Od hřiště: Duklu zastavila od třech bodů tyč, Na Julisce se body dělily

Česká nejvyšší fotbalová soutěž je v plné proudu. Kromě zápasů národního poháru se fotbalový divák mohl v pracovním týdnu těšit také na ligové střetnutí, Dukla Praha hostila na domácím stadionu tým MFK Karviná.

Pro oba týmy šlo o důležité utkání, ve kterém potřebovaly naplno bodovat. Domácí Dukla se po odehraných čtyřiadvaceti zápasech usídlila na čtrnáctém místě, Karviná na tom byla bodově podstatně lépe, ale i tak na dvanáctém místě patřila mezi týmy, které spadají do skupiny o udržení.

Oba soupeře od sebe před utkáním dělilo dvanáct bodů. Podzimní utkání v Karviné branku nenabídlo. Poslední vzájemný duel se na Julisce hrál 13. května roku 2023. V rámci sedmadvacátého kola druhé ligy zde zvítězila Karviná jednoznačně 3:0 a přiblížila se tak postupu do nejvyšší soutěže.

V jarní části sehráli oba středeční soupeři pět ligových utkání. Dukla čeká na první jarní výhru, prozatím jen čtyřikrát remízovala a jednou prohrála. Karviná se první jarní výhry dočkala před deseti dny, když porazila na domácím stadionu Slovácko. K tříbodové výhře ještě přidala dva body za remízy s Teplicemi a Hradcem Králové.

Kromě komentáře k samotnému utkání vás seznámím s právě navštíveným stadionem, nabídkou občerstvení a shrnu celkovou atmosféru a komfort pro diváky. Po návštěvách na hokejových extraligových stadionech se přesouvám k fotbalovým pažitům. První zastávkou je Juliska a domácí tým FK Dukla Praha.

Dukla Praha. V naší zemi není snad nikdo, kdo by tento název neznal. Na fotbalové scéně je to jedenáctinásobný československý šampion.

Kořeny klubu sahají do roku 1948, kdy byl založen Armádní tělovýchovný klub. Do klubu přicházeli hráči k výkonu základní vojenské služby, civilním týmem se stal až po pádu komunistického režimu.

První z jedenácti ligových titulů získal klub v roce 1953, poslední pak v sezóně 1981/1982. V síni slávy má také osm trofejí z Československého poháru. Úspěchy slavil také v zámoří, mezi lety 1961-1964 ovládl čtyřikrát Americký pohár. Tuto cestu popisuje také kniha od Oty Pavla Dukla mezi mrakodrapy, která pojednává o úspěšném tažení Dukly v USA v roce 1961.

Kromě dob slávy si ale klub prošel také krizí. V sezóně 1993/1994 poprvé od svého založení sestoupil z nejvyšší soutěže, navíc kvůli finančním problémům až do třetí ligy. Na čas také zanikl seniorský tým, ten se vrátil po roce 2000. Zlomem byla sezóna 2003/2004, kdy se dočkal silného sponzora. V roce 2007 přebral druholigovou licenci od Jakubčovic a vrátil se tak na profesionální scénu.

Na návrat mezi elitu si ale musel ještě počkat, až v sezóně 2010/2011 ovládl druhou ligu a slavil návrat do nejvyšší soutěže. Tam vydržel osm sezón, než sestoupil opět do druhé ligy. V ní se marně snažil o postup celé čtyři sezóny, až přišla sezóna pátá, ročník 2023/2024, celkové vítězství a návrat do první ligy. Dukla je tak v probíhajícím ročníku staronovým účastníkem nejvyšší soutěže.

Historie pražského klubu je opravdu bohatá, nemohu zde ani vypsat všechny bývalé vynikající fotbalisty, kteří za Duklu nastupovali, jejich počet je velký a snadno by se dalo na někoho zapomenout. Za zmínku ale přeci jen stojí Josef Masopust, kterých získal jako hráč Dukly v roce 1962 Zlatý míč pro nejlepšího evropského fotbalistu.

Aktivnější Dukla, neuznaný gól Karviné

Dukla vstoupila do utkání aktivněji, do prvního zakončení se dostal ve čtvrté minutě Vondrášek, ale Lapeš v brance Karviné byl připraven. Horova střela v šesté minutě mířila mimo tři tyče.

Ve čtrnácté minutě bylo po prvním rohovém kopu domácích ve vápně Karviné poměrně rušno, ale žádná ze střel neprošla přes blokující obránce. Až ve dvacáté minutě navštívili hosté prostor před domácí brankou, výsledkem ale byla jen nepřesná střela. O dvě minuty později našel domácí Špatenka svojí střelou doprostřed brány jen připraveného Lapeše.

V jednačtyřicáté minutě se prosadili hosté, míč do sítě uklidil Denny Samko. Pomezní rozhodčí ale ihned signalizoval ofsajd, což potvrdil i videorozhodčí.

První poločas tak skončil nerozhodně 0:0.

Dukla sahala v závěru po výhře

Do druhé půle vstoupila aktivněji Karviná, ale vážnější ohrožení domácí branky z toho nebylo. Dukle chvilku trvalo, než se dostala do provozní teploty, ale od pětapadesáte minuty se hra vyrovnala. Bylo znát, že oba týmy chtějí naplno bodovat, obrany ale pracovaly bezchybně a na šance se tak nadále čekalo.

S blížícím se koncem klesala nejen teplota, ale také naděje na alespoň jednu vstřelenou branku. Ta ale přeci jen mohla přijít, ale domácí útočník Kevin-Prince Milla v nastaveném čase gólovou šanci nevyužil, když orazítkoval jen tyč karvinské branky.

Utkání tak skončilo bezbrankovou remízou.

FK Dukla Praha – MFK Karviná 0:0 (0:0)

Stadion v ulici „Na Julisce“ byl otevřen v roce 1960. První utkání zde sehrála Dukla v rámci Středoevropského poháru s Wiener Sportclub, ve kterém zvítězila 2:1. Stejným výsledkem dopadla i ligová premiéra na novém stadionu proti Kladnu.

Stadion zažil časy dobré i zlé. Mezi nejslavnější éru patří rok 1967, kdy byl v rámci čtvrtfinále PMEZ nad Ajaxem Amsterdam (vítězství 2:1) vytvořen divácký rekord stadionu. Utkání s nizozemským klubem si nenechalo ujít dvacet tisíc diváků. Přes devatenáct tisíc diváků přišlo Duklu podpořit v následném semifinále proti skotskému Celticu.

Juliska prošla následně proměnou, postavena byla obří tribuna a kapacita zrekonstruovaného stadionu byla zvýšena na 29 000 míst. První ligový zápas se zde hrál na podzim 1975. Vyprodané tribuny zde zažila skvělá evropská mužstva, např. Barcelona, Manchester United, Inter Milán, Everton, Stuttgart či Hertha Berlín.

Mezi ta nejméně úspěšná období se řadí rok 1994 a sestup z nejvyšší soutěže. Poslední ligový duel tehdy sledovalo necelých osm stovek diváků. V probíhajícím ročníku je průměrná návštěva necelých tři tisíce diváků.

Právě hlavní tribuna procházela po roce 2011 rozsáhlou rekonstrukcí. Zmizely dřevěné lavičky, ty nahradily barevné plastové sedačky, které vytváří dominantní nápis „DUKLA“. I tím se ale snížila kapacita stadionu na aktuálních 8 150 diváků.

Z tribuny, která je rozdělena na krytou a nekrytou část, máte nejen skvělý výhled na hrací plochu, ale také na panorama Prahy. Poslední řadou je označena číslovkou 28, ze spodní části tribuny vás čeká pořádný výšlap do horních ochozů. Sektor pro hostující fanoušky je v krajním sektoru tribuny, dnes v něm byla zhruba dvacítka hostujících příznivců.

Zde jsou pro vás připraveny stánky s občerstvením. Pivo se zde čepuje za 50,- Kč, pro jedlíky jsou v nabídce tři druhy klobás (pikantní, bavorská, václavská), cigáro v bagetě, sekaná v housce, bramborák či chleba se sádlem.

Jak už je zvykem z hokejového putování, i na fotbalových stadionech budu hodnotit nabídku klobás. Ze tří druhů jsem zvolil václavskou klobásu z grilu za 80,- Kč. Chuťově i velikostně byla naprosto v pořádku, jen trochu mastná. To ale není na škodu, pokud s tím počítáte, pak nehrozí, že byste ostříkli tukem diváky stojící v blízkosti vás. HODNOCENÍ: 3,5/5

Celkové hodnocení Julisky je z mé strany určitě pozitivní. Mínusem je vzdálenost od hrací plochy, ale na oplátku máte velmi dobrý výhled a přehled nad hrou. Na toto utkání měli studenti vstup zdarma, i tak ale byla návštěva malá, utkání sledovalo 1 373 diváků.

Na Julisce panuje taková až rodinná atmosféra, v dresech zde potkáte diváky všech věkových generací. Kulisa byla ale spíše komorní, přeci jen jste ve velkém a otevřeném prostoru.

Zdroj: FK Dukla Praha