Článek
Martina poprvé požádala o byt v červenci. Její manžel odjížděl pravidelně za nemocným otcem, ona měla chodit s Andreou na cvičení. Ve skutečnosti se scházela s Danielem, obchodním zástupcem, který bydlel za městem s partnerkou. V autech už je to nebavilo a hotel jim připadal jako zbytečné přiznání, že mají poměr.
Andrea tu poslední poznámku považovala za směšnou. Přesto nabídla úterý, kdy sama chodila na lekci pilates. Bylo jí sedmačtyřicet, pracovala v zákaznickém oddělení dopravní firmy a po rozvodu žila sama. Martina byla jedna z mála lidí, kterým mohla večer zavolat bez vysvětlování, proč vlastně volá.
Domluvily se na dvou hodinách a jednom náhradním svazku klíčů. Martina slíbila, že ho druhý den vrátí. Andrea před odchodem uklidila koupelnu, schovala prádlo ze sušáku a nechala na lince dvě sklenice. Cestou na cvičení ji napadlo, že kvůli návštěvě samotné Martiny nikdy tak pečlivě neuklízí.
Když se vrátila, byt byl vyvětraný a v lednici stálo víno. Martina napsala poděkování a připojila fotografii dvou hrnků na Andreině stole. Andrea si obrázek zvětšila. Na okraji byl vidět mužský rukáv. Připadalo jí zvláštní, že u jejího stolu seděl někdo, kdo se k ní nikdy neposadil.
Muž, který vracel klíče
Ve středu zazvonil Daniel. Martina nemohla odejít z práce, a tak ho poslala cestou na schůzku. Andrea ho znala jen z fotografií a čekala rychlé předání ve dveřích. On se však zeptal, jestli ji nezdržuje, a pochválil vůni kávy. Nechala ho vstoupit, přestože už měla obuté boty.
Byl o několik let mladší než ona a uměl se dívat tak, že se Andrea přistihla při narovnávání zad. Když mu řekla, že kávovar občas teče, odpověděl, že se na něj příště podívá. Potom dodal: „Jestli mě sem ještě pustíte.“ Andrea mu nabídla tykání a do práce přišla o čtvrt hodiny později.
Martina se jeho návštěvě smála. Daniel prý takhle mluví i s paní na čerpací stanici. Andrea řekla, že ji to napadlo, a změnila téma. Chtěla vědět, jak se seznámili a kdo napsal první. O manželovi teď Martina mluvila stručně, ale Danielovy věty si pamatovala téměř doslova.
Z jednoho úterý se stala další. Andrea postupně znala jejich hádky, smíření i Danielovy výmluvy. Někdy s Martinou rozebírala jeho zprávu celou cestu z práce. Bylo příjemné mít na něco názor, který někdo okamžitě potřeboval. Vlastní rozvod už vyprávěla tolikrát, že jí lidé zpravidla radili dívat se dopředu.
Večery, které nebyly volné
Koncem srpna poznala Petra. Rozvedený technik měl dospělého syna, vlastní podnájem a poněkud neobratný způsob seznamování. Po první večeři se zeptal, zda ji může znovu pozvat, místo aby prohlásil, že se někdy ozve. Andrea souhlasila. Vedle něj nemusela předstírat, že má seznamování v malíčku.
Petr měl čas hlavně v úterý a o víkendech. Úterní pozvání Andrea odmítala. Tvrdila, že pomáhá matce s nákupy a potom spolu večeří. Matka ve skutečnosti nakupovala sama a po osmé už návštěvy nechtěla. Andrea si říkala, že přece nemůže novému muži hned vykládat cizí manželské tajemství.
Když se Martina jednou zdržela, Andrea po cvičení ještě hodinu seděla v kavárně. Petr jí nabídl, že za ní přijede. Odmítla ho s tím, že matka není ve své kůži. Potom zavolal Martinin manžel a zeptal se, jestli jsou ženy ještě spolu. Andrea bez zaváhání řekla, že právě dopíjejí čaj.
Martina jí za alibi děkovala a Daniel příště přinesl pečivo. Opravil i uvolněnou hadičku u kávovaru. Andrea mu přidržovala baterku v telefonu a poslouchala jeho poznámky o tom, že za takovou péči bude muset začít platit nájem. Nedotkl se jí. Přesto na tu návštěvu myslela večer, když se jí Petr ptal, jaký měla den.
V září už náhradní klíče zůstávaly u Martiny. Andrea přizpůsobila večeře, nákupy i jednu pracovní schůzku tomu, aby byl byt v úterý prázdný. Když Martina navrhla, že vynechají týden, protože Daniel nemůže, Andrea jí sama nabídla čtvrtek. S Petrem pak zrušila kino kvůli údajnému přesčasu.
Když našli jiné místo
Na začátku října Martina oznámila, že už byt potřebovat nebudou. Daniel objevil malý penzion poblíž své pracovní trasy. Měli se tam scházet i přes noc, což oba doma vysvětlí prací. Andrea se nejprve zeptala na cenu. Byla nižší, než čekala, a Martina ji vyslovila s úlevou, která Andreu podráždila.
„Takže u mě vám něco vadilo?“ zeptala se. Martina nechápala. Vždyť jim celé měsíce pomáhala, právě proto už ji nechtějí vyhánět z domova. Andrea namítla, že ji nikdo nevyháněl. Na cvičení by přece chodila stejně. Martina jí připomněla minulý čtvrtek a Andrea odpověděla, že kvůli tomu nemusí hned hledat penzion.
Pak se zeptala, jestli se bude Daniel dál zastavovat kvůli kávovaru. Martina se přestala usmívat. Hadička držela a další oprava nebyla potřeba. Andrea rychle dodala, že nemyslí jen přístroj. Mohli by někdy přijít oba, dát si víno a nemuset pořád řešit, kdy už mají odejít.
Martina řekla, že se někdy domluví. Další úterý však neposlala ani zprávu. Andrea přišla ze cvičení rovnou domů a našla byt přesně takový, jaký ho opustila. Zavolala jí. Martina hovor přijala až napodruhé a v pozadí byl slyšet Daniel. Andrea se zeptala, jestli neruší, a potom musela vyslechnout zdvořilé rozloučení.
Laskavost s podmínkou
Ve středu se sešly na obědě. Andrea řekla, že ji Martina odsunula. Po tom všem snad měla právo čekat aspoň obyčejný zájem. Martina připustila, že se poslední dobou bavily hlavně o Danielovi, a navrhla páteční večeři jen ve dvou. Andrea se zeptala, proč tedy nemohou dál chodit k ní.
„Protože nechceme,“ odpověděla Martina. „Myslela jsem, že tohle rozhodujeme my.“ Andrea začala skládat papírový ubrousek. Řekla, že pokud už k ní chodit nebudou, nemají čekat ani další alibi. Až se manžel příště zeptá, poví mu, na co její byt potřebovali. Martina odložila příbor. „Ty mi vyhrožuješ?“
Andrea to odmítla. Jen už nechce být dobrá na lhaní a jinak zbytečná. Pak dodala, že v úterý bude na cvičení jako vždycky a klíče Martina pořád má. Mohly by přece pokračovat v tom, co fungovalo. Martina požádala o účet. Svou část zaplatila, páteční večeři už nezmínila.
Dva dny si nenapsaly. V pátek přišla krátká zpráva, že Martina přinese klíče v sobotu dopoledne. Andrea odpověděla, že bude doma. Mrzelo ji, že se nezmínila o Danielovi. Večer koupila suroviny na oběd pro Petra, kterého pozvala na celý víkend. Chtěla mít po týdnu něco příjemného.
Klíče na kuchyňském stole
Martina přišla, když Petr krájel zeleninu. Znali se z jednoho společného posezení. Pozdravila ho, ale do kuchyně za ním nešla. V předsíni požádala Andreu, zda spolu mohou mluvit o samotě. Andrea se natáhla pro její kabát. „Nemusíme šeptat. Petr ví, že si říkáme všechno.“ Martina si kabát nechala.
Položila klíče na kuchyňský stůl a řekla, že poměr přiznala manželovi. Bylo to doma zlé. O Andreině bytě mu zatím nevyprávěla, ale další alibi už potřebovat nebude. Andrea se podívala na Petra a zkusila Martinu přerušit nabídkou kávy. Ta zavrtěla hlavou. „Nebudu ti posílat Daniela, abys mi potom nemusela vyhrožovat.“
Petr přestal krájet. Andrea řekla, že tohle je překroucené. Martina jí připomněla nabídku příštího úterý a zeptala se, jak ji tedy měla pochopit. Andrea odpověděla, že po dvaceti letech přátelství snad nemusela každou větu brát doslova. Martina chvíli čekala. Potom se rozloučila a odešla.
Petr se zeptal, jak dlouho chodili do jejího bytu. Andrea nejprve odpověděla, že to není jejich věc, a potom připustila, že od léta. Vysvětlovala, že kryla dlouholetou kamarádku. Petr položil nůž na prkénko. „A tvoje máma? Ta nepotřebovala ani jeden z těch večerů?“ Andrea zavrtěla hlavou.
Nabídla mu, že teď už budou mít úterky pro sebe. Petr si umyl ruce a začal si oblékat svetr. Řekl, že nechce být program, který se vejde do bytu po někom jiném. Na její námitku, že tam přece mohla zvát kohokoli, odpověděl, že samozřejmě mohla. Stejně jako mu mohla říct pravdu.
Andrea se ještě zeptala, zda tedy jejich víkend ruší. Přikývl. Nebyla si jistá, jestli tím myslí jen víkend, a nedokázala se zeptat znovu. Po jeho odchodu oběd uvařila a rozdělila do krabiček. Jednu chtěla nabídnout Martině. Místo zprávy jí však otevřela poslední společnou fotografii a hledala, jestli už na ní kamarádka vypadá otráveně.
V úterý na cvičení potkala známou, která se zeptala, proč nikdy nezůstane na čaj. Tentokrát Andrea souhlasila. Když se rozhovor stočil k mužům, řekla, že celé léto pomáhala kamarádce krýt nevěru a kvůli tomu si pokazila vlastní vztah. Jedna z žen se zeptala, proč do toho vůbec šla. Andrea začala vysvětlovat, jak dlouho Martinu zná. O Danielových návštěvách nemluvila.
