Článek
Druhý dubnový den přinesl dopředu avizovanou zprávu. Fotbalový Slovan Liberec mění majitele. 75,65 % akcií bylo převedeno na společnost Pembroke Manor s.r.o. Ondřeje Kanii, který se tak stal většinovým akcionářem klubu.
Dlouhá léta byl liberecký fotbal spojován se jménem Ludvíka Karla, který do klubu vstoupil v polovině 90. let a klub finančně zabezpečil.
Do nejvyšší české soutěže nakoukl Liberec v roce 1993, především díky vzniku České republiky a celkové reorganizaci soutěží. O 3 roky později přišel do klubu již zmiňovaný Ludvík Karl. Jeho první velký úspěch přišel v roce 2000, kdy Slovan zvítězil v domácím poháru a poprvé se tak kvalifikoval do evropských pohárů.
Během jeho dlouhé éry získal Slovan tři mistrovské tituly, v letech 2002, 2006 a 2012. V evropských pohárech dosáhl maximálně na čtvrtfinále Poháru UEFA. Do základní skupiny Ligy mistrů nikdy nenakoukl, i když třikrát sahal po účasti. I tak ale U Nisy přivítali velkokluby, jako například Borusii Dortmund s Tomášem Rosickým a Janem Kollerem, Liverpool, Lyon či AC Milán.
V první mistrovské sezóně se liberečtí mohli spolehnout na brankáře Antonína Kinského, obránce Petra Johanu, Miroslava Holeňáka či Tomáše Janů. V záloze kraloval šestigólový Václav Koloušek. Ofenzivní duo Jiří Štajner a Jan Nezmar zaznamenalo 29 vstřelených branek. To vše vedl ze střídačky legendární Ladislav Škorpil.
S pětibodovým náskokem ovládl Slovan ročník 2005/2006, ve kterých vstřelil 43 branek. Nejlepším libereckým střelcem se stal jen s šesti brankami slovenský Filip Hološko. Trenérem mistrů byl Vítězslav Lavička.
Opět jiný trenér se zapsal pod poslední titul Severočechů, v sezóně 2011/2012 vedl klub Jaroslav Šilhavý. A soupiska? Dnes můžeme říct, že ta byla opravdu nabitá. David Bičík zapsal 10 čistých kont, Jiří Štajner se stal s 15 brankami nejlepší střelec Slovanu, o tři branky méně vstřelil Michal Breznaník, jedenáctkrát se trefil Michael Rabušic. Mezi důležité členy patřil Theodor Gebre Selassie, Miloš Bosančić či Josef Šural. V kádru opět nechyběl Tomáš Janů, který je tak podepsán pod všemi libereckými tituly.
Nová éra
Posledním velkým úspěchem je druhé vítězství v domácím poháru (sezóna 2014/2015). Od té doby klub čeká na větší úspěch, i když se pravidelně umísťuje v první polovině tabulky. 3. místo ze sezóny 2015/2016 už ale nepřekonal.
To se nyní může změnit. Jedenatřicetiletý Kania nahrazuje v Liberci „starou školu“. První velké akce ve funkci se mu již povedly. Jmenování Jana Nezmara na post generálního ředitele může celý klub pozvednout. Za Nezmarem je vidět kus velké a dobré práce, kterou odvedl ve Slavii. Jeho zkušenosti z Edenu se budou určitě hodit. Stejně tak zkušenosti další klubové legendy, Theodor Gebre Selassie se stane sportovním ředitelem Slovanu.
V Liberci se už (snad) nemusí obávat odlivu hráčů. Pod Ještědem se stalo tradicí, že klub po sezóně rozprodal svůj kádr a v nadcházejícím ročníku začínal de facto od nuly. Klub se může zaměřit na koncepční práci. Bojovat bude také o návrat svých fanoušků na stadion U Nisy. V mistrovské sezóně 2011/2012 byla průměrná domácí návštěvnost 5 787 diváků. V té letošní je to prozatím jen 3 088.
Na ligovém písečku se objevu nový hráč. Očekávání od diváků budou vysoká. Kania jde do boje. Nečeká ho nic lehkého, ale může celý Slovan vrátit mezi TOP české kluby. Nikdo od něho nečeká, že to bude hned, ale za dva, tři roky můžeme opět Slovan vidět klidně mezi prvními čtyřmi týmy české ligy.
