Článek
Zatímco drtivá většina ochranářských projektů v energii „sečeme, kosíme“ se zaměřuje na péči o krajinu, v tomto případě louky a hmyz, jiní řeší vykupování mokřadů a péči o ně, a další vytvářejí vodní tůňky pro obojživelníky a zadržování vody v krajině. Sčítají se netopýři, chovají se zubři a divocí koně za plotem, vytváří se lepší podmínky pro zpěvné ptactvo a jen ve zcela výjimečných případech se řeší terénní ochrana a už vůbec ne kontrola. Mohli bychom si klást otázku, v čem má všechna tato aktivita ochranářů, ať už státních nebo neziskových, něco společného? Je to vyhýbání se konfliktním situacím s velmi silnou skupinou lovecké lobby, tedy myslivců. Každý má svůj zájmový chlívek.
Člověk by si řekl, proč by měli ochranáři hledat nějakou konfrontaci s myslivci? Vždyť oni mají ze zákona na starosti péči o zvěř, tedy lovnou zvěř, lesníci péči o les, v drtivé většině hospodářský les a ochranáři řeší ten zbytek, tedy chráněná území a jejich biodiverzitu, mimo lovnou zvěř. Jako by lovná zvěř nebyla zvířata hodna ochrany. Pak tu máme ještě vodní myslivce, tedy rybáře. Takhle si tady všechny tyto čtyři zájmové skupiny hnijí vedle sebe už notnou dávku let. Když k tomu přidáme ještě zemědělce, chovatele hospodářských zvířat a nebo developery, či dnes i solární či větrnou lobby, tak zjistíme, že má naše krajina a příroda skutečný problém. Ta jediná skupina, tedy ochránci přírody, která spadá pod MŽP ČR a měla by dělat maximum pro ochranu přírody, tak je v drtivém sevření všech ostatních zájmových skupin a také si zvykla na život z dotací a grantů. Ono totiž není jednoduché dnes získávat financování na skutečnou ochranu a tak se všichni vrhli na výzkum a péči o krajinu. Mohl by někdo říci, která organizace v Česku se zabývá skutečnou ochranou volně žijících živočichů? Kdo řeší ochranu lovné zvěře, která je v rukou zelené lovecké lobby? Mám obavu, že budeme hledat déle, než bychom chtěli. Bývalo to možná Hnutí Duha, ale to už je dávno. Řeší sice velké šelmy, jenže zejména výzkumem, monitoringem, nikoliv přímou terénní ochranou a už vůbec ne kontrolou. Pokud má někdo pocit, že se jejich Vlčí a Rysí hlídky zabývají ochranou vlků a rysů, tak by to měl pomaličku přehodnotit, poněvadž to se točí kolem monitoringu pro výzkum a ohledně pytláctví jen sčítají ztráty, podobně jako ČSO s dravými ptáky. Má to vypadat jako ochrana, ale není to ochrana, nebo takový z toho jde pocit. Není tam žádná snaha o skutečnou hlídkovou proti-pytláckou činnost, v níž by hrozila nutná dávka rizika při odhalování pytláctví a navíc vlky a rysy lovci pytlačí v době, kdy drtivá většina ochranářů a strážců přírody ještě spí, tedy v noci nebo velmi brzy ráno. Možná je čas na změnu!
Prevence environmentální kriminality
Jednou z nadějí na změnu je dlouhodobě nezisková organizace Justice for Nature a její tým PEK - Prevence environmentální kriminality, která je však nepopulární nejen u myslivců, ale je odmítána i samotnými ochranáři. Vnášíme do toho poněkud silný environmentální vítr, někdy až vír a prý konflikt k ničemu nevede a navíc na konflikt se nedávají dotace a granty. Myslivci nás nazývají samozvanou armádou rangerů, snaží se nás dehonestovat, zesměšňovat či kriminalizovat, ale jediný důvod, proč to dělají je, že mají strach. On si na ně konečně totiž někdo posvítil v terénu, v jejich revírech, kde se dějí hrozivé věci, ale není kdo, by je zkontroloval. Oni tvrdí, že od toho je myslivecká stráž, ale jednoznačně je to holý nesmysl. Jsme přesvědčeni na základě mnohaletých zkušeností, že žádný myslivec nejde proti svým a vše končí jen hospodským „bu, bu, bu“ a vše jede při starém. Úřady myslivosti jsou takovou ze zákona parodií, která má za úkol chránit zájmy myslivosti a ne jí okopávat kotníky. Navíc myslivecká veřejnost na své vlastní úředníky moc nedá. Státní ochrana přírody, včetně stráže přírody v podstatě téměř vůbec nepočítá, že by měla myslivce řešit a ani se to po ní nechce. Tyto dva světy se od sebe úplně oddělili a v podstatě nikdy spolu nemohli ani reálně koexistovat a pokud ano, tak jedině s výsledkem oslabení ochrany přírody a posílení myslivosti. Navíc je prostředí ochrany přírody infiltrováno myslivci, zatímco myslivci si mezi sebe ochránce přírody nikdy nepustí.
Justice for Nature se do české přírody etablovala již v roce 2020, kdy jsme pomáhali psovodce Kláře Hlubocké z ČSO při pátrání na polích, kde byl aplikován jed Stutox II. To byli začátky. Postupně jsme budovali občanské hlídky proti jedům v krajině a začali se zaměřovat též na problém s karbofuranem. Od roku 2023 jsme získali silného sponzora, který nám po dobu tří let financoval výjezdový tým Prevence environmentální kriminality v čele s Honzou Suchým. Po třech letech kvalitní a nezištné terénní práce, ve spolupráci s policií, ve prospěch ochrany dravců, jsme však dostali bodnutí do ledvin. V letošním roce jsme se dostali do finančních problémů, poněvadž donor se omluvil, že z rodinných důvodů musí financování přerušit. Jiskřička naděje přišla od Nadace na ochranu zvířat z Prahy, ale postupně hasla, ale ještě není dobojováno a navíc se rodí nové příležitosti.
Proti-pytlácké hlídky jdou do terénu
Měsíc říjen byl kritický a zásadní pro projekt PEK. Být či nebýt? Nakonec to přišlo jako blesk z čistého nebe a rozhodli jsme se BÝT. Tvoříme novou páteř projektu PEK, poněvadž jsme ukončili spolupráci s Klárou Hlubockou, které bylo zakázáno ze strany vedení ČSO s námi spolupracovat. Důvod? Příliš viditelná názorová konfrontace s lovci. Každá organizace to má nastaveno jinak a my se prostě nechtěli nechat umravnit českými akademiky v ochraně přírody a jít cestou sčítání zvířecích mrtvolek. Jsme jiní, jsme více terénní i konfrontační ve vyjadřování názorů na trofejový lov. Dokonce na nás myslivci podali i několik trestních oznámení, aby nás zastrašili, přibrzdili či odradili, ale je mi to fakt líto, tohle na nás moc neplatí. Rozhodli jsme se opět vydat do terénní akce a v ještě větším rozsahu. To, co nás opravdu nadzvedlo ze židle je trestná činnost pytláctví, které zabilo za 20 let kolem 500 rysů v naší přírodě. Jako by rysové neměli šanci přejít z chráněných území dále a dokonce jsou pytlačení i tam. Jak to je možné? Nemáme v Česku žádné rangery a sekci terénní kontroly a ochrany, které by operovali v pozdních odpoledních až brzkých ranních hodinách v chráněných územích. U nás mají strážci přírody s minimálními pravomocemi a vybavením osmi a půl hodinovou pracovní dobu a tím je řečeno vše. S pytláctvím se tím pádem nemohou v terénu setkat a vše se řeší až s křížkem po funuse, tedy nahlášením mrtvého živočicha nálezcem. Ne, tohle není kritika, tohle je konstatování skutečnosti, na které by měla státní ochrana přírody reagovat změnami v náplni práce strážců přírody a iniciativou za jejich zvýšení pravomocí a ozbrojení, poněvadž v okamžiku, kdy řešíte pytláctví, stojíte proti ozbrojeným pachatelům v prostředí beze svědků.
Právě proto již brzy vyšle Justice for Nature do terénu proti-pytlácké hlídky, JfN Rangery, do terénních operací, abychom se pokusili zvrátit tuto otřesnou statistiku, na jejímž konci je obrovský úbytek největší kočkovité či psovité šelmy Evropy. Kdo za tímto stojí? Ochrana přírody se to doslova bojí vyslovit, ale doposud každý odhalený a zadržený pytlák, byl myslivec a to bez výjimky. Tedy je zde důvodný předpoklad, že mizející populace rysů ostrovidů jde za některými zelenými lesa pány, kteří porušují zákony a páchají trestnou činnost. Jejich touha po luxusní trofeji je silnější než jejich samotná pravidla myslivosti. A ptáte se, zda mají strach z odhalení? Proč by měli, když to ochránci přírody neřeší a místo toho berou dotace na tůňky, sečení luk, či pasení ovcí. Není to na zamyšlení?
A tak se Justice for Nature opět pouští do bitvy o divočinu v naší domovině. Víme, že to bude náročné a nebezpečné, poněvadž stojíme proti ozbrojené skupině lidí, kdy nikdy nevíte, komu rupne v bedně, kór když jste mimo civilizaci v lesích našeho pohraničí.
Pokud se vám tato mise Justice for Nature a jejího projektu Prevence environmentální kriminality líbí, můžete se zapojit jako proškolení JfN Rangeři i vy. Staňte se i vy součástí reálných operací v české přírodě od Krušných hor, přes Děčínsko, Liberecko, Broumovsko až Jesenicko. Všude tady se pytlačí velké šelmy!
Kontakt: Honza Suchý, honza.s@justicefornature.org
Zdroje:
https://www.academia.edu/
https://carnivores.eu/
