Článek
Po rozvodu jsem dva roky o žádném vztahu nechtěla slyšet. Pak mi kamarádka založila profil na seznamce a já poznala Michala. Bylo mu šestačtyřicet, bydlel půl hodiny od nás a měl střídavou péči o dceru. Žádný dobrodruh, což mi vyhovovalo. Jen jsem nečekala, že se kvůli němu začnu těšit na večery, kdy bude můj syn u svého táty.
Zase jsem se cítila přitažlivá
Zpočátku jsme si psali o práci a dětech. Michal si pamatoval, kdy mě čeká nepříjemná porada, a večer se zeptal, jak dopadla. Když jsem mu poslala fotku ze svatby kolegyně, nepochválil jen šaty. Napsal, že by rád věděl, co mě tak rozesmálo, a jednou by chtěl být důvodem on.
Četla jsem si tu zprávu několikrát. Brzy jsme si psali do půlnoci a já mu přiznala i to, že se po rozvodu stydím svléknout před někým novým. Nezlehčoval to. Odpověděl, že se nemusím nikam hnát a že by mu zatím stačilo být se mnou. Když pak napsal, že by mě nejradši políbil, přála jsem si to taky.
Na schůzce jsem všechno táhla já
Poprvé jsme se sešli v kavárně. Michal vypadal jako na fotkách, přinesl mi malou kytičku a byl očividně nervózní. Jenže kdykoli jsem navázala na něco z našich zpráv, usmál se a změnil téma. Hodinu jsme mluvili hlavně o jeho práci a problémech s parkováním před domem.
Domů jsem odjížděla zklamaná. Ještě večer mi ale napsal, že na mě pořád myslí a na schůzce nedokázal říct ani polovinu toho, co chtěl. Uvěřila jsem mu. Sama jsem přece také nebyla úplně uvolněná. Druhá schůzka byla lepší a na konci třetí mě u auta políbil. Byl to trochu nejistý polibek, ale příjemný. Říkala jsem si, že zbytečně hledám problém.
Jenže rozdíl nezmizel. Ve zprávách se zajímal, jak se cítím, při setkání často jen přikývl. Když jsem mu vyprávěla o hádce se synem, řekl, že puberta je těžká, a začal mluvit o své dceři. Večer mi potom přišla dlouhá, laskavá zpráva. Zase jsem si říkala, že se prostě umí líp vyjádřit písemně.
Pozvala jsem ho k sobě
Po šesti týdnech jsem ho pozvala na večeři. Syn byl u otce a já celý den uklízela, přestože jsem tvrdila kamarádce, že o nic nejde. Michal předem napsal, že by mě chtěl konečně držet v náručí bez koukání na hodinky. Koupila jsem víno a při oblékání se přistihla, že vybírám i prádlo.
Odpoledne se zeptal, co má přinést. Odpověděla jsem, že nic, jen ať dorazí. Za chvíli přišla další zpráva: „Odpověz přirozeně, přidej nenápadný flirt. Je jí 43, po rozvodu, bojí se intimity. Ať cítí, že na ni netlačím, ale těším se i na fyzickou blízkost.“
Nejdřív jsem tomu nerozuměla. Pak zprávu smazal. Napsala jsem mu, co to mělo znamenat. Chvíli nic. Nakonec zavolal a přiznal, že si nechává pomáhat umělou inteligencí. Prý jen s formulacemi, protože mu psaní nikdy nešlo.
Nebylo to jen pár upravených vět
Požádala jsem ho, ať přesto přijede. Nechtěla jsem další vysvětlení po telefonu. Večeře zůstala na sporáku a seděli jsme proti sobě v kuchyni. Zeptala jsem se, od kdy to dělá. „Od začátku,“ řekl. „Ale ty věci jsem myslel vážně. Jen bych je neuměl takhle napsat.“
Chtěla jsem vědět, co do té aplikace vkládal. Přiznal, že kopíroval i moje zprávy, aby odpovědi navazovaly. Tedy i to, co jsem mu napsala o svém těle a o manželovi, který se mě poslední dva roky před rozvodem skoro nedotkl. Seděla jsem tam a styděla se znovu, tentokrát za něco úplně jiného.
„Takže sis nečetl, co ti píšu, abys mi odpověděl, ale abys to někam vložil?“ zeptala jsem se. Michal se bránil, že četl všechno a opravdu mě má rád. Věřila jsem, že se mu líbím. Jen jsem najednou nevěděla, které z těch důvěrných vět byly jeho. Ani co by mi řekl, kdyby neměl čas si odpověď připravit.
Chtěla jsem slyšet jeho
Pokusil se mě vzít za ruku. Uhnula jsem a on ji nechal na stole. „Bál jsem se, že tě jinak nezaujmu,“ řekl. Byla to obyčejná věta, žádné krásné vyznání. Poprvé za celý večer jsem měla pocit, že mluví přímo ke mně. Mrzelo mě, že mi to neřekl dřív.
Požádala jsem ho, aby odešel. Ne proto, že neuměl psát hezké zprávy. Potřebovala jsem si srovnat, jestli s ním vůbec chci pokračovat. Druhý den napsal jen: „Mrzí mě to. Můžeme se projít?“ Telefon jsem odložila. Večer jsem zprávu otevřela znovu. Tentokrát jsem si ji nečetla proto, abych si prodloužila příjemný pocit. Přemýšlela jsem, jestli mu věřím.
