Článek
Dobrý den.
Asi nejsem ten nejlepší spisovatel, ale chtěl bych se podělit o trochu našeho štěstí .V září nám odešel na rakovinu náš nejlepší kamarád a parťák Lucky.
Po dokončení rekonstrukce poloviny dvojdomku - do té doby jsme i s dětmi bydleli v paneláku , tak naše děti vymyslely , že si pořídíme pejska.
Pamatuji si to jako dneska . Červen , já sám doma a vařím v kuchyni a najednou mne něco olízne nohu . Děti mi s úsměvem vysvětlily , že si jej vezou z útulku . No a od té doby to byl náš kamarád , také darebák , šprýmař a nejlepší parťák.
Dodnes si pamatuji , když jsem se vrátil domů a viděl rozcupovaný toaletní papír i boty , tak se mi zvedl tlak. Ale stačil pouze jeden pohled do jeho očí a ten vás úplně odzbrojil.
Jak šel čas , tak se děti odstěhovaly a Lucky zůstal s NÁMI .
Povím Vám všem , že to byl ten NEJLEPŠÍ PAN PES . Nikdy se na nikoho ani špatně nepodíval , natož zavrčel. Někdy jseme se tomu i divili , když jsem viděl vnoučata , co s ním dělala . Raději zalezl do kouta. O jeho povaze také mluví i to , že děti ze školky si s ním hrávaly. Není nic krásnějšího než, když se k vám takový chlupáč přitulí. Je to balzám na duši i tělo - doporučuji to všem škarohlídům …
Přišlo stáří a rakovina , poté operace. Dopřáli jsme mu veškerou možnou péči , ale nakonec si sám řekl … POMOZTE MI , PROSÍM … Když odcházel , tak odcházel v kruhu všech, kteří jsme jej milovali.
Na závěr: není krásnější pocit , než ten , když vidíte ten upřímný pohled v těch očích . Všem lidem doporučuji : vemte si chlupatý uzlík štěstí , třeba z útulku .Uvidíte , že vás to obohatí a rozhodně nebudete litovat.
Dělejme v životě dobré věci.
