Článek
Známá německá spotřebitelská organizace Stiftung Warentest, která pravidelně testuje potraviny, elektroniku nebo domácí výrobky, se tentokrát zaměřila právě na rýži. A výsledky nejsou úplně uklidňující.
Laboratoře Stiftung Warentest analyzovaly 40 různých druhů rýže. Basmati, jasmínovou, kulatozrnnou, celozrnnou i oblíbenou parboiled variantu. Výsledek? Arsen našli v každém testovaném vzorku. Test zahrnoval levnou rýži od značek Aldi, Lidl, Rewe a Edeka, ale i známé značky jako Oryza, Tilda, Reishunger, Gallo a Royal Tiger, a také bio rýži od značek Alnatura a dmBio.
Podle testu mělo sedm výrobků výraznější zatížení těžkými kovy. Celkově dobře dopadly pouze čtyři produkty. Osm rýží skončilo na hodnocení „dostatečná“ a němečtí odborníci je přímo nedoporučují.
Spotřeba rýže v Česku roste
Sushi, kari, poke bowl, rizoto nebo jen obyčejná příloha k masu. Češi si ji oblíbili natolik, že podle dat Českého statistického úřadu sní každý z nás průměrně 8,6 kilogramu rýže ročně. Před dvaceti lety to přitom byly jen zhruba 4 kilogramy na osobu. Jinými slovy, spotřeba se za dvě desetiletí prakticky zdvojnásobila.
Jaké jsou druhy rýže v testu?
Celozrnná (hnědá) rýže si na rozdíl od bílé zachovává vnější vrstvy zrna (otruby / obalové vrstvy a klíček). Právě tam se kromě vlákniny, minerálů a vitaminů mohou více koncentrovat i některé nežádoucí látky, například arsen. Bílá rýže tyto vrstvy při broušení a leštění odstraní.
Specifická je také parboiled rýže. Ještě před broušením prochází úpravou pod tlakem, která pomáhá dostat část živin z vnějších vrstev dovnitř zrna. Výsledkem je rýže, která si zachovává více výživových hodnot než klasická bílá varianta.
Basmati a jasmínová rýže, obě patří mezi dlouhozrnné aromatické odrůdy. Basmati bývá po uvaření sypká a jednotlivá zrna se dobře oddělují. Jasmínová rýže je naopak jemnější a lehce lepivá. Typická je i její výraznější vůně.
Krátkozrnná rýže obsahuje více škrobu, a proto po uvaření více lepí. Právě díky tomu se hodí pro pokrmy, kde chcete krémovější nebo soudržnější strukturu, třeba rizoto, sushi nebo rýžový nákyp.
Anketa
Proč je vůbec arsen v rýži?
Kvůli tomu, jak se pěstuje. Na rozdíl od většiny obilovin roste rýže často na zaplavených polích. Právě voda může pomáhat uvolňovat arsen z půdy a ten se následně dostává přímo do rostliny. Arsen se navíc v přírodě běžně vyskytuje – problém nastává při dlouhodobém vyšším příjmu. Nejnebezpečnější je jeho anorganická forma.
Vedle arsenu našla Stiftung Warentest v řadě výrobků také kadmium. Těžký kov, který může při dlouhodobě vysokém příjmu zatěžovat ledviny.
Testovalo se ale i na další věci. Zbytky pesticidů, plísňové toxiny, složky minerálních olejů, konzervační látky, nebo chlorečnany, které se mohou do rýže dostat prostřednictvím chlorované vody. Některé produkty obsahovaly škodlivin více, jiné výrazně méně.
Ve výčtu testovaných výrobků jsou i ty, které se dají koupit v Česku. Například basmati rýže značky Tilda patřila k těm lepším, co si vysloužily dobrou známku. Na opačném konci s hodnocením pouze dostatečný je třeba celozrnná rýže značky Oryza.
Znamená to přestat jíst rýži?
Ne.
I samotní odborníci upozorňují, že rýže stále patří mezi kvalitní potraviny. Obsahuje bílkoviny, hořčík, zinek a má nízký obsah tuku.
Německý Spolkový institut pro hodnocení rizik ale doporučuje jednu jednoduchou věc: nejíst rýži úplně každý den a jídelníček obměňovat. Opatrnější by měli být hlavně rodiče malých dětí, kteří často sahají po rýžových kaších nebo rýžových výrobcích.
Proč umýt rýži před vařením?
1. Odstraní přebytečný škrob. Rýže bývá méně lepivá a více „sypká“.
Při zpracování vzniká na povrchu zrn volný škrob. Opláchnutí ho odstraní a rýže se pak méně slepuje. Největší smysl to má u basmati nebo jasmínové rýže. U rizota nebo rýžového nákypu naopak někdy škrob chcete.
2. Odstraní prach, drobné nečistoty a zbytky z manipulace.
Rýže během sklizně, přepravy a balení prochází dlouhou cestou. Oplach může odstranit drobné nečistoty nebo prach.
3. Může mírně pomoci snížit některé kontaminanty, ale nečekejte zázraky.
Často se říká, že mytí výrazně odstraní arsen. Výzkumy ale ukazují, že samotné opláchnutí má na arsen spíše omezený efekt. Větší rozdíl udělá vaření ve větším množství vody a její slití po uvaření.
Anketa
Zdroje:
