Pohled z éčka. Jarní část ligy končí Sparta remízou. V domácím prostředí nezlomila liberecký Slovan

Třetí adventní neděle a v Epet areně se schyluje k poslednímu utkání podzimní části Chance ligy. Sparta hostí „hvězdu ze severu“ Slovan Liberec. Ambiciózní tým pod vedením Radoslava Kováče, který v posledních týdnech chytil dobrou formu a netajil se tím, že chce v Praze bodovat. Nejlépe vyhrát. Mladý tým se zkušeným Tomášem Koubkem v bráně jde výkonnostně nahoru. Po rozpačité minulé sezoně je vhodně doplněn a cílem je umístění v top šest, nejlépe se probojovat do evropských pohárů. Slovan si z posledních pěti zápasů připsal čtyři výhry, jednu remízu a skóre 15:1. To vše nasvědčovalo tomu, že Haraslína a spol. nečeká nic jednoduchého. Ale pojďme postupně.

Když jsem přicházel na stadion, těšil jsem se na poslední ligové utkání tohoto roku a celkovou atmosféru, jelikož jsem musel pár domácích duelů předtím vynechat. Usedl jsem na své místo a nedočkavě čekal, až se z amplionů ozve hlas moderátora Novotného. Ten nepřicházel a celková atmosféra při rozcvičení byla ponurá. Žádná hudba, jen šum stadionu a občasné ozvání se pokřiků z fanouškovských táborů. Stále jsem čekal, kdy se něco ozve a když před nástupem vlajkonošů Letná potemněla, mé očekávání bylo veliké. Ale zase nic, klasický nástup fans s vlajkami probíhal bez akustického doprovodu. Stejně tak hymna proběhla jen v režii fanoušků (což byl mimochodem povedený počin a mělo to své kouzlo) a vyvolání základní jedenáctky neproběhlo vůbec. Dokonce ani oficiální znělka Chance ligy, která hraje, když hráči jdou na hřiště, nezazněla. Chvilku jsem si myslel, že je problém v technice a nefungují reproduktory. Ale pak přišla pro mě nová zpráva. Předzápasový program probíhal ve znakové řeči a má se jednat o podporu hluchých a hluchoněmých lidí. Teda aspoň tak to vyznělo, od Sparty jsem oficiální vyjádření nikde nenašel, tak se kdyžtak předem omlouvám. Ze začátku mě to štvalo a říkal jsem si, že přijdu o svůj klasický zážitek z fotbalového utkání, který mám tak rád. Jenže čím bylo ticho delší, začal jsem se vžívat do světa lidí, kteří tento pocit zažívají každý den a v každé situaci, ve které se nachází. Já mám to štěstí, že i když nehraje hudba a nemluví moderátor, slyším aspoň okolní ruch a ostatní věci, to lidi se sluchovým postižením nemohou. Nikdy jsem si vážnost této situace neuvědomoval a dost mi to v této problematice otevřelo oči. Sparto díky! Možná to je ale úplně jinak. :)

Jen jeden poznatek k tomu mám. Nemohlo to přispět i k celkové náladě na stadionu a nastavení hráčů? Když to vezmu ze svého pohledu, tak nástup vlajkonošů, hymna a základní sestava mě vždy dostanou do zápasu a nabudí mě, což se o včerejšku říct nedalo. Když přišlo vyrovnání, nebylo ani Sparta on fire a vyvolání hráče, snažili se o to aspoň fanoušci. Bohužel toto, aspoň v mém sektoru, nevyznělo dobře a přišlo mi, jak když každá část stadionu jede trošku v jiném rytmu. Myslím, že i soupeř by trošku znejistil, kdyby se po vyrovnání ozvala hlasitá hudba a do ní začalo slavit 16 000 fanoušků, jak jsme zvyklý.

Ale jak jsem již psal. Účel to splnilo a mně došlo, že ne každý z nás zná hlas moderátora, rytmus Zpívej kdo jsi sparťanem nebo neví, že dvanáctým hráčem jsme my, fanoušci Sparty! AHU! AHU! AHU!

Sparta začala aktivně a od začátku dala jasně najevo, kdo je na hřišti pánem a chce tři body. Jsem rád, že dostává šanci Martinec a hlavně Enemy. První jmenovaný potřebuje hrát. Pak věřím, že může být zajímavá posila do dalších let. Co se týká Enemyho, tak do svého zranění byl králem středu pole. Dobře odebíral balony. Skvěle se doplňují s Kairinenem, který tradičně řídil sparťanskou ofenzivu. Líbili se mi oba kraje, kdy zejména Rynešova forma každým zápasem roste. Stejně bych ale měnil Preciada za Kadeřábka. Angelovi se v lize moc nechce bránit a chyboval před prvním gólem. Hrál bych místo něj Kadeřábka. Ekvádorský expres vypustit do unavenější soupeřovi obrany na dvacet, třicet minut. Haraslín se potřebuje trefit. Hraje slušně a vytváří šance sobě i spoluhráčům. Věřím, že přes zimu potrénuje a na jaře bude k nezastavení. Trošku mimo hru mi přišel Rrahmani, který měl pár zakončení, ale rozvlnit síť se mu nepodařilo. To se povedlo v první půli nejdříve Krollisovi, který krásně uklidil přihrávku Kayonda a následně si liberecký obránce N´guessan srazil do sítě Mercadovu dorážku po rohovém kopu. Ten hrál také slušné utkání, jen škoda pár nepřesností. Velké téma v rudém táboru je gólman Vindahl. Jeho výkony v posledních zápasech nebyly přesvědčivé a veřejnost volá po nové jedničce. I dnes inkasoval dva góly ze tří střel na bránu. Podle mého názoru na jeho vrub dnes úplně nejdou. Na konci utkání skvěle zneškodnil šanci Mahmiče. Když zůstane, nemám s tím asi problém, ale Sparta potřebuje dva kvalitní brankáře. Druhý poločas byl prakticky odraz prvního. Sparta byla lepší a Liberec prakticky do ničeho nepustila. Slovan vytěžil z minima maximum a dostal se nečekaně do vedení. Na stadionu mi přišlo, jak kdyby hrál liberecký hráč ve vápně rukou a následně přihrál do šance, kterou proměnil Letenay. I přes protesty gól platil a Sparta opět dotahovala. O vyrovnání se brzy postaral Kuchta po hezké akci s Birmančevičem. Birma bohužel stagnuje a nehraje dobře. Uvidíme, jestli mu ve čtvrtek nebudeme na Letné tleskat naposledy. V závěru měl ještě velkou šanci právě srbský reprezentant, ale jeho rána byla zablokovaná na roh. Pak ještě zkoušel štěstí Haraslín, jeho dělovka mířila těsně vedle. Utkání tak skončilo nerozhodně 2:2. Pro Liberec zlatý bod. Řekněme si narovinu, že od začátku byl jejich projev velice defenzivní. Nelíbilo se mi chování Kayonda a Soliu, kteří od začátku provokovali jak hráče, tak fanoušky. Ve finále bych se nebál říct, že se Slovan dostal dvakrát za půlku a veze domu bod. Statistiky jsou všeříkající. Držení míče 75%:25% pro domácí je drtivé. Byl to zápas, po kterém jdu domu naštvaný ze ztráty, ale ne z výkonu.

U čeho bych se chtěl ještě zastavit, je chovaní Jana Kuchty. Když přišel na hřiště, vnesl tam s Birmančevičem potřebnou energii. Dal gól a makal. Co bylo naprosto zbytečné, tak vražení do již zmíněného N´guessana (což je taky pacient). Už takhle zbytečně dohrál hráče v Rumunsku, kde třeba i seřval kolegu Enemyho za nedodanou přihrávku. V minulosti byla evidentní jeho nespolupráce a následný hněv vůči Rrahmanimu. Těžko říct, zda je zatím jeho momentální pozice, kdy do zápasů naskakuje z lavičky nebo jiné interní problémy, o kterých se nemluví. Tak či tak chování vůči spoluhráčům, protihráčům i rozhodčím není vůbec v pořádku. Mám Honzu rád a přál bych si, aby se uklidnil a byl platný jak v kabině, tak na hřišti.

Zápas dostal na starosti Dalibor Černý. Nemůžu říct, že by se mu povedl. Spíš naopak. Nevyrovnaný výkon a spousta obrácených rozhodnutí. Jednou karta byla, pak zas něco nebyl ani faul, a to na obě strany. Přijde mi, že z něj hráči nemají respekt a pak si dovolí to, co například Kuchta. Rozhodčí jsou celkem velké téma. Liga obecně jde kvalitativně nahoru, sudí stagnují. Pomohla by profesionalizace? Možná ano. Ale o tom rozhodují jiní.

Ve čtvrtek Spartu čeká utkání se skotským Aberdeenem. Pokud se jí podaří urvat vítězství, má jistotu první osmičky a jistou účast v evropských pohárech i na jaře.

Na Slavii ztrácí momentálně sedm bodů, což není tak hrozivý rozdíl vzhledem k podzimním výkonům. Naštěstí ztrácel i konkurent. Na Jablonec plus tři a Plzeň s Karvinou plus šest.

Doufejme v dobré doplnění kádru. Jsem zvědavý, co Tomášové Sivok a Rosický navařili. Teď jen zbývá důstojně ukončit podzim v Evropě, odpočinout si a užít si dovolenou.

Už se nemůžu dočkat, až zase vyrazím na Letnou, na Spartu!