že nemá partnera. Alena byla sedm let rozvedená. Syn žil v Plzni a ona pracovala v účtárně menší firmy. Měla přátele i vlastní program, jen se jí občas nechtělo vracet do prázdného bytu.
Milanovi bylo jedenašedesát. Po první hodině ji doprovodil k autu a příští týden už na ni čekal u vchodu. Pamatoval si, co mu říkala, a když zmínila, že má ráda výlety vlakem, poslal jí tip na trasu, kterou kdysi jel s dcerou.
Při jedné večeři se ho Alena zeptala, jak dlouho je rozvedený. Odpověděl, že skoro pět let. Děti má dospělé a se ženou prý vycházejí slušně, což Alena považovala za dobré znamení. S vlastním bývalým manželem dokázala mluvit sotva deset minut.
U mě mu to vyhovovalo
Začali spolu chodit v listopadu. Milan ji zval na večeře, občas koupil lístky do divadla a postupně u ní začal přespávat. Alena si po dlouhé době připadala přitažlivá. Když jí ráno v koupelně položil ruku na záda, než odešel do práce, těšila se z toho ještě cestou do kanceláře.
Vídali se hlavně u ní. Milan měl dům za městem a říkal, že v něm pořád něco opravuje. Jednou tam zajeli pro jeho bundu, ale dovnitř ji nevzal. Prý má všude rozložené věci a musel by se za to stydět. Alena ho nechtěla nutit. Sama první týdny schovávala sušák s prádlem pokaždé, když měl přijít.
Přes Vánoce měli být oba se svými dětmi. Na Silvestra byl Milan s ní. V lednu navrhl, že by mohli na jaře odjet na pár dní do lázní. Poprvé začala plánovat několik měsíců dopředu s někým dalším.
V obchodě ji představoval jako manželku
Pravdu zjistila od bývalé kolegyně. Potkaly se v únoru na kávě a Alena jí ukázala fotografii z tanečního večera. Kolegyně Milana poznala. Jeho žena pracovala ve stejné budově jako ona.
Alena řekla, že jsou přece rozvedení. Kolegyně se zarazila. Ještě před Vánoci je potkala při nákupu a Milan jí představoval Janu jako svou manželku.
Večer Milanovi zavolala. Nejdřív se zeptal, kdo jí to řekl. Pak přiznal, že rozvedený není. S Janou mají oddělené ložnice a už několik let spolu intimně nežijí. Zůstali v jednom domě, protože ho ani jeden nechtěl prodat. Dohodli se, že mohou mít jiné vztahy.
„Tak proč jsi mi řekl, že jsi rozvedený?“ zeptala se Alena.
Odpověděl, že se bál, že by s ním jinak ani nezašla na večeři. Chtěl jí to vysvětlit později, až ho lépe pozná.
Právě to Alenu rozzlobilo. Poznala ho dost na to, aby mu nechala kartáček v koupelně a řekla synovi, že někoho má. Jen jí přitom chyběla informace, podle které by se rozhodovala už na první večeři.
Milan se omluvil. Nabídl, že jí Jana jejich dohodu potvrdí. Alena nejdřív odmítla. Připadalo jí ponižující ověřovat si u cizí ženy, jestli s jejím mužem smí spát.
Jana mě nechtěla vyhnat
Po několika dnech ale souhlasila, aby Milan Janě předal její číslo. Stále doufala, že zjistí nějaké jednoduché vysvětlení. Jana zavolala v sobotu dopoledne. Mluvila klidně a hned řekla, že o Aleně ví.
Potvrdila oddělené ložnice i dohodu o dalších partnerech. Sama nikoho neměla a ani nikoho nehledala. Vyhovovalo jí, že s Milanem dál sdílejí náklady, starají se o zahradu a mohou navštěvovat děti bez složitého domlouvání.
„Mně nevadí, že je s vámi. Poslední měsíce je mnohem spokojenější,“ řekla.
Alena nevěděla, co na to odpovědět. Zeptala se, proč se nerozvedou. Jana vysvětlila, že žádnou změnu nepotřebuje. Dům funguje, Milan jí pomáhá a oba mají svůj klid. Potom dodala, že by byla ráda, kdyby Alena vztah nevzdávala jen kvůli ní.
Alena jí řekla, že jí Milan tvrdil, že je rozvedený. Na druhém konci bylo chvíli ticho. Jana odpověděla, že tohle nevěděla. Myslela si, že Alena o jejich uspořádání ví od začátku.
Jana nepůsobila jako protivnice. Přesto se Alena po hovoru cítila hůř než před ním. Měla pokračovat v něčem, co ostatním vyhovuje a na co se jí nikdo předem nezeptal.
Nechtěla jsem se k nikomu stěhovat
Milan přišel další den. Přinesl květiny a chtěl vědět, jestli je teď všechno jasnější. Alena řekla, že ano. To ale neznamenalo, že je jí to příjemnější.
Zeptala se, jak si představuje jejich další vztah. Milan odpověděl, že by mohl pokračovat stejně. Nemusí se skrývat, mohou jezdit na dovolené a ona přece také říkala, že si nechce hned někoho nastěhovat do bytu.
V tom měl pravdu. Alena společné bydlení nepožadovala. Začala pochybovat, jestli po něm nechce něco jen proto, že na to nebyla připravená.
Pak si ale vybavila jeho narozeniny. Připadaly na konec března a ona už se ptala, jestli spolu někam zajdou. Milan jí tehdy řekl, že přijedou děti. Teď zjistila, že oslavu připravuje Jana, přijdou také jejich přátelé a Alena pozvaná není.
Milan namítl, že děti o dohodě rodičů vědí, ale zatím ji nechtějí moc řešit. Nechtěl jim hned přivádět nového člověka.
Alena tomu rozuměla. Jen se zeptala, kdy by tedy mohla přijít. Milan odpověděl, že časem. Stejně mluvil o návštěvě domu, o představení dceři i o tom, proč jí pravdu neřekl dřív.
„A když přijdeš ke mně na narozeniny, mám synovi pořád říkat, že jsi rozvedený?“ zeptala se.
Milan řekl, že tohle po ní nechce. Alena se ho pak zeptala, jestli by Janě skutečně vyhovovalo, kdyby ona chtěla mít s Milanem jednou společný domov. Přiznal, že to spolu neprobírali. Takovou změnu neplánoval.
Rezervaci jsem zrušila
Alena mu neřekla, že se musí rozvést. Požádala ho, aby si odnesl věci a nechal jí několik dní. Milan byl zklamaný. Opakoval, že ji má rád a že jejich vztah může být stejně opravdový i bez společného bydlení.
Alena s tím dokázala souhlasit. Jen se o podobě jejich vztahu dozvěděla až poté, co v něm několik měsíců byla. Jeho omluvu slyšela. Důvěru z ní zpátky získat neuměla.
Na další taneční večer nešla. Kamarádce řekla, že potřebuje přestávku, a synovi při telefonátu přiznala, že se s Milanem nejspíš přestanou vídat. Nevyptával se na podrobnosti. Jen jí připomněl, že k nim může na víkend přijet.
S Milanem se sešla ještě jednou v kavárně. Řekla mu, že takhle pokračovat nechce. Přál si, aby tomu dala čas. Tentokrát mu odpověděla, že už nechce čekat na další vysvětlení. Vrátila mu knihu, kterou si od něj půjčila, a odešla.
Večer otevřela potvrzení rezervace lázeňského pobytu. Do posledního dne ji mohla zrušit bez poplatku. Několikrát si přečetla jejich jména v kolonce pro hosty. Potom zavolala na recepci.
Když se jí žena zeptala, jestli chce místo toho rezervovat jiný termín, Alena řekla, že ne. Na březen se zatím domluvila jen se synem.
