Článek
Nela žila s Davidem jedenáct let. Měli pronajatý byt v Pardubicích, oba pracovali a poslední dobou spolu nejvíc mluvili při vybírání nákupu. Večer si každý pustil něco jiného. Když se ho v posteli dotkla, někdy ji vzal za ruku, jindy zamumlal, že ráno vstává. Neodmítal ji pokaždé. Pro Nelu ale začalo být horší čekání, zda se vůbec něco stane, než samotné odmítnutí.
Vedle práce v administrativě vedla malý účet s tipy na víkendové pobyty. Většinu fotografií pořizovala sama, David se občas objevil u snídaně nebo zády na cestě lesem. Když jí začátkem listopadu nabídl menší penzion na Vysočině dvě noci a odměnu za fotografie a tři krátká partnerská videa, ukázala mu nabídku hned večer.
Termín vycházel na jejich výročí.
Před kamerou už ji objímat nechtěl
David si přečetl zadání na jejím telefonu. Majitelka chtěla příjezd páru, společnou snídani a večerní posezení u krbu. Nic náročného, říkala Nela. Jenže on se zastavil právě u posledního bodu. Zeptal se, jestli má zase poslouchat, kam položit ruku a kdy se na ni podívat.
„Řekl mi, že chce jet se mnou, ne účinkovat v reklamě na naše manželství. Přišlo mi to zbytečně jedovaté. V jiných videích mu nevadilo sníst zadarmo večeři,“ připomínala si Nela.
Nakonec souhlasil s pobytem, pokud nebude muset nic předstírat. Nela mu slíbila jen snídani, pokoj a pár záběrů cestou. Majitelce napsala, že David nechce hrát romantické scénky. Dohodly se na klidnější podobě videí bez polibků a objímání.
Tím měla být věc vyřízená.
Nelu však mrzelo, jak snadno se Davidovi ulevilo. Sama si představovala dva večery bez prádla na sušáku a bez televize. Koupila si nové šaty, o kterých mu neřekla. Chtěla, aby se na ni zase jednou díval déle než přes okraj notebooku.
Překvapení připravila bez něj
Do penzionu přijeli v pátek odpoledne. David odnesl tašky, zatímco Nela pořídila vstupní záběry prázdného pokoje. Později šli na krátkou procházku a on ji cestou sám chytil za ruku. Nevytáhla telefon. Ten okamžik ji povzbudil víc než cokoli, co si předem nachystala.
U večeře spolu mluvili skoro hodinu. David vzpomínal na jejich první dovolenou, při které jim tři dny pršelo. Když se Nela zasmála, přitáhl si její židli blíž. Napadlo ji, že stačilo odjet. Že doma možná jen oba zpohodlněli.
Potom se zeptala, jestli by druhý den u krbu nezvládli něco trochu osobnějšího. Třeba pár vět k výročí. David odložil příbor a připomněl jí jejich domluvu.
„Takže snídani se mnou ještě zvládneš, ale říct, že mě máš rád, už je práce?“ vyjela na něj.
Odpověděl, že právě teď s ní sedí u večeře a má ji rád i bez záznamu. Nela už ale slyšela hlavně to odmítnutí. Do pokoje se vrátili mlčky. Nové šaty nechala viset ve skříni a v koupelně si déle, než bylo potřeba, odličovala obličej.
Ráno se David choval normálně. Nela mu to skoro vyčítala. Zatímco odešel pro kávu, napsala majitelce, zda by jim večer mohla nechat připravený menší stolek u krbu. Má pro manžela překvapení k výročí. O natáčení se nezmínila.
Na telefonu si pak sepsala dvě krátká obnovení manželského slibu. Svoje i jeho. David měl říct, že by si ji vybral znovu a že nechce, aby se z nich stali jen spolubydlící. Přesně to potřebovala slyšet. Odpoledne, když si šel lehnout, přepsala každému jeho část na samostatný list papíru.
Připravená slova zůstala na papíře
V sobotu večer si Nela oblékla nové šaty a řekla Davidovi, ať přijde za deset minut dolů. U krbu byly dvě skleničky, svíčka a malé vázy, které tam postavila majitelka. Nela upevnila telefon do stativu vedle křesla. Záběr zkontrolovala nejdřív na sobě.
David se při příchodu usmál. Pochválil jí šaty a sáhl po její ruce. Teprve potom uviděl telefon a dva složené papíry na stolku.
„Co je tohle?“ zeptal se.
Nela mu vysvětlila, že si můžou po letech něco hezkého slíbit. Nemusí to být přesně podle papíru. Jen kdyby nevěděl, co říct. Telefon už nahrával; chtěla zachytit i jeho překvapení.
David si přečetl první řádek. Potom položil papír zpátky vedle skleničky a zeptal se, jestli budou potřebovat druhý pokus, když se dostatečně nedojme. Nela se ohlédla ke dveřím. Majitelka už odešla, ale z vedlejší místnosti bylo slyšet cinkání příborů.
„Nemohl jsi mi jednou udělat radost?“ řekla tiše. Ještě pořád doufala, že si sedne a nechá ji začít.
„Svoje vyznání už máš napsané taky. Tak si můžeš přečíst obě.“
Natáčení vypnula.
Nejhorší pro ni nebylo, že připravená slova neřekl. Díval se na ni jako na člověka, před kterým si musí dávat pozor. Když mu vytkla, že ji nechává měsíce doprošovat o obyčejnou blízkost, odpověděl, že ho nemůže přimět, aby chtěl pokaždé totéž co ona. Ani pomocí svíček, ani pomocí publika.
„Já vím, že to bylo nachystané. Ale nechtěla jsem jen hezké video. Kdyby mě tam objal, možná bych mu konečně uvěřila, že se mu ještě líbím,“ připouštěla Nela. Část záznamu přitom opravdu zamýšlela nabídnout penzionu. Přála si obojí a před Davidem mluvila pokaždé jen o té výhodnější polovině.
Ráno odjel bez ní
Ještě večer vyhledala majitelku. Řekla jí, že partnerská videa nedodá a pobyt zaplatí. Žena se nepokoušela zjišťovat proč. Dohodly se, že původní spolupráci zruší včetně odměny. Za fotografie pokojů, které už Nela částečně pořídila a ráno dokončí, jí majitelka odečte menší část ceny ubytování. Zbytek pobytu Nela uhradí.
David mezitím sbalil většinu svých věcí. Oznámil jí, že ráno pojede autobusem na vlak, protože další den už tam trávit nechce. Nela měla chuť připomenout, že auto je její a že celý pobyt zařizovala ona. Místo toho se zeptala, zda nechce počkat, až dokončí fotografie.
Nechtěl.
V neděli ho slyšela vstávat i zapínat tašku. Když odcházel, otevřela oči, ale nenabídla mu odvoz. Později s majitelkou připravily pokoj na fotografování. Nela odnesla z koupelny jejich věci, žena přinesla čisté povlečení. Při pohledu přes telefon pak už nic nenaznačovalo, že tam spolu strávili dvě noci.
Doma si s Davidem zatím neřekli, jestli spolu zůstanou. Nela odevzdala dohodnuté fotografie a doplatek za pobyt uhradila ze svého. David jí na polovinu přispět odmítl. Prý si víkend s obnovením slibu neobjednal.
Ve skříni jí zůstaly nové šaty. Při vybalování chtěla Davidovi říct, že si ani nevšiml, jak moc se kvůli němu snažila. Pak si vzpomněla, že jí je pochválil hned, když vešel. Ještě než uviděl stativ. Právě tu chvíli na videu neměla.
