Článek
Píše se 14. květen roku 2000 a ve večerních hodinách na ledě Ledového paláce v ruském Petrohradu propukly oslavy českého národního týmu z obhajoby titulu mistrů světa. Ve federálním derby poráží Česká republika Slovensko 5:3.
Je tomu už 25 let, kdy byl český hokej na výsluní. Po zlatém olympijském turnaji v Naganu sice následovala jen bronzová medaile ze světového šampionátu ve Švýcarsku. O rok později už ale na norském území slavil národní tým světový titul.
Jako obhájce titulu vyrazilo Česko v roce 2000 do Ruska, kde bez ztráty bodu prošlo základní skupinou. V ní porazilo postupně Norsko, Japonsko a Kanadu. Z prvního místa tak postoupilo do osmifinálové skupiny, kam se přenesly výsledky ze základní skupiny s Norskem a Kanadou. Dalšími soupeři byli Finové, Slováci a Italové.
Osmifinálovou skupinu zahájil český tým pohodlnou výhrou 9:2 nad Itálií, následně ale přišla první porážka na turnaji. Vyrovnané utkání s Finskem rozhodla až třetí třetina, ve které soupeř třikrát udeřil a uštědřil tak Česku první porážku na turnaji (4:6).
Z porážky se naši hráči ale rychle oklepali a v posledním utkání skupiny si smlsli na Slovenku, které porazili 6:2. O všechny branky se postaralo šest různých střelců. Díky této výhře národní tým obsadil první místo v osmifinálové skupině a mohl se těšit na play-off.
Čtvrtfinálovým soupeřem českého týmu bylo Lotyšsko. Po bezbrankové první třetině udeřil jako první v prostředním dějství soupeř. Českému týmu se ale třemi brankami podařil stav utkání otočit ještě ve druhé dvacetiminutovce, postupně skórovali Václav Varaďa, Michal Sýkora a Jiří Dopita. Třetí třetina už branku nepřinesla, a tak se národní tým mohl radovat z postupu mezi nejlepší čtyřku.
V semifinále se čeští hokejisté podruhé na turnaji střetli s Kanadou. David Výborný poslal v 18. minutě Česko do vedení, které ale vydrželo jen 33 vteřin, než vyrovnal Brad Isbister. Na další branku, zároveň poslední v tomto utkání, si diváci museli počkat až do 52. minuty, kdy český výběr poslal do finále kapitán týmu Robert Reichel.
V něm se střetlo Česko se Slovenskem, které do finále postoupilo po semifinálové výhře 3:1 nad Finskem. Po osmifinálové výhře bylo Česko favoritem i ve finálovém duelu.
Skóre otevřel na začátku sedmé minuty Michal Sýkora, o tři a půl minuty později zvyšoval Tomáš Vlasák a v polovině třinácté minuty Martin Procházka zvyšoval na 3:0, národní tým tak zvládl vstup do finálového utkání na výbornou.
V prostředním dějství se prosadilo jen Slovensko, na 3:1 snižoval Martin Štrbák. Ve 44. minutě vrátil tříbrankový náskok českému týmu Jan Tomajko. V čase 55:22 snižoval Miroslav Hlinka a v čase 57:38 na rozdíl jediné branky Miroslav Šatan. Jako poslední se zapsal do statistik kapitán Robert Reichel, který definitivně rozhodl dvaašedesát vteřin před koncem a upravil výsledek na konečných 5:3.
Český tým tak obhájil titul mistrů světa, v následujícím roce na světovém šampionátu v Německu dokončil zlatý hattrick. Od této zlaté éry získalo Česko už jen tři zlaté medaile.
Soupiska českého týmu:
Brankáři: Roman Čechmánek, Dušan Salfický, Vladimír Hudáček
Obránci: Petr Buzek, František Kučera, Ladislav Benýšek, Radek Martínek, František Kaberle, Michal Sýkora, Martin Štěpánek
Útočníci: Michal Broš, David Výborný, Pavel Patera, Václav Prospal, Martin Špaňhel, Martin Havlát, Petr Čajánek, Jan Tomajko, Martin Procházka, Robert Reichel (C), Václav Varaďa, Tomáš Vlasák, Jiří Dopita
Trenéři: Josef Augusta a Vladimír Martinec
Zdroj: Hokej.cz
