Hlavní obsah
Příběhy

Dodávku jsme si koupili, abychom mohli mít sex v soukromí. Manžel ale naše útočiště začal pronajímat

Foto: SpicyKája / AL Gemini

Iveta chtěla místo, kde bude moct s manželem spát bez poslouchání kroků za dveřmi. První noc v dodávce byla přesně taková. Pak Radek zjistil, kolik za jejich postel zaplatí cizí lidé.

Článek

Iveta žila s Radkem šestadvacet let v bytě v Pardubicích. Bylo jí jednapadesát, pracovala v zákaznickém oddělení velkoobchodu a manžel vedl malý autoservis. Když se k nim po rozchodu vrátil dospělý syn, nabídli mu bývalý pokoj bez velkého přemýšlení. Jenže nyní pracoval z domova, po večerech chodil vařit a někdy ve dvě ráno ještě mluvil přes sluchátka. Iveta mu návrat nevyčítala. Vadilo jí, že s Radkem začali žít jako rodiče na pohotovosti. Pokaždé, když ji manžel přitáhl k sobě, poslouchala chodbu. Jednou jeho ruku odstrčila jen proto, že v kuchyni cvakla mikrovlnka. Radek se otočil a ona pak dlouho ležela vzhůru, naštvaná také sama na sebe.

Obytnou dodávku našli začátkem října v inzerátu. Nebyla nová ani prostorná, ale měla topení, úzkou kuchyňku a postel, na kterou si při prohlídce oba sedli. Radek položil dlaň Ivetě na koleno a ona mu ji přidržela, přestože prodávající stál hned venku. Ten večer doma počítali úspory. Koupě jim ukrojila většinu rezervy, oba však vydělávali a opravy by Radek zčásti zvládl sám. Iveta řekla přímo, že nechce další rodinný projekt. Chce s ním odjíždět, zavřít dveře a nemuset se oblékat pokaždé, když si jde pro vodu. „Takže drahá ložnice,“ poznamenal. „Konečně jsi pochopil zadání,“ odpověděla a pod stolem se bosou nohou dotkla jeho kotníku.

První sobotu zaparkovali v otevřeném kempu u přehrady. Venku mrholilo a z vedlejšího stání brzy odjeli poslední sousedé. Iveta odložila svetr, rozpustila si vlasy a všimla si, že Radek přestal hledat otvírák. Takhle se na ni doma dlouho nedíval, bez televize za jejími zády a bez otázky, co bude zítra k obědu. Když procházela kolem něj, zachytil ji za pas. „Tady budeš muset šeptat taky,“ řekl. Iveta se k němu přitiskla a odpověděla, že šeptání jí nevadí, pokud přitom nemusí předstírat spánek. Políbil ji ještě před zatažením rolet. Ráno pili kávu pod jednou dekou a ona se ho ptala, kdy pojedou znovu. Nejdřív ji místo odpovědi políbil na rameno.

O několik dní později Radek oznámil, že dodávku na víkend půjčí zákazníkovi ze servisu. Nabídnutá částka Ivetu překvapila. Souhlasila, protože sami měli rodinnou oslavu a peníze po nákupu chyběly. Vyprala povlečení, koupila chránič matrace a vytřela podlahu. Radek založil sdílený kalendář, aby věděli, kdy je auto pryč, a večer jí ukázal přijatou platbu. Uznala, že to nebylo špatné. Pak přibyla další rezervace a po ní třetí. Fotografie jejich postele už visela na internetu mezi snímky kuchyňky a úložných prostor. Iveta se o inzerátu dozvěděla, když jí manžel přeposlal dotaz, zda by mohla v pátek předat klíče. Cenu i volné termíny stanovil sám.

Zpočátku jí připadalo trapné žárlit na vlastní auto. Jenže při každém převlékání postele myslela na první ráno u přehrady a na to, jak teď jejich deku skládá do skříně, aby ji někdo nepolil. Radek mluvil o návratnosti, ona si začala připadat jako uklízečka, která si navíc zaplatila půl provozovny. Na druhý listopadový víkend měli slíbenou cestu do jižních Čech. Iveta si kvůli ní vyměnila páteční směnu a koupila si novou noční košili, kterou mu při žehlení nechala schválně zahlédnout. Přistoupil k ní zezadu a odhrnul jí vlasy z krku. Chvíli mu dovolila, aby ji líbal, potom se otočila. „Tak mi hlavně řekni, že v pátek opravdu jedeme.“ Radek pustil látku z prstů.

Přijal totiž čtyřdenní pronájem. Muž měl zaplacenou zálohu a vyzvednutí domluvené na čtvrtek. Radek jí vysvětloval, že tak dlouhá rezervace se neodmítá a oni mohou odjet jindy. „Když odejde doma kotel, nezbude nám ani na nový,“ dodal. Iveta stála u prkna s košilí v ruce. „Já se na tebe těším a ty mi počítáš neobsazené noci.“ Navrhl, že si večer zamknou ložnici. Právě to ji rozčílilo nejvíc. Zamknout mohli od začátku; ona chtěla pryč od opatrných doteků mezi prací a nákupem. „Na sex přece nepotřebujeme výhled na vodu,“ řekl. „Ty zřejmě potřebuješ hlavně potvrzení platby.“ Večer šel spát dřív. Iveta zůstala v kuchyni, kde syn ohříval večeři, a neměla chuť mu vysvětlovat, proč pláče.

Druhý den ve sdíleném kalendáři označila jejich víkend jako soukromou cestu. Dobře věděla, že zákazník už zaplatil, a právě proto to udělala. Radkovi do telefonu řekla, že klíče nepředá a cizí povlečení už prát nebude. Přijel domů a chtěl její sadu klíčů; svou nechal v servisu. Hodila je na stůl. „O klíče nejde. S dalším pronájmem našeho auta nesouhlasím. Chci, abys ho zrušil.“ Radek namítl, že zákazníkovi už všechno slíbil. Připomněla mu, že cestu slíbil i jí. Vyčetl jí drahou hračku, ona jemu půjčovnu s bezplatnou obsluhou. Pak dlouho mlčel. „Dobře. Zruším to. Ale na ten výlet se mnou nepočítej.“ Z předsíně zavolal zákazníkovi a vrátil zálohu. Iveta seděla u stolu vedle klíčů. Pronájem překazila, jenže společnou cestu už mu nabídnout nedokázala.

Následující dny si předávali účtenky a návrhy, kdo bude auto uklízet. Iveta odmítala rozpis směn, Radek odmítal nechat dodávku stát kvůli dvěma nocím za měsíc. Ani jeden už nechtěl nabízet něco první. Nakonec se shodli na prodeji, mnohem snáz než na jediném společném víkendu. Zájemce si auto odvezl uprostřed listopadu. Prodali ho levněji, než koupili, a rozdíl nesli napůl. Při vyklízení našla Iveta za sedadlem balíček kávy od přehrady. Vysypala ho do domácí dózy; byl by nesmysl vyhazovat i kávu. Radek zatím venku vysvětloval novému majiteli ovládání topení. Poslouchala jeho klidný hlas a přistihla se, že jí chybí muž, který jí tehdy pod dekou zahříval ruce, přestože stál jen pár metrů od ní.

Z vrácených peněz si zamluvila na sobotu pokoj v malém hotelu za městem. Tentokrát nic neskrývala ani nečekala na správnou náladu. Ukázala Radkovi rezervaci a řekla mu, že ho tam chce. Ne na procházku, ne řešit auto. Chce s ním být celou noc a ráno nikam nespěchat. Díval se na cenu a potom na ni. „Tohle je dost drahá provokace.“ Iveta přiznala, že ho tím chce také přimět, aby konečně přišel s něčím jiným než s výpočtem. Odmítl. V sobotu přesto odjela, trochu z trucu a trochu proto, že už nechtěla zrušit další noc, na kterou se těšila. Na recepci řekla, že přijela sama. Večer dostala zprávu, zda se vrátí na nedělní oběd. Odpověděla, že ano. V široké posteli pak dlouho ležela na boku, zády k prázdné polovině. Radkovu ruku na svém pasu by poznala i ze spánku.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz